Makrobiotická strava – správná volba pro ty, kterým záleží na zdraví
O makrobiotice většina z nás alespoň jednou v životě slyšela. Zatímco ale o vegetariánství a veganství přinejmenším mlhavé představy máme, makrobiotickou stravu obepíná závoj neznáma a pochybností. Stravování podle makrobiotiky není snadné – její vyznavači se ale dušují, že výsledky stojí za to. Chcete utišit chronické bolesti a zbavit se alespoň některých příznaků různých nemocí? Čtěte dál.
Makrobiotická strava vychází z principů taoismu a důraz klade na zprofanovanou protichůdnost sil jin a jang. Základní filozofií makrobiotiky je, dle jejího zakladatele George Oshawy, nastolení rovnováhy mezi kyselou a zásaditou stravou.
Toho se vyznavači této svébytné diety snaží dosáhnout konzumací sezónních potravin z místa, ve kterém žijí. Důležité je dané potraviny příliš neupravovat – v tom se makrobiotika nápadně podobá raw stravě, o které jsme psali nedávno.
Při plánování jídelníčku je zásadní pestrost. Té docílíte snadno; zeleniny existuje mnohem více, než si myslíte. Po šesté večer je konzumace jakékoliv stravy zapovězena – na bílý sex zapomeňte. Z jakých potravin vybírat?
40 – 60 % stravy by měly tvořit celozrnné obiloviny. V jejich případě tepelná úrava samozřejmě povolená je; vhodná je pohanka, oves, ječmen, ale třeba i rýže nebo jáhly.
5 – 10 % stravy tvoří luštěniny. Čočka, hrášek, fazole, na druhu nesejde. Luštěniny dodají tělu potřebnou dávku bílkovin, vitamínů a rostlinných tuků.
20 – 30 % stravy se má skládat ze zeleniny. Připouští se i zelenina vařená, důležité je vyvážení mezi zeleninou listovou, kořenovou a kulatou. Konzumace brambor, rajčat a papriky se nedoporučuje.
Jednou týdně pak konzument makrobiotiky smí sníst hrst ořechů, jednou měsíčně si může dopřát maso a vejce. Zapovězené jsou sladkosti, káva a alkohol.
Troufnete si na podobný jídelníček?
Zdroj: Archiv Robert Paulat
