Zabránit stárnutí mozku sice nelze, ale je možné jej zpomalit. Vědci doporučují tipy k mozkovému tréninku, který prospěje každému
Každý mozek stárne
Možná to znáte od svých prarodičů či rodičů – hledají klíče, telefony, správná slova. Obtížněji si pamatují nové věci (na druhou stranu si perfektně vybavují, co se stalo v létě před 30 lety…) a mají problémy zvládat více činností zároveň. Samozřejmě, že ne všichni, ale možná jsou to právě ti, kteří svůj mozek náležitě „netrénovali“. Vědci se totiž dnes již shodují na tom, že stárnutí mozku je velmi relevantní problém, který plíživě nastupuje již mezi čtyřicátými a padesátými narozeninami. A výčet důsledků je v této souvislosti skutečně široký: v podstatě většina lidí s přibývajícím věkem může zaznamenat výpadky paměti, mít problémy s multitaskingem, memorováním, učením se nových věcí nebo vybavením si toho, co se již naučili. Stejně tak je běžným problémem vybavení si jmen přátel nebo hledání správných slov. Myšlení je pomalejší, stejně tak oslabují reflexy a pro řadu lidí může být také těžké udržet soustředěnost.
„Jak stárneme, v našem mozku dochází k omezení schopnosti doplňovat a regenerovat buňky. Zpomaluje se také signalizace mezi nervovými buňkami mozku v důsledku poškození tzv. myelinové pochvy, izolační vrstvy, která se tvoří kolem nervů,“ uvádí pak Timothy Kwok, který v Hong Kongu vede centrum pro pozitivní stárnutí a zároveň působí na hongkongské univerzitě na katedře medicíny. Dle jeho slov navíc naše mozkové buňky potřebují hodně energie a kyslíku, aby fungovaly, což ale znamená, že jsou také zranitelnější vzhledem k oxidativnímu stresu, který může struktury uvnitř buněk poškodit. Funkci mozku navíc mohou negativně ovlivnit také další problémy s oběhovým systémem – např. arteroskleróza, diabetes či hypertenze – když se totiž průtok krve do mozku zpomalí, k buňkám se nedostanou všechny potřebné živiny. I tak je ale možné mozek před stárnutím do jisté míry ochránit.
„Lidé si dnes již uvědomují, že jejich kognitivní dovednosti během stárnutí klesají, a tak dychtivě hledají způsoby, jak tento přirozený proces odvrátit,“ tvrdí Priti Shah, profesorka kognitivní neurovědy a pedagogické psychologie z University of Michigan. Ačkoliv přímo vědecky nebylo prokázáno, že cílený trénink mozku funguje a může snížit nebo oddálit duševní deficity, jež s narůstajícím věkem přibývají, přesto je možné mozek alespoň podpořit v tom, aby ve své činnosti nepolevoval. Např. přehled více než tří set vědeckých studií z roku 2016 dokládá, že ačkoliv trénink mozku nedokáže komplexně zlepšit paměť nebo rychlost myšlení, minimálně může lidem opravdu pomoci zlepšit výkon při konkrétních trénovaných činnostech.
Zdroj: Giphy
Jak posílit mozek?
Kognitivní funkce mozku je tedy nutné posilovat – a právě k tomu slouží učení. I když to mnozí spojují jen se školní docházkou, pravdou je, že lidé se učí po celý život – a neměli by s tím přestávat ani ve stáří. Nutně to ale neznamená, že je třeba hned se zapsat na univerzitu třetího věku (což ovšem vůbec není špatný nápad) – učením je totiž celá řada aktivit, které zaměstnají mozek. Ve skutečnosti pozitivně působí i pouhé hraní her, luštění křížovek apod. Využívat je možné i hry elektronické. To, že hraní her má skutečně potenciál, pak potvrzuje i kognitivní neurolog z Virginia Tech, Benjamin Katz, dle jehož názoru mohou některé typy her skutečně fungovat jako žádoucí stimul. Několik drobných výzkumů pak dle jeho slov dokonce naznačilo, že hry určené k tréninku mozku mohou lidem v raných fázích Alzheimerovy choroby být skutečně nápomocny. Vedle toho zpráva The Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly (ACTIVE) tvrdí, že trénink mozku zaměřený na zvýšení rychlosti zpracování informací snížil pravděpodobnost vzniku demence u starších dospělých v následujících 10 letech.
„Neexistuje žádné univerzální řešení, ti, kdo si chtějí zachovat své kognitivní schopnosti, by se měli pokusit do své každodenní rutiny začlenit celou řadu věcí – ostatně, pokud plánujete běžet maraton, také jen neběháte, ale zaměřujete se na svůj jídelníček, spánek a podobně,“ konstatuje pak Katz. Lze tedy shrnout, že právě tento vícerozměrný přístup podporující zdraví mozku je cestou k úspěchu. Zahrnuje pak nejen kognitivní trénink, ale i fyzické cvičení, zlepšení kvality spánku, stravy, trávení času ve společnosti apod.
Jídlo, pohyb a společnost
Konkrétně úprava jídelníčku tedy může být skutečně ku pomoci. Je namístě začít se vyhýbat tučným a sladkým jídlům a místo nich konzumovat potraviny bohaté na živiny a antioxidanty. Dokonce již existují vědecky určené „potraviny vhodné pro mozek“ – a těmi jsou vlašské ořechy, losos a borůvky. Ačkoliv ale vědci potvrdili, že právě tyto potraviny mozku prospívají, prozatím není známo, jaké je adekvátní množství, které je třeba konzumovat.
Svou roli samozřejmě sehrává i pohyb – což je poměrně logické vzhledem k tomu, že funkce mozku mohou zhoršovat již zmiňované oběhové problémy. „Pravidelné cvičení zlepšuje krevní oběh a zvyšuje průtok krve do mozku. Pokud můžete cvičit s přáteli, je to ještě lepší, protože bylo prokázáno, že i sociální interakce oddalují stárnutí mozku,“ upřesňuje Kwok s tím, že zejména poté, co lidé odejdou do důchodu, pociťují mnohem nižší motivaci k socializaci s jinými lidmi – a upřednostňují klid a samotu. To však mozku zrovna neprospívá.
Recept na mozek v kondici je tedy vlastně docela snadný a osvojit by jej vlastně klidně mohli i lidé, kteří mají ke kritickému momentu, v němž mozek začíná stárnout, docela daleko. Zdravější stravování, více odpočinku, zdravý pohyb a čas strávený ve společnosti (třeba i společenskými hrami) totiž může být obohacující a prospěšný prakticky pro kohokoliv.