Díky univerzálnímu a snadnému cviku posílíte nejen svaly, ale dle vědců i mozek. V čem tkví kouzlo dřepů a jak „dřepovat“ správně?
Pohyb a kognitivní schopnosti – pozitivní spojitost mezi nimi byla již v minulosti prokázána v souvislosti s demencí. Dle odborníků tak pravidelná fyzická aktivita může být prevencí před jejími agresivními formami. Vedle toho již bylo také doloženo, že rychlé a svižné procházky trvající alespoň půl hodiny podporují průtok krve mozkem a zlepšují tak výkon a posilují paměť. Ovšem literatura je velmi skoupá v tom, jaké přesně cviky by lidé měli vykonávat, aby své kognitivní zdraví posílili co nejvíce. Ačkoliv tedy platí, že klíčovým faktorem je v případě souvislosti mezi fyzickým pohybem a „posílením mozku“ krevní oběh (a jeho zlepšení), ne každý může skutečně aktivně a intenzivně posilovat a věnovat se tzv. aerobnímu cvičení (což je metoda, která krevní oběh zlepšuje nejvíce). Přesto není nutné házet flintu do žita. Damian Bailey, profesor fyziologie a biochemie z University of South Wales, je totiž přesvědčen o tom, že být fitness hvězdou není nezbytné.
„Nemusíte v posilovně funět a být na sebe extrémně tvrdí, abyste posílili i vybrané části mozku. Můžete dělat opravdu pár kvalitních drobných cviků, při kterých ve skutečnosti vůbec necítíte, že vlastně posilujete, a které dokáží skutečně pozoruhodně stimulovat mozek,“ vysvětlil tak Bailey. A co je na tom nejlepší? Vlastně příliš nezáleží ani na tom, jak moc cvičíte a v jaké kondici jste. A to proto, že i ti, kteří nejsou úplně fit a jen svůj běžný režim nějakým vybraným pohybem doplní, z toho benefitují. Je to možná paradoxní, ale právě běžní peciválové z drobného cvičení mají v důsledku největší prospěch – jejich mozek totiž není příliš zvyklý na to, aby tlumil změny v průtoku krve.
Dřep jako zázračná cesta k fyzické i kognitivní kondici?
Jelikož cvičení pro posílení mozku je přínosné pro každého, je pro každého také snadno proveditelné. Výsledky výzkumu, který Bailey realizoval, ukazují, že ke zlepšení našich kognitivních schopností mohou přispět i úplně obyčejné dřepy. Ty jsou dle jeho názoru tzv. inteligentním cvičením a pro mozek naprosto ideální výzvou, jelikož průtok krve střídavě zvyšují a snižují. „Toto ´přepínání´ z vysokého průtoku na nízký průtok stimuluje vnitřní výstelku tepen, které přivádějí krev do mozku,“ objasnil vědec s tím, že díky dřepům lze zvýšit průtok krve do hipokampu, oblasti mozku, jež je primárně zodpovědná za schopnost učení a paměti. Přitom s věkem se průtok krve do této mozkové oblasti snižuje, což tedy vede i k obvyklému snižování kognitivních funkcí.
Kromě toho ale daný biologický proces přispívá i k uvolňování chemikálií, jež jsou spojeny s udržením pozornosti a kritickým myšlením. Dřepy se tak zdají být skutečně úplným „elixírem mládí“. A člověk se ani nemusí „udřepovat“ k úplnému vyčerpání. Ba naopak. „Zjistili jsme, že tři až pět minut dřepů třikrát týdně je nejefektivnější variantou vzhledem k tomu, jak se mozek tomuto cvičení přizpůsobuje a jak na něj reaguje,“ vysvětlil také Bailey (mimochodem, toto dřepování má prý lepší účinek než třeba 30minutový běh).
Faktem přitom je, že ti, co dřepy cvičí pravidelně, se pak mohou chlubit také větší silou svalů a obecně tělesného jádra, lepší pohyblivostí a také nižšími hodnotami břišního tuku. To vše jsou pak v boji proti stárnutí nesporné výhody.
Jak na správný dřep?
Udělat dřep, to přeci zvládne každý, chtělo by se říci. Jenže jako u každé pohybové aktivity i v případě dřepů na provedení a technice rozhodně záleží. S dřepem byste měli začít v postoji s chodidly vzdálenými od sebe cca na šířku boků a ramen a vaše špičky by měly směřovat mírně směrem ven (asi 5-15 stupňů). Ramena by měla být v rovině s páteří, ruce předpažené a hrudník vypnutý. Zcela zásadní také je, že během dřepu se vaše paty nesmí „odlepit“ od země. Pro udržení rovnováhy pak lze také ruce ve výši hrudníku sepnout (s ohnutými lokty). Při samotném pohybu si můžete představit, že si sedáte na neviditelnou židli (a následně se z ní zase zvedáte). Klesat byste měli do polohy, kdy váš zadek bude přibližně v rovině s koleny a záda se snažte držet stále rovná, jen v mírném předklonu (kvůli rovnováze).
Ačkoliv především pro starší populaci jsou právě dřepy nejvhodnějším miniintervalovým tréninkem pro mozek, stimulovat jej mohou i úplně obyčejné svižnější procházky. A je-li člověk mladý a zdravý, prospěšnější pro něj – právě vzhledem k posílení kognitivních funkcí – prý jsou spíše tradiční pohybové aktivity, jako je jízda na kole, běh či plavání. Bez ohledu na to, kterou formu pohybu si nakonec zvolíte, můžete si být jisti, že uděláte mnoho nejen pro svou fyzičku, ale i mentální kondici.
