„Tančil jsem nahý na stole a líbal šéfa?“ Povečírková úzkost je rozšířený a vědou zmapovaný problém. Jak s ním bojovat?
Vánoční večírky jsou nepochybně skvělé, lidé se hodí do gala (případně do ryze vánočních outfitů), užívají si sváteční atmosféru a obvykle také pijí. Alkohol, samozřejmě. Je jistě v pořádku dát si s přáteli či s kolegy ze zaměstnání nějaký ten punč, ovšem zejména ve druhém jmenovaném případě by tato konzumace měla mít určité limity. Tedy minimálně pokud se druhý den nechcete utápět v děsivých výčitkách, co že jste to vlastně prováděli (a možná je nakonec lepší, když z paměti nevylovíte ani střípek, než abyste se snažili rekonstruovat, jak přesně jste se s lahví v ruce dostali na šéfův klín). Přesně tento povečírkový stav, kdy člověku třeští hlava v rovině fyzické, ale vlastně i psychické, pak popisuje právě termín „hangxiety“, což je vlastně něco jako „poopíjecí úzkost“ (jedná se o kombinaci anglických slov HANG-over/kocovina a anXIETY/úzkost).
V rámci stavu poopíjecí úzkosti můžete pociťovat sebenenávist, strach z toho, co jste předešlé noci dělali nebo říkali, a také stres z napůl domýšlených scénářů uplynulého večera. Úzkost přitom není tak úplně racionální reakcí na ztrátu zábran. Podle odborníka na závislosti Andrewa Misella existuje hned několik možných důvodů, proč se lidé druhý den po večírku mohou potýkat s úzkostmi. „Pravděpodobně budete po prohýřené noci dehydratovaní a unavení – alkohol vás sice uspí, ale nedovolí vám spát hluboce. Vaše tělo bude navíc zaneprázdněno zaplavováním mozku chemikáliemi, které působí proti alkoholu, což s vaší náladou může dělat divné věci,“ shrnuje. To ostatně dokládají i výzkumy – pocity viny a studu po pořádné prohýřené noci totiž již s chemickými změnami v mozku prokazatelně spojily.
Co vše dokáže glutamát
O látce označované jako glutamát jste pravděpodobně již slyšeli – je však rozdíl mezi glutamátem přírodním a chemickým. Zatímco syntetický glutamát, který je vyráběn jako ochucovalo, tělu škodí, jiná je situace v případě glutamátu přírodního. Ten se přirozeně vyskytuje v různých potravinách (např. v houbách, hrášku, rajčatech), a dokonce si jej i mozek sám vytváří. Jedná se totiž o tzv. budící neuropřenašeč, který podporuje činnost mozku, a tělu tak tato látka nijak neškodí, pokud jí ovšem organismus neprodukuje příliš mnoho. Problémem ale může být i stav, kdy je glutamátu v těle příliš málo – a to je přesně situace, k níž dochází v souvislosti s konzumací alkoholu.
Po pár skleničkách totiž mozek začne glutamát blokovat, to sice vede ke stavu, kdy se člověk cítí naprosto uvolněně a klidně, ovšem jen do chvíle, než si tělo nesrovnalostí v chemické rovnováze „všimne“ a začne se snažit věci vrátit do normálu. Jak? Začne glutamátu produkovat mnohem více a přibere „do boje“ také adrenalin. Co je výsledkem? Právě všeobjímající pocit úzkosti. Tato panika může být natolik silná, že se probudíte i z (nepříliš kvalitního) spánku. A právě zde je „jádro pudla“. Mozek se totiž v danou chvíli pokouší tyto nastalé pocity paniky racionalizovat a hledat jejich příčiny. Za ně pak může označit právě vaše chování předcházejícího večera/noci, to však s úzkostmi vůbec souviset nemusí – a jde tak jednoduše o výsledek chemických procesů ve vašem těle.
Ačkoliv ale zjištění, že povečírková panika vlastně nemusí mít vůbec souvislost s tím, co jste na party dělali (nebo nedělali), je jistě uklidňující, rozhodně to neznamená, že můžete odhodit vlastní „brzdy“ a prostě se bavit. Tedy, bavit se samozřejmě můžete, ale přece jen byste měli zvážit, nakolik po nepříjemných pocitech „den poté“ toužíte. Protože ony se s dost vysokou pravděpodobností dostaví (byť třeba nebude příčinou váš striptýz na stole). Hangxiety totiž dle odborníků trápí až okolo 22 % populace. Podle výzkumu z roku 2019 pak tento problém častěji postihuje lidi, kteří jsou obecně stydlivější a příp. se potýkají se sociálními úzkostmi.
Jak se povečírkové psycho-kocovině vyhnout?
Samozřejmě, že naprosto základní radou, která se sama nabízí, je prostě nepít alkohol. Nebo ho pít významně méně. Jenže to se mnohem snadněji říká, než reálně provádí. Roli přitom může sehrát i druh konzumovaného alkoholu, příp. jeho míchání. Pokud se chcete vyhnout fyzickým příznakům kocoviny (a přesto si dát drink, dva… tři), určitě myslete na zcela klasická pravidla: nepít na lačný žaludek, jednotlivé drinky prokládat jídlem a samozřejmě také zapíjet dostatkem čisté vody. A když už na kocovinu přeci jen dojde, opět platí, že dostatečná hydratace je základem. A kdyby se náhodou dostavila i povečírková úzkost, prý k jejímu potlačení skvěle poslouží jakýkoliv druh aerobního cvičení. Samozřejmě nelze čekat, že po ránu a s třeštící hlavou budete schopni vydat se běhat okolo domu, ale i drobná procházka či dokonce jízda na rotopedu může váš úzkostný stav významně zlepšit.
