Gayové musí být vždy krásní a úspěšní. Opravdu nám nic jiného nezbývá?

Jednu věc současná západní civilizace zvládla dokonale – problematizovat si vztah k vlastnímu tělu. Nedotčen tlakem obecně přijímaného ideálu krásy nezůstane snad nikdo z nás. Lukáš Houdek při natáčení podcastu na téma body image zjistil, že ve zvlášť složité situaci jsou neheterosexuální muži, jejichž vzhled a vztah k tělu má vlastní historický a společenský kontext. Dva gaye, kteří se o tom odvážili promluvit, vytáhl během Prague Pride na podium, aby se společně pokusili najít odpověď na otázku: proč si gay komunita udělala z těla kult?

Viktor: Pořád se zatím učím být se sebou spokojený

Viktor na své postavě začal pracovat před sedmi lety. Svou roli v tom sehrál rozpad dlouholetého vztahu a poslední kapkou byly fotky z dovolené, na kterých se na sebe prý nemohl ani podívat. Cvičení ale rychle přešlo v závislost, v posilovně byl šestkrát týdně. Svaly se úspěšně rýsovaly, přibylo tetování a počty followerů instagramového profilu uspokojivě rostly. Takže kromě závislosti na posilování se plíživě přidala i závislost na počtu lajků, které dokážou zlepšit den. Nebo ho zkazit, pokud nepřijdou v takovém počtu, v jakém byly očekávány.

„Chci typ mužů, který mě přitahuje, a proto sám musím vypadat dobře,“ krčí rameny Viktor. A přiznává, že si občas pomáhal i zvracením. V posledním půl roce se učí poslouchat svoje tělo a nehnat se za extrémním ideálem, který má v hlavě. „Ačkoli na někoho můžu působit sebevědomě nebo arogantně, na vztahu k vlastnímu tělu musím pořád ještě pracovat každý den,“ doznává se majitel vypracované muskulatury.

Michal: Seznamky stojí jen na vizuálním dojmu

Michal má ve věcech jasno: při seznamování v appkách je to první, čím může člověk zapůsobit, jeho fotka. „Myslím si o sobě, že jsem třeba dost vtipnej. Ale to na seznamkách není hned vidět,“ vysvětluje důvod, proč se tolik zaměřil na vzezření svého těla. Svůj tělesný ideál si vzal z gay porna, kde byl dlouho mainstreamem vyrýsovaný muž bez ochlupení. Michal oceňuje, že jeden jediný tělesný vzor už přestává platit a začínají se prosazovat alternativní styly. Pozitivní roli v tom podle něj hraje zejména Twitter.

Taky přiznává, že si jednu dobu často pomáhal zvracením. Začalo to při návštěvách u rodičů, kdy mu maminka podstrojovala a on to všechno musel bez odmlouvání sníst. Dokonce se prý považoval za slabocha, protože neměl na to, aby to z pouhého bulimika dotáhl na vyšší metu – anorexii. To se naštěstí nepovedlo a dnes už má k svému tělu mnohem zdravější přístup. „Bulimie je jako homosexualita. Rodina si jí všimne, ale mlčí se o tom,“ komentuje svou zkušenost Michal.

Porno, umění, nebo náboženství? Obscénnost byla lidem vždy vlastní. Jaké „zvrácenosti“ zachycují pozůstatky po našich předcích?29. 9. 2022

Záleží, na čem postavíme svoji sebehodnotu

Příčiny toho, že péči o vzhled těla nadřadíme všemu ostatnímu ve svém životě, je potřeba hledat v sebehodnotě. To tvrdí Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví, který se zabývá studiem toho, jak funguje společenská heteronormativita.

Všichni bez ohledu na svoji vztahovou orientaci budujeme svoji identitu kolem nějaké hodnoty – jak vypadáme, jak jsme vzdělaní, jak jsme úspěšní v očích své rodiny, oblíbení u ostatních, jak silný máme morální kompas (to je případ náboženství). Jenže gayové se nacházejí v situaci, kdy je církev zapuzuje, vlastní rodina je často bitevním polem, kde se přijetí nedočkají… „Proto se obracejí tam, kde mohou mít věci pod kontrolou – a to je úspěch nebo vzhled. Pokud jako gay vyniknu v těchto oblastech, budu se mít víc rád,“ vysvětluje Michal Pitoňák.

Tlak, který na sobě cítíme, sami přenášíme na další lidi

„Dát si fotku na Insta je nejsnazší cesta, jak si nahonit sebevědomí,“ říká Viktor. Nemá firemní profil, nesnaží se na svých fotkách vydělat peníze. Dělá to jen a čistě pro své potěšení z toho, že se jeho tělo lidem líbí. Jenže právě lajky silně pokřivují sebeobraz, upozorňuje Michal Pitoňák. Stačí jich totiž dostat méně, než jsme čekali, a dobrý pocit ze sebe sama se okamžitě propadne do úrovně deprese, výčitek a ještě většího sebemrskačství. Člověk se stává otrokem instantní pozornosti. Typickým příkladem jsou odhalené snímky svalovců, kteří si u nich na seznamce píšou „no sex offers“. Tito muži nemají zájem o sex, fotí se ale v sexuálně vyzývavých pózách proto, aby získali ještě víc fanoušků.

Jenže tuto hru hraje stále více neheterosexuálních mužů. „Všichni se na Grindru odhalujeme a zároveň pláčeme, jak jsme pod tlakem a jak se kvůli němu cítíme špatně. Nejsme v té situaci komfortní, ale zároveň ji pomáháme vytvářet,“ namítá Lukáš Houdek, jehož jedna kdysi vyřčená poznámka o špeku na břiše dovedla k celoživotnímu úzkostnému hlídání váhy. Podle Michala Pitoňáka je to klasický problém, zda byla dřív slepice, nebo vejce. Existoval nejdřív ideál, nebo člověk, který ten ideál potřeboval?

Michal k tomu přidal vlastní zkušenost: cvičení vyžaduje třeba dvě hodiny denně v posilovně. Aby se cvičení mohl věnovat, musí je někde jinde ubrat – například ze společenského kontaktu. To ale znamená, že se s nikým v reálném životě nepotkává a musí se spoléhat na online seznamky, kvůli kterým právě musí dvě hodiny denně cvičit…

Adam Pavlovčin: "Na střední jsem se tvářil jako hip-hoper, to už rozhodně nechci opakovat. Můj nynější extravagantní styl mi sedí více"12. 9. 2022

Ženy: Vítejte v našem světě, kluci!

Otázka, zda lze z pekelného kruhu honby za ideálním tělem vystoupit, na diskuzi v Pride House zodpovězena jednoznačně nebyla. Zřejmě záleží na tom, zda člověk dokáže vystavět svoji sebehodnotu na něčem jiném. Pro příklad se ale gayové mohou podívat k ženám, které jsou z celospolečenského hlediska podobně marginalizovanou menšinou.

Ženy jsou nezdravými ideály krásy drceny již od 60. let, zatímco v gay kultuře se body image stal imperativem až v posledních zhruba deseti letech. Ženy jsou proto ve veřejné diskuzi o vztahu k vlastnímu tělu mnohem dál. Jediný ideál v podobě supermodelky se již rozpustil, na scénu přišly trendy body positivity, body neutrality, v reklamách se objevily obézní modelky, novým tématem je v současnosti konec holení. Ženy už mají dávno pojmenované jevy jako společenskou neviditelnost po menopauze, která končí až se vstupem do vyššího seniorského věku, kdy vás jako křehkou stařenku s hůlkou zase začnou všichni ochotně pouštět sednout v autobuse. To všechno gaye teprve čeká. A stejně jako u žen i v gay komunitě tato debata nejspíš půjde ruku v ruce s požadavkem rovných práv. Krok správným směrem rozhodně je zbavit se jediné definice ideálního těla s přesně danými rozměry a počtem chlupů, kterou pomohly etablovat online seznamky.

 

Podcast Kult autora Lukáše Houdka má pět dílů a věnuje se kromě v tomto článku zmíněných témat také fenoménu stárnutí v gay komunitě, maskulinitě a zženštilosti. Poslechnout si ho můžete v rámci podcastu Exteriéry na Spotify nebo na webu kampaně proti násilí a nenávisti HateFree Culture.

Zdroj: Diskuze Kult: debata o body image v gay komunitě