Nikotin nepředstavuje pro zdravého dospělého člověka závažnější riziko. Tohle je cesta, jak si jej v životě udržet
Tou se pro mě před několika lety stal nahřívaný tabák, od kterého jsem si sliboval nejen méně škod napáchaných na fyzickém zdraví, ale také zlepšení kondičky a časem snad i život bez nikotinu. Zatímco fyzička se mi zlepšila prakticky okamžitě (větší výdrž během kondičních sportů) a dýchání se dostalo na původní úroveň, tabák v mém životě zůstal. A to zejména z toho důvodu, že užívání nahřívaného tabáku nezanechává zápach a často se na něj nevztahuje zákaz užívání v restauracích a jiných veřejných prostorech, jejichž provozovatel může k užívání v interiéru svolit. Mohl jsem si tak bafat, kde jsem chtěl a kdy jsem chtěl. Nicméně časem mi spotřeba tabákových náplní začala vadit.
Co s tím? Situaci jsem vyhodnotil jako nutnost udělat opět další krok na své cestě ke zdravější existenci a začal jsem zvažovat alternativy. Nikotin jako takový není pro tělo zdravého dospělého jedince příliš škodlivý, pokud se to tedy s jeho dávkováním nepřehání. Životu nebezpečná dávka činí okolo 50-60 mg[1], což v praxi znamená, že byste museli během velmi krátké chvíle (= několika málo minut) vykouřit jednu-dvě krabičky cigaret, protože nikotin se z těla velmi rychle odbourává (poločas rozkladu nikotinu v lidském těle je zhruba šedesát minut). Jinými slovy je riziko otravy nikotinem pro běžného člověka mizivé, ne-li téměř nulové. Největší problém pro zdraví kuřáků nepředstavuje nikotin sám, ale chemikálie a jiné zplodiny, které se do těla dostávají během pálení tabáku. Čili jak již bylo řečeno, nikotin jako takový příliš škodlivý pro tělo dospěláků není. Jeho palčivým problémem je, že vyvolává v úvodu textu popsanou silnou závislost.
Začal jsem tedy zvažovat, jak bych to mohl udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Mým cílem je, jak už jsem uvedl, žít co nejzdravěji a pokud nikotin není pro tělo zásadním problémem, hledal jsem způsoby, jak si jej v životě uchovat a současně si jeho užíváním nepůsobit zdravotní komplikace.
Jako ideální se mi začala jevit kombinace vapování a nikotinových sáčků. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention) v brožuře věnované elektronickým cigaretám uvádí, že vaping může být výrazně méně škodlivý pro dospělé a netěhotné jedince, kteří se rozhodnou vyměnit kouření tabáku za e-cigarety – náplně určené pro inhalování nikotinu totiž obsahují mnohem méně zdraví škodlivých látek než cca 7000 toxických chemikálií obsažených v tabákovém kouři.
CDC ve svém reportu dále zmiňuje, že pokud elektronické cigarety užívají dospělí jedinci, kteří se rozhodnou skoncovat s klasickými cigaretami, mohou e-cigarety vést k ukončení závislosti na nikotinu. Ačkoliv počet těch, kteří s vapingem po čase skončí, je dle dostupných dat menšinový a většina uživatelů e-cigaret v jejich užívání pokračuje.
Pokud už se rozhodneme stát se jejich uživateli, měli bychom si také zjistit nějaké podrobnosti o výrobci a rozhodně dát přednost uzavřeným systémů náplní.
Z tohoto důvodu se mi jako důvěryhodná jeví nadnárodní společnost British American Tobacco (BAT) působící již od roku 1902, která na trh dodává elektronickou cigaretu VUSE. Právě VUSE se podle BAT stal v roce 2021 nejprodávanějším vapingovým artiklem na světě a v témže roce získal status první světové vapingové značky pyšnící se neutrální uhlíkovou stopou spojenou s výrobou jejích produktů.
Ačkoliv VUSE vnímám jako zařízení, díky kterému se mi daří snižovat zdravotní dopady pramenící z užívání nikotinu, jsem rozhodnutý u něj neskončit. Mým cílem je dostat se během několika měsíců na minimální možnou denní dávku nikotinu a ponechat si již pouze nikotinové sáčky VELO (spadající rovněž do portfolia BAT). Ty do těla uvolňují pouze nikotin. A jak již bylo řečeno – nikotin nepředstavuje pro zdravého, aktivně žijícího dospělého muže závažnější riziko. Neboť jak v roce 1976 poznamenal Michael Russell, autor teorie o škodlivosti tabáku: „Lidé kouří proto, aby do těla dostali nikotin, nicméně umírají kvůli dehtu.“
[1] PILAŘOVÁ, Lucie. PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTI NA NIKOTINU. Psychiatrie pro praxi [online]. 1. 5. 2003 [cit. 15. 5. 2022]. Dostupný z WWW: https://www.solen.cz/pdfs/psy/2003/05/04.pdf
