Postcovid, nebo pohlavně přenosná choroba? Mladík z Prahy se nyní stydí před svými spolužáky
Rozhovor
Zdroj: iStock
<Path>

Postcovid, nebo pohlavně přenosná choroba? Mladík z Prahy se nyní stydí před svými spolužáky

Homofobie má mnoho podob. Skryté předsudky vůči LGBT+ komunitě nedávno objevil i mladík z Prahy, který řeší jisté zdravotní komplikace. Reakce okolí na jeho problémy jej opravdu zamrzela.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
22. 6. 2022

Je ti skoro devatenáct a už v takto mladém věku říkáš, že jsi naprosto srovnaný a všichni o tobě vědí, že jsi gay. Kdy jsi prvně přišel s coming outem?

U mě to vlastně nebyl coming out. Jsem v tomhle asi trochu mimo, protože co si pamatuju, vždycky jsem byl jiný než ostatní kluci. A nikdy jsem se tomu extra nebránil. Takže když jsem si domů přivedl prvního kluka, rodiče to vůbec nezasáhlo. Byli v pohodě. Vlastně nás ani nenapadlo to řešit jako nějaké oznámení. Prostě se o to mně vědělo asi odmalička. Nevím, jak lépe to vysvětlit. (smích)

<Path> Láska opravdu prochází žaludkem! Důkazem je překvapivý příběh muže, který svou tajnou lásku „uhnal“ na koláče a švestkové knedlíkyZdroj: Milan, redakce

Už jako malý kluk jsi tušil, jak se věci mají?

Jako úplně malý jsem o tom až tolik nepřemýšlel, ale vlastně jsem to podvědomě věděl, to je pravda. Hrál jsem si jinak. Byl jsem hodně kreativní, klidný a uznávám, že občas trochu ukňouraný (smích). Kamarádil jsem se s holkama a třeba fotbal jsem zkoušel hrát jen proto, abych byl poblíž spolužáka, který se mi líbil. (smích) Vždycky jsem dělal tyhle hlouposti. Když se mi někdo líbí, snažím se jeho koníček zkoušet taky a tvářit se, že mě to bude bavit. Takhle jsem už začal hrát na kytaru, koupil jsem si hru na počítač a naučil se názvy postav té hry nebo jsem jeden čas chodil i do skauta. To bylo asi nejhorší rozhodnutí. Já, který nesnáším túry, komáry, stanování… Ale ten kluk se mi fakt hodně líbil! (smích)

Tomu říkám poctivá příprava! Vyšlo to s některým z nich?

Většinou ne. (smích) Třeba ten kluk ze skauta, to byl jenom trapas. Našel si holku a já si přiznal, že celé to skautování je mi vlastně velmi nepřirozené a s oddechem jsem to vzdal. (smích) Myslím, že tuší, že se mi líbil, ale naštěstí měl dost empatie na to, aby to nerozmazával.

Takže máš tak trochu smůlu na heterosexuály?

Přesně! To se vždycky buším do hlavy! Ale ono je to i tím, že já třeba moc gayů dlouho neznal. To až třeba teď, kdy už jsem plnoletý, můžu chodit do baru, a tak.

Předtím jsem byl hodně uzavřený ve stálých kolektivech. Taky chodím na školu, kde v mém ročníku je jen jeden další kluk taky gay. Ale mezi námi žádná jiskra nepřeskočila. Ono to není tak, že sotva potkáme dalšího gaye, že se hned zamilujeme, jak si někdo asi myslí. (smích) Je to fajn kluk, neříkám, že ne, ale není pro mě.

Do doby, než jsem byl dospělý a rodiče mě večer začali pouštět na dýl, tak jsem jen znal spíš gaye po internetu. Byl dost omezený výběr.

Kde jsi poznal prvního přítele?

Právě na tom internetu. Bylo mi šestnáct. Hodně jsme si psali. Vlastně jsme si toho asi víc napsali, než řekli. (smích) Rodiče ho i poznali, bylo to v pohodě, ale nebylo to ono. I mamka mi řekla, že je to milej kluk, ale že se k sobě úplně nehodíme. Napřed mě to naštvalo, ale za pár týdnů jsem zjistil, že měla pravdu.

Vídáte se ještě?

Už jsem ho dlouho neviděl… Jen vím z jeho sociálních sítí, že někoho má a vypadá spokojeně. Přeju mu to.

<Path> „Ke mně vždycky byli ženské i gayové zákeřní,“ říká mladý gay. Na reakci heterosexuálních spolužáků na šikanu vzpomíná dodnesZdroj: Anonymní respondent, redakce

Měl jsi někdy nějaké problémy po té sociální stránce? Nějaká šikana pro tvou orientaci?

Vlastně ne. Naposledy se mi někdo smál někdy v první třídě, že jsem uplakánek, ale to jsem si zasloužil bez ohledu na orientaci. (smích) Myslím si, že jsem vždycky všude zapadl celkem dobře. Rád si dělám kamarády, myslím, že si umím popovídat s každým, kdo má zájem se trochu družit. Mám rád akce, rád si i něco zahraju. Nejsem sice extra sportovec, ale když jde o srandu, dám do toho všechno, byť to není moc. (smích) Jak říkám, dlouhodobě jsem nikdy neměl pocit, že je něco špatně.

Myslíš si, že máš štěstí na kolektivy?

Možná. Ale možná je to i mou povahou. Jsem sangvinik a pohodář. Nicméně si i myslím, že naše generace už je připravenější na diverzitu. Lidi, co jsou třeba jen o deset let starší, si asi ve škole užili narážky na to, že je někdo gay. Ale u nás už se to moc nenosí. Aspoň teda v mojí škole to tak je. Všichni to berou jako normální věc. Možná sem tam nějaký nekňuba je homofobní, ale to si táhne třeba z rodiny nebo má sám svoje problémy, tak si to vylívá na jiných. Ale systémově si myslím, že v tomhle jsme fajn generace, jestli se tomu tak dá říct.

I tak jsi ale dospěl k poměrně velkému zklamání. O co šlo?

Ano, to je pravda. Hodně mě to mrzí. Já jsem poslední měsíce měl nějaké zdravotní problémy. Byl jsem unavený, bolelo mě břicho, a tak. Nemohl jsem se toho zbavit. Nenašli mi nic, proč by se mi to mělo dít. Postupně jsem došel spolu s panem doktorem k tomu, že je to postcovid. Že to prostě mám po nákaze a že budu muset odpočívat, starat se o sebe, jíst vitamíny a tak a počkat, až to přejde.

Nicméně mezitím jsem se svěřil několika spolužákům. Jak říkám, jsem dost sdílný. Přišlo mi v pohodě lidem říct, že mi není dobře. Nikdy jsem nebyl z těch, kdo by jako hrdinové tvrdili, že jsou v pohodě, i když nejsou. Tak jim to tak říkám a pak začala taková divná diskuze…

Co říkali?

Jakože nechápou, že je mi pořád špatně. Že to pro mě musí být těžký. To bylo milý, že viděli, že mě to trápí a nemůžu se toho zbavit. Ale pak slyším, jak jedna spolužačka řekla něco jako, že: „A není to tím, že jsi gay? Mohl jsi od někoho něco chytit.“

<Path> Martin (28): Nevím, jak bych mohl narušit rodinu a jiné základy státu. Žiju svůj život, všechno platím a přispívám na dobré účely, tak ať mě nechají žítZdroj: Jan Witek

Prosím?

Slyšíte dobře. Myslela to tak, že by se měla brát v mé diagnóze v potaz moje orientace. Že třeba mám pohlavně přenosnou nemoc. Zůstal jsem na ní hledět a pak jsem řekl něco jako, že to si nemyslím.

Bylo vidět, že někomu je trapně a mlčí, ale bylo i pár lidí, co se mě ptalo, s kým jsem co v poslední době měl… Byla to hrozně divná situace a nebylo mi v ní vůbec dobře.

Cos udělal?

Zpětně si říkám, že jsem se měl bránit víc. Ale v ten moment jsem jenom sledoval, jak to začali řešit. Až později jsem si zašel za tou spolužačkou a řekl jí, že mi to přišlo nevhodný. Omluvila se mi, že to nemyslela urážlivě, ale chtěla pomoct. Nicméně pro mě z toho leze to, že i když jsou to lidi, kterým gayové nevadí, stejně mají v sobě některé předsudky, které sem tam vyjdou na světlo. A musím říct, pak je to opravdu nepříjemné. Od té doby jsem s nikým svoje zdraví neřešil. Už se necítím dobře při té diskuzi a trochu se stydím. Pro ně to bylo obyčejné povídání, ale pro mě opravdu zlomový moment, který asi nezapomenu.

Zdroj: Martin, redakce

Populární
články

Život v kvantovém světě začal stejně jako u tisíců dalších lidí, tedy zvýšeným zájmem o matematiku a fyziku
LUI BALANCE

„To, čím v životě procházíme, jsou lekce. Když je zvládneme, dosáhneme vnitřní harmonie a nekonečné lásky,“ říká kvantový fyzik Jan Rak

Autor: Michal Černý
„Nikdy bych nečekal, že se z běžné návštěvy očního rozjede takové kolečko,“ vypráví muž
LIDÉ

„Nikdy bych nečekal, že se z běžné návštěvy očního rozjede takové kolečko,“ vypráví muž. „Tělo se mi mstí. Nenávist se projeví,“ varuje

Autor: Irena Piloušková
Před necelými šesti lety začala v Polsku úřední šikana LGBT lidí, která byla konečně zrušena. Tím ale boj za jejich práva teprve začíná
AKTUALITY

Konec „zón bez LGBT“ v Polsku: Symbolický pád bariér a vítězství důstojnosti

Autor: Michal Černý
Michaela Mrázková odhalila tajemství léčivého úklidu – méně věcí v domácnosti znamená menší chaos. A to jak doma, tak celkově v životě.
LUI BALANCE

„Zkroťte svou přeplněnou šatní skříň! Tento malý krok může podpořit větší životní změnu,“ říká autorka projektu Léčivý úklid

Autor: Bohdana Rambousková
Žijeme ve velmi náročné době, a proto není divu, že tzv. syndrom vyhoření už není jen výsadou starších lidí, ale může nás postihnout v jakémkoliv věku
TĚLO & MYSL

Jak rozpoznat příznaky vyhoření a jak s nimi pracovat podle odborníků na duševní pohodu

Autor: Michal Černý
Některé matky se úplně mateřsky nechovají
LIDÉ

„Pro matku jsem nikdy nebyl dost dobrý, vše jen kritizuje. Já jsem utekl, o tátu se bojím,“ popisuje Jan toxické rodinné vztahy

Autor: Mirka Dobešová
Andrew Tate a jemu podobní influenceři jsou nejpopulárnější mezi mladými muži s vysokoškolským vzděláním, kteří finančně nijak nestrádají
TRENDY

6 z 10 mladých můžu ovlivňují „influenceři maskulinity“, varuje nová studie

Autor: Veronika Košťálková
Někdy může stres člověka úplně paralyzovat
LUI BALANCE

Potřebujete ulevit od stresu? Čelte duševnímu napětí třemi „ezo“ technikami, které vás postaví pevně na nohy

Autor: Martin Lyko
Mysl hraje ve zdraví i vzhledu velkou roli
LUI BALANCE

Neuroglow: Stav mysli má na zdraví těla mnohem větší dopad, než byste čekali. Jak následovat nový trend péče o sebe sama?

Autor: Michal Černý
Eva Kadlecová nově vede česko-slovenskou zmrzlinovou divizi The Magnum Ice Cream Company
LIDÉ

Zmrzlinový boj o rovnost: „Zisk z prodeje příchutě Bohemian Raspberry jde do Mercuryho nadace,“ říká šéfka česko-slovenského zmrzlinového byznysu

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop