Jak ztratit vlasy, ale ne sebevědomí? Hnutí pozitivní plešatosti se snaží změnit vnímání „holé hlavy“
Bez ohledu na sexuální orientaci, vlasy jsou pro muže důležité. O tom mj. vypovídá i fakt, že zájem o transplantaci vlasů v čase přímo skokově roste. To pak dokládá i nárůst vyhledávání souvisejících hesel na Googlu o 44 % v průběhu posledních pěti let. Na popularitě získává také tzv. transplantační turistika, kdy nejčastěji kroky zájemců o novou kštici vedou do Turecka – tamní kliniky totiž své služby nabízejí až o polovinu levněji než kliniky v Evropě, součástí ceny je pak nezřídka i kompletní servis zahrnující cestu a ubytování. „Transplantaci vlasů zvažuji čím dál více, vlasy jsou něco, co si uvědomuji za každých okolností, vlasovou linii si stále hlídám – a během pandemie se to ještě zhoršilo, protože jsem trávil hodiny času zíráním sám na sebe během online schůzek na Zoomu,“ vysvětlil tak pro magazín GQ teprve osmadvacetiletý muž z Londýna. A vlastně popsal situaci řady dalších mužů, kteří nechtějí být kvůli ztrátě vlasů zesměšňováni.
Ano, na téma ustupujících vlasů lze dělat celou řadu (nemístných) vtipů, je ale také možné jednoduše zesměšňovat plešatost jako takovou. Vždyť podobným výpadům nebyl ušetřen ani princ William, kterého studie Googlu (paradoxně postavená na chybné analýze dat) označila za „nejvíc sexy holohlavého muže světa“, a tématu jeho ustupujících vlasů se bulvár věnuje již od počátku jeho roztržky s bratrem Harrym. Vlasy (resp. jejich ztráta) jsou prostě TÉMA. Téma, které se nevyhýbá slavným ani bohatým – např. Elonu Muskovi se poté, co koupil (či spíše „chtěl koupit“) Twitter, lidé začali vysmívat i právě kvůli znatelné úpravě vlasů, jíž prošel. Jaký signál pak tato skutečnost navenek vysílá? Kromě toho, že výsměch kvůli úpravě zevnějšku je zjevně i dnes úplně běžný, je také zřejmé, že i miliardáři se mohou cítit někdy nejistí, a tak investují do…nových vlasů.
Stereotyp bílého gaye?
Gayům je obvykle přičítán větší zájem o vzhled – a faktem je, že jistá „povrchnost“ napříč touto skupinou např. při seznamování může být opravdu doložena. Podle portálu Psychology Today jsou tedy právě gayové – vedle žen – tou demografickou skupinou, která se nejvíce bojí stárnutí a s ním spojené změny vizáže. Přesto v určitých případech je i mezi gayi plešatost tolerována, či přímo považována za atraktivní. Holé hlavy ovšem musí patřit těm mužům, kteří jsou maskulinní a svalnatí. V opačném případě, tedy u mužů štíhlých a třeba i s jemnějšími rysy, je pak prý holá hlava vnímána spíše jako přiznání toho, že jejich sexuální přitažlivost je již tatam – ostatně, příběh biblického Samsona vypovídá o tomtéž, s vlasy totiž přichází o sílu, vitalitu a svobodu jednání. A to do jisté míry platí i v hetero světě, dokazují to i různé hollywoodské hvězdy od Bruce Willise a Vin Diesela až po Dwayna Johnsona. Akčním hrdinou ale ve skutečném světě každý být nemůže. A ti, kteří do škatulky „maskulinního plešatce“, který je prostě sexy, nezapadnou, se musí potýkat s dalšími nejistotami.
A jak je to s pozitivní plešatostí?
To, že máme „myslet pozitivně“, se nám dnes snaží namluvit kdekdo. Ovšem smýšlet pozitivně o ztrátě vlasů, to už je docela vysoký level projeveného sebeuvědomění. Přesto hlasy mužů, kteří začínají bojovat za „pozitivní plešatost“, sílí a sdružují se pod heslem „power bald“. „To, co někoho dělá power bald, je sebevědomí, s nímž plešatost nese,“ shrnul pak moderátor Roger Bennet v rámci podcastu s bezvlasým Michaelem Daviesem, s nímž koncept „power bald“ popularizuje. A podstatu power bald je možné vystihnout docela snadno – překonat vlastní nejistoty nikomu nepomohou ani žádné svaly a ani nadprůměrné IQ, je k tomu třeba odhodlání a osobní síla. A také změna celospolečenského smýšlení o plešatosti jako takové. „Přál bych si, aby si každý muž mohl být dostatečně jistý sám sebou na to, aby si mohl zbytky vlasů oholit a nic víc si z toho nedělal. To by bylo skvělé, ale je tu celá řada důvodů, proč se s holou hlavou řada mužů necítí komfortně,“ dodal k situaci Spencer Kobren, zakladatel soukromé organizace, jež se snaží zvyšovat povědomí veřejnosti o emocionálním dopadu vypadávání vlasů na muže.
I přesto ale posedlost vlasy mnohým…přerůstá přes hlavu. Dokonce se již v souvislosti s plešatěním objevil termín „androgenní alopecie“, jako by se snad jednalo o nějaký „zdravotní stav“. Ani řeč čísel není zrovna radostná, každoročně lidé na celém světě utratí přes 3,5 miliardy dolarů právě za různé formy „léčby“ plešatosti (a jak poznamenává portál BBC, to je částka vyšší než roční státní rozpočet Makedonie). Muži navíc neváhají v honbě za vlasy obětovat jiné složky svého mužství, třeba i potenci (tu totiž některé léky určené k zamezení ztráty vlasů skutečně způsobují) – a jak naznačil průzkum International Society of Hair Restoration Surgery, téměř 60 % mužů (a to bez ohledu na sexuální orientaci!) by před penězi a přáteli upřednostnilo právě to, aby na hlavě měli vlasy – a jelikož tento průzkum je z roku 2009, žádný div, že aktuální data ukazují, jak „vlasový průmysl“ získává na síle. Na změnu vnímání plešatosti je tedy nejvyšší čas, resp. už včera bylo pozdě…
