Opičí neštovice nejsou jako HIV, přesto je z nich „gay nemoc“. Proč musí gay populace čelit novému a nesmyslnému stigmatu?
Neštovice, které se sexem nemají nic společného
Opičí neštovice nemají zrovna jasné příznaky, jejich projevy totiž začínají podobně jako chřipka – nakažení tak trpí horečkou, bolestmi hlavy a svalů, zimnicí, vyčerpáním či zduřením uzlin. Až následně dochází k výsevu vyrážky na obličeji, rukou, nohou, ale třeba i na genitáliích, vyrážka se následně mění v puchýře. Virus má také docela dlouhou inkubační dobu, o infekčnosti odborníci hovoří právě až v souvislosti s fází, kdy se na těle infikované/ho již objevuje vyrážka a puchýře. K vlastnímu přenosu viru však nedochází ani prostřednictvím vaginálního sekretu a ani spermatu, jak by mohly naznačovat některé zprávy, jež nákazu spojují s gay populací. Přenos je vázán pouze na blízký a dlouho trvající kontakt, resp. kožní kontakt se vzniklými lézemi. Ačkoliv virus se může šířit i kapénkami, ryze o respirační onemocnění se nejedná a nákazy tímto způsobem jsou spíše raritní. To jsou fakta. A pak je tu…trošku něco jiného než fakta.
Gayové sice nejsou úplně z obliga, je tu ale jedno velké ALE
Tedy, jak známo, na každém šprochu, pravdy trochu. A je pravdou, že např. úřady ve Velké Británii či Španělsku skutečně spojily již desítky případů nákazy opičími neštovicemi s gay populací, v některých případech přímo s konkrétními veřejnými zařízeními (saunami). Obdobné to pak bylo i s „ohniskem nákazy“ na Gran Canarii, tam se virus rozšířil mezi návštěvníky probíhajícího pridu, který se konal od 5. do 15. května a účastnilo se ho okolo 80 000 lidí z celé Evropy (Českou republiku nevyjímaje). Ovšem ačkoliv se jedná o akci, která primárně cílí na LGBT lidi, jen oni se jí zdaleka neúčastní. „Pride festivaly už dávno nejsou jen festivaly pro komunitu. Festivalem Maspalomas Pride žije opravdu celé město, což bylo vidět nejen na akcích v Yumbo Centru, ale zároveň i v sobotním průvodu, kde byla spousta heterosexuálních párů i jednotlivců v krásných kostýmech. Na akci se sjedou vždy místní i turisté z celého ostrova. Moc mě překvapilo i množství turistů z řad seniorů, kteří s sebou měli různé karnevalové doplňky a šli v průvodu. Přitom to byli muži se ženami, kteří se drželi za ruce,“ přiblížil situaci jeden z členů naší redakce, který byl na pridu přítomen.
Specificky v tomto případě je také třeba dodat, že právě na těchto akcích jejich organizátoři na zvýšenou hygienu a také příp. bezpečný sex kladou skutečně velký důraz. To pak dokládá i zkušenost našeho reaktora. „V dnešní době se obecně už kvůli HIV všude razí heslo play safe. V Yumbo Centru, kde se konaly každodenní after party Maspalomas Pride, byly stánky s dobrovolníky, kteří rozdávali kondomy a poučovali návštěvníky o bezpečnosti. Stejné zkušenosti mám ale i z neduhových festivalů, kde se schází mladí lidé, konzumuje se alkohol a mohlo by vzniknout nějaké riziko,“ upřesnil. To vše je skvělé. Minimálně kdyby opičí neštovice byly pohlavně přenosné...což ale nejsou.
Navzdory objektivním faktům ale do jisté míry není divu, že i v českém mediálním prostoru se již z různých stran ozývají hlasy, že riziko přenosu viru je ve skupině mužů majících sex s muži vysoké. Jenže zrovna tato teorie (která by se samozřejmě mnohým odpůrcům prosazování LGBT práv velmi hodila do krámu) má skutečně docela velké trhliny. V prvé řadě – opičí neštovice vůbec nejsou podle zdravotnických úřadů považovány za sexuálně přenosnou infekci – a to z prostého důvodu, k nákaze sexuální kontakt není nutný. V řadě druhé pak mnoho případů opičích neštovic bylo diagnostikováno u mužů, kteří sex s jinými muži neměli. „I když některé případy nakažených gayů byly zaznamenány, nejedná se o žádnou ´nemoc gayů´, jak se někteří snaží veřejnost přesvědčit. Onemocnět může úplně kdokoliv, kdo se s nakaženým dostane do úzkého kontaktu,“ shrnul pak expert Světové zdravotnické organizace WHO, Andy Seale.
Čím si tedy vysvětlit, že řada případů byla zaznamenána právě mezi gayi a bisexuály? Dle specialistů z center, která se zaměřují na prevenci HIV, je gay populace v dnešní době ke svému zdravotnímu stavu velmi vnímavá a také věnuje pozornost různým pravidelným testům na pohlavně přenosné choroby. Ve chvíli, kdy na svém těle – a specificky na genitáliích – objeví něco netypického, ve srovnání s běžnou populací mnohem rychleji zbystří. Tuto tezi potvrdil i Seale.
Opičí neštovice NEJSOU HIV…
Spojení opičích neštovic s gayi je pak velmi jemně řečeno nešťastné, jelikož tím skutečně vzniká riziko dalšího stigmatu navazujícího na fakt, že v minulosti byla právě tato skupina hojně spojována s infekčními nemocemi, zejména pak s HIV/AIDS. Bohužel i dnes navíc existují nejen jednotlivci, ale třeba i celé státy, které jsou silně homofobní a žijí v přesvědčení, že homosexualita je nemorální a gayové patologicky promiskuitní. Mylné prezentování opičích neštovic jako „nemoci gayů“ je pak v tomto může jen utvrdit.
Pokud bychom měli ještě navázat na paralelu s HIV/AIDS (kdy virus se také šířil i jinak než jen sexem mužů s muži), celková společenská hysterie nakonec v důsledku vedla k tomu, že mnozí gayové přerušili nejen své sexuální, ale i společenské vztahy, a začali také ještě více svou orientaci skrývat. Není snad třeba zdůrazňovat, že tato praxe nakonec může uškodit všem. A tak nemá smysl v souvislosti s opičími neštovicemi šířit strach a nedůvěru a zbytečně tak znovu dělat z gayů „nebezpečné přenašeče“, zejména když v tomto případě skutečně sex (a ani jeho podoba) nemá s přenosem viru primárně společného zhola nic.
