Mýtus nebo tvrdá realita? Odborníci řekli, jak moc elektronika a umělé světlo doopravdy ovlivňují náš spánek
Možná je z postele potřeba ještě rychle něco dodělat, nebo někomu důležitému odepsat. Podle aktuálních vědeckých poznatků bychom se ale modrému ani jinému umělému světlu bezprostředně před spaním rozhodně vystavovat neměli.
A už vůbec ne pravidelně. Potvrdila to čerstvá studie, která před několika málo dny vyšla v odborném měsíčníku PLOS Biology. Na co všechno se mezinárodnímu týmů vědců z univerzit v britském Manchesteru a americkém Coloradu podařilo přijít?
Například na to, že bychom neměli podceňovat sílu denního světla. To totiž nepřispívá jen naší bdělosti během dne, ale přispívá ke zdravým biorytmům, a také klidnému spánku. Jak je to možné? Díky specializované buňce v oku, která využívá na světlo citlivý protein zvaný melanopsin.
Jenže stejně jako naše biologické hodiny dokáže denní světlo seřídit, to umělé ho zase bohužel umí pořádně rozhodit. Modré i elektrické světlo totiž narušuje 24hodinové cykly, kterým se souhrnně říká cirkadiánní rytmus. Správné nastavení těchto vnitřních hodin je přitom klíčové pro náš spánek.
Nepřetržité působení umělého světla v kombinaci se sníženým vystavením přirozenému slunečnímu světlu ale nevede „jenom“ k poruchám spánku – negativní vliv má i celkově na zdraví, psychickou pohodu, a dokonce produktivitu. To dokládá další studie, která rovněž vyšla letos v březnu.
Výzkum se objevil v časopise PNAS a jeho autoři mají pro lidi jasný vzkaz. „Výsledky naší studie ukazují, že i pouhá jedna jediná noc, kterou strávíte v místnosti s mírným umělým osvětlením, může narušit regulaci glukózy a kardiovaskulárního systému, což jsou rizikové faktory pro srdeční onemocnění, cukrovku a metabolický syndrom“ uvedla autorka práce Phyllis Zee. „Je proto důležité, aby se lidé vystavování umělému světlu během spánku buď úplně vyhýbali, nebo ho aspoň minimalizovali“, doporučila lékařka.
Ačkoliv důsledky ozáření umělým světlem během spánku vědci byli schopni určit, souvislost mezi světlem a pozorovanými účinky už tak jasná není. A o to je umělé světlo nebezpečnější. Experti nicméně pracovali se třemi verzemi, přičemž k jedné z nich se přiklánějí nejvíc. „Domníváme se, že světlo aktivuje oblasti mozku, které regulují autonomní nervový systém. Všimli jsme si totiž vztahu mezi změnami variability srdeční frekvence a inzulinovou rezistencí,“ dodala Zee.
Vědci doufají, že by výsledky studií do budoucna nemusely sloužit jen jako jedno z dalších upozornění, které opět hodně lidí nevyslyší. Odborníci totiž věří, že jimi získané poznatky se dočkají i využití v praxi. „Díky shromáždění vědeckých důkazů se nám podařilo dát dohromady vodítka k sestavení vzorců, které budou podporovat zdravé biorytmy za využití denního světla. Tyto poznatky poskytují také jasná doporučení toho, jak nejlépe by se mělo postupovat při osvětlování vnitřních prostorů – od pracovišť přes vzdělávací a zdravotnická zařízení až po vlastní domovy,“ nechal se slyšet britský akademik Timothy Brown, který se podílel na první zmíněné studii.
Pravdou je, že tyhle plány zní slibně a velkolepě, ale na definitivní závěry je asi ještě brzy. Jestli k jejich uskutečnění totiž opravdu někdy dojde, asi teprve ukáže čas. Do té doby se ale můžeme alespoň pokusit o zlepšení vlastních návyků, protože to je naopak něco, co máme hlavně ve vlastních rukou.
