Halucinace, nebo opravdové setkání s nadpřirozenem? Spánková paralýza děsí, ale láká ty, kdo věří, že díky ní zvládnou vidět víc

„Spím, nebo nespím? Je to sen, nebo realita?“ To jsou otázky, které si lidé zoufale a zděšeně pokládají ve chvílích hrůzy, které jim připravuje spánková paralýza. Někteří by dali cokoli za to, aby se jí zbavili, jiní se ale snaží si ji vyvolat. Proč?

Spánková paralýza je pro mnoho lidí nejen terminus technicus, ale především strašák, který jim brání v klidném odpočinku. Ti, kdo se spánkové paralýzy nemohou zbavit, bývají unavení a často i nešťastní, protože se bojí jít znovu spát. Vědí, že mají šanci, že se bude celý proces znovu opakovat. To šílené kolečko obav, děsu a ranního zoufalství z napůl probdělé noci. Bez pořádného odpočinku se tělo nemůže regenerovat a únava je brzy znát. Možná by ses měl vyspat, začnou se kolem nich rojit dobrosrdečné rady neinformovaných. Já bych rád, pomyslí si člověk, který se obává další epizody nepříjemných stavů plných strachu a bezmoci.

Dovolená na Gran Canarii není jen o párty. Procestovat můžete nádherné poklady ostrova, ze kterých budete mít husí kůži27. 5. 2022

Jdete si lehnout, usínáte a najednou je to tu – něco je špatně. Někteří popisují pocit, jako by jim přistál na hrudi kámen. Mají problém s dechem, nemohou se pohnout a začínají se bát. Jiní dokonce otevřou oči a vidí věci, které nejsou tak úplně jako vždycky. Spousta lidí popisuje halucinace. Vídají postavy, které se procházejí po pokoji. Někdy mají podobu člověka, jindy démona, někteří sledují i mnohem děsivější živé obrazy. Halucinace však nejsou jen senzorické. Lidé slýchají zvuky i hlasy. Někdy jsou to dokonce zřetelné výhružky. Aby toho nebylo málo, mohou se přidat i další smysly, a tak najednou cítíte cizí dech za svým krkem. Nejen že sledujete, jak se stahuje peřina, vnímáte dokonce její pohyb.

Je to tu! Zbláznil/a jsem se! Vidím duchy! Mluví ke mně peklo! Takové i podobné myšlenky napadají ty, kdo nevědí, co je spánková paralýza. Ať už věříte v nadpřirozeno, anebo ne, lze se dočíst, že to se pouze vaše části mozku laicky řečeno nedohodly na tom, zda jste vzhůru, anebo spíte. Část hlásí tělu, že se nacházíte ve stadiu REM – tedy rapid eye movement. To je ta část spánku, kdy se vám pod víčky rychle pohybují oči a kdy spíte nejhlouběji. Aby se vaše tělo chránilo, vypne po tu dobu některé svaly, abyste si neublížili.

Proč?

Právě kvůli snům, které se v této fázi zdají. I ty jsou podstatné. Někteří odborníci věří, že během snění si tak nějak třídíme a skládáme vjemy, které nás během dne potkaly. Pomáhají nám vstřebat informace a ukládat je do paměti. Sny jsou jakýmsi mostem mezi námi a naší psychikou – ukazují nám (někdy i poměrně nevítaně) obrazy z našich traumat, děsů a stresů. Ale také nabízejí (ač často pokroucené) intepretace životních pozitiv, zážitků a přání. Samozřejmě nepanuje jednoznačná shoda na tom, proč se nám sny zdají a které mají větší a které menší význam. Nicméně často jsou předmětem otázek terapeutů a někdy i blízkých. Vypovídají o nás hodně.

Některé sny jsou opravdu divoké. Pokud by se tělo řídilo tím, co se mu zdá, mohlo by se třeba ohnat nebo rozeběhnout. A to nechceme, že ano… Proto se schránka chová tak, aby se ochránila. Vypíná ty svaly, kterými pohybujeme především vlastní vůlí.

Co je ovšem při normálním spánku vítané, je najednou nevýhodou, když přijde na zážitek zvaný spánková paralýza. Během této epizody se zdá, že jste vzhůru, ale vlastně ne. I nadále se nemůžete hýbat, vyběhne vám tlak a zničehonic povrchní dech ztratí svou pravidelnost. Bojíte se. Ovšem. Kdo by se nebál poté, co ztratí vládu nad svým tělem. Můžete se sebevíc snažit zvednout ruku, otočit se nebo posadit. I když zoufale vysíláte signál svým končetinám a máte dojem, že se už hnout prostě musíte, nestane se tak. Naopak přichází pocit vystoupení z vlastního těla.

A sny se mohou „zdát“ dál… odtud ty halucinace. Možná hádáte správně, že strach, který máte, podporuje spíše ošklivé halucinování.

Tato porucha spánku se týká více lidí, než byste čekali. Minimálně jednou za život ji prý zakusí až polovina z nás. A jednotky procent nešťastníků ji zažívají pravidelně. Spousta stránek radí, jak jí předejít. Co a komu zabere, je však poměrně dost individuální. Nemá se například usínat na zádech, má se provádět spánková a duševní hygiena, redukovat stres, pravidelně cvičit (avšak ne těsně před spaním), dodržovat režim a zvážit návštěva psychologa. Někteří navrhují meditace, jógu nebo bylinky… Rad, tipů a triků je nepřeberně. Podstatné je nedopřávat si krátké šlofíčky – právě během usínání a probouzení je totiž riziko spánkové paralýzy nejvyšší.

Levi’s se stal jednou z prvních značek, které hájily práva LGBT+ občanů i zaměstnanců. V nové kampani značky nechybí queer hvězda slavného seriálu9. 6. 2022

Například YouTuberka Natalia Taylor se spánkové paralýzy zbavila poté, co se vzdala sebedestruktivního životního stylu a pořídila si kočku. Snad jí zvíře přidalo na dobrém pocitu z domova, možná se jen uklidnila. Někteří ovšem věří, že spánková paralýza není jen věcí těla a biologických procesů.

Spánkovou paralýzu si zkoušejí přivolat ti, kdo věří, že se jedná o jistý druh vystoupení z těla, náhled do jiné reality. Doufají, že se setkají se svým vlastním já, se zástupci nadpřirozena anebo třeba se zesnulým blízkým. Takoví lidé věří třeba i tomu, že právě přítomnost kočky by mohla mít na výskyt halucinací spojených se spánkovou paralýzou vliv, jelikož jsou tato zvířata známými strážci podsvětí. Tomu věřili i staří Egypťané. Halucinace bez potřeby vpravit do těla nějakou substanci lákají řadu zvědavých. A tak se pokoušejí porušovat všechna doporučení, která se snaží spánkové paralýze předcházet. Lze takové jednání doporučit? Ne. Samozřejmě, že ne. Zdravý spánek potřebujeme všichni.

Zdroj: betterhelp.com, medium.com, healthline.com, petozy.com, webmd.com, vitalrecord.tamhsc.edu, my.clevelandclinic.org, sleepfoundation.org, webmd.com, YouTube kanály Natalia Taylor, Explore Lucid Dreaming a National Geographic