Virem HIV se může nakazit každý, nejen gayové. Statistiky poprvé ukázaly převahu HIV+ heterosexuálů. Co je příčinou?

Nákaza virem HIV je obvykle spojována se skupinou mužů majících sex s muži. Pokud bychom replikovali zažitý stereotyp, mohli bychom napsat, že je jednoduše jen „problémem“ gayů. Jenže jak se ukazuje, vlastně to není pravda. Ve Velké Británii je totiž nyní nákaza virem HIV diagnostikována častěji mezi heterosexuální populací než mezi gayi a bisexuály.

I když se to mnohým nebude zrovna líbit, čísla mluví docela jasně. Dle nedávných údajů britské Health Security Agency se v roce 2020 nově virem HIV nakazilo 49 % heterosexuálů a 45 % gayů a bisexuálů. Samozřejmě, že se nejedná o nijak významný číselný rozdíl – ovšem ve světle faktu, že virus HIV je drtivě spojován právě se skupinou mužů majících sex s muži, rozhodně je možné označit tento poznatek za velmi významný. A čemu jej vědci přikládají? Dle jejich názoru lze nárůst nákaz napříč heterosexuální populací přičítat tomu, že právě tato skupina se virem HIV necítí nijak ohrožena, a tak ani nemyslí na prevenci (proč také, když HIV je „gay nemoc“, že…). A toto tvrzení odborníci dokládají i dalšími daty – právě v inkriminovaném roce 2020 se v důsledku pandemie snížil zájem o testování na HIV ve skupině heterosexuálů o 33 %, zatímco mezi gayi a bisexuály jen o 7 %.

Další vydání komediálního kabaretu The Gay Agenda se blíží. Vyhrajte lístky s magazínem LUI1. 6. 2022

Heterosexuálové rozhodně nejsou „v bezpečí“

„Nikdy jsem vůbec nepřemýšlela o tom, že bych se mohla nakazit virem HIV – nenapadlo to ani mého lékaře. Vlastně jsem neměla tušení, že ženy mohou HIV také ´chytit´, až do chvíle, než mi vyšel pozitivní test,“ uvedla pak pro GB News HIV+ heterosexuálka Jackie. Ta také zároveň všechny, co jsou sexuálně aktivní, vyzvala k tomu, aby pravidelně podstupovali testy. Ostatně, znát svůj HIV status je dobré nejen pro člověka samotného, ale i pro jeho blízké.

Pravdou také je, že v případě „léčby“ HIV (vyléčit zcela nelze, antiretrovirová terapie však dokáže zajistit prakticky srovnatelnou kvalitu života s běžnou „zdravou“ populací) hraje roli čas. Čím později je virus v těle člověka diagnostikován, tím více poškodí imunitní systém. A bohužel právě této situaci přesvědčení heterosexuálů o tom, že jich se HIV netýká, velmi nahrává. V jejich případě je navíc pozdní diagnostika také mnohem pravděpodobnější. Pokud bychom zůstali u dat roku 2020, tak více než polovina heterosexuálních žen (51 %) a také mužů (66 %) byla diagnostikována až v pozdní fázi nemoci. Přitom mezi gayi a bisexuálními muži dochází k diagnostice až v pozdějších fázích jen ve 29 % případů.

Ačkoliv v globálním měřítku i nadále platí, že gayové a bisexuálové jsou virem HIV ohroženi více (a to i vzhledem k velikosti dané populace), cílené intervence evidentně vedly k tomu, že si tato skupina související nebezpečí uvědomuje a dbá nejen na pravidla bezpečného sexu, ale také na prevenci – kdy díky příp. včasné diagnostice je možné zahájit léčbu co nejdříve a minimalizovat riziko přenosu viru na další osoby. Kromě toho lze pokles diagnóz v dané skupině přikládat také tomu, že tzv. pre-expoziční profylaxe (PrEP), tedy pilulka, jejímž užíváním je možné riziko nákazy významně snížit, je stále více dostupná.

Opatrnější gayové a bisexuálové

Na data z Británie je ale možné nahlížet ještě z další perspektivy. Ian Green na portálu The Guardian uvádí, že aktuální statistiky ani tak neukazují, že by případů nákazy mezi heterosexuály přibývalo, jako spíš naznačují, že počty nakažených gayů a bisexuálů klesají. A to je také nezpochybnitelný fakt, ve Velké Británii totiž čísla ukazují, že ve srovnání s rokem 2014 se v roce 2020 nakazilo o 71 % méně z nich. To vše díky stále se zdokonalujícím metodám prevence. Jak ale zároveň z tohoto závěru plyne, heterosexuální většina právě prevenci zanedbává. Proto je tedy třeba začít opatření zaměřovat i jejím směrem – a ideálně i testování na HIV normalizovat natolik, aby se s ním již nepojila žádná stigmata. „Je fantastické vidět, jak počet diagnóz HIV mezi gayi a bisexuálními muži nadále klesá v důsledku testování a rutinního zpřístupnění PrEP, musíme ale zajistit, aby se tento trend odrážel ve všech skupinách,“ shrnul pak britský ministr zdravotnictví a sociální péče Sajid Javid.

„Děsila mě homofobie, tak jsem odkládal coming out. Nejvíc jsem se bál fotbalistů. Jejich reakce mě dostala,“ svěřil se čtenář1. 6. 2022

HIV: problém všech

Je tedy třeba začít zvyšovat povědomí o tom, že HIV se rozhodně týká všech (a všechny také ohrožuje). Jednoduše řečeno – nakazit se může každý/á, a to bez ohledu na sexuální orientaci či genderovou identitu, o věku, původu apod. ani nemluvě. Problémem je zároveň fakt, že řada nakažených o této skutečnosti neví (třeba i proto, že si vůbec tuto možnost nepřipouštějí), a virus tak nevědomky šíří dál. „Je nutné, aby více heterosexuálů začalo chodit na testy – jedině tak je možné vyhnout se tomu, že někdo bude žít s nediagnostikovaným HIV po řadu let. To je důležité nejen vzhledem k jejich zdraví, ale i vzhledem k prevenci přenosu nákazy na další osoby,“ shrnul pak vedoucí zdravotních programů ve Velké Británii, Taku Mukiwa.

Ačkoliv Česká republika se pak z hlediska výskytu viru HIV řadí mezi země, kde se počty nových případů ročně počítají v řádech stovek, rozhodně to neznamená, že tuzemská heterosexuální populace by byla v bezpečí. Vlastně pro ni platí úplně totéž, co pro tu britskou.  

Zdroj: lgbtqnation.com, gbnews.uk, chciprep.cz, theguardian.com, tht.org.uk, szu.cz