Maso vyšlo z módy. Strava rostlinného původu zažívá zlaté časy, i když každý si zelený jídelníček představuje jinak
Rostlinnou stravou každý rozumí něco jiného
Strava založená na potravinách rostlinného původu je moderní a stále oblíbenější trend, který ale nemá jasně vymezená pravidla. Pro někoho může znamenat, že si k sekané s chlebem nakrájí pár kousků čerstvé zeleniny. Vždyť polovina Čechů podle údajů Českého statistického úřadu vůbec není zvyklá jíst zeleninu pravidelně, takže i mistička salátu pro ně může být osobní revolucí. Na druhou stranu u nás v roce 2020 výrazně stoupla spotřeba zeleniny, a to o 6,2 kg na osobu. To znamená, že jsme v pandemii doma více vařili a že jsme se snažili podpořit své zdraví, a především imunitu. Takže někdo může přechodem na rostlinnou potravu rozumět třeba i úplné odstranění masa z jídelníčku.
Chicagská dietoložka Amanda Baker Lemein popisuje stravu založenou na potravinách rostlinného původu jako „snahu zařadit na talíř více rostlinných bílkovin, aniž bychom zcela vyškrtli ty živočišné“. Principem je tedy zvýšení množství konzumované zeleniny a snížení spotřeby živočišných produktů. Někdo se rozhodne zcela vyřadit maso, ale nadále jí mléčné produkty i vejce; jiný jde cestou celkového snížení příjmu všech potravin živočišného původu.
Jídelníček bez živočišných produktů neokecáte
Veganství má oproti vágní „rostlinné stravě“ zcela jasně daná pravidla. Tento způsob stravování prostě vylučuje jakékoli živočišné potraviny, není ponechán žádný prostor pro smlouvání. Jíst opravdu vegansky znamená nejen žádné maso, ale ani mléčné produkty, především konec sýrů, žádnou klasickou majonézu ani pečivo, protože i v něm jsou vajíčka, žádné gumové medvídky, protože jsou z želatiny a ta se vyrábí z… to možná radši ani nechcete vědět.
Důvodů, proč se lidé rozhodnou jít veganskou cestou, je několik: respekt k životu zvířat a odmítnutí krutého zacházení v konvenčních zemědělských provozech, podpora vlastního zdraví, volba chutnější – průmyslově nezpracované – potravy, podpora spravedlivějšího rozdělení zdrojů mezi obyvateli planety a také ochrana životního prostředí. Pokud se připojíte k právě probíhající Veggie Challenge a budete jíst 30 dní vegansky, ušetříte životy tří zvířat, 39 tisíc litrů vody, 80 metrů čtverečných půdy a 2,5 kg CO2, což je ekvivalent zplodin vypuštěných ujetím 510 km autem.
Západní svět přepnul na zelenou
Jak to, že právě teď zažívá jídelníček plný rostlinných potravin takový rozkvět? Simon Solway, manažer společnosti Gold&Green Foods pro Velkou Británii a Irsko, říká, že veganství se stalo součástí hlavního proudu během posledních pěti let. A v roce 2020 všichni objevili stravu založenou na rostlinných produktech. Může za to samozřejmě pandemie covidu.
Už od roku 2018 stále více velkých značek do svých produktových portfolií zařazovalo bezmasá a veganská jídla – a u spotřebitelů měla úspěch. Narůstal počet lidí, kteří se považovali za flexitariány – ti jedí všechno, ale s výrazně sníženou spotřebou masa. Dnes se za ně ve Velké Británii označuje už 60 procent obyvatel. Vyhledávání klíčového slova „veganství“ v Googlu rychle vyskočilo o 700 procent. Cesta byla nastartovaná a pak přišla pandemie, která nás přiměla přehodnotit priority. Na první příčku se dostalo zdraví a péče o sebe sama, což vedlo spoustu lidí tomu, že upravili svoji stravu a začali zvažovat její dopad na životní prostředí. Diskuze o klimatické krizi a evropská Zelená dohoda jim v tom jen daly za pravdu.
Zdroj: Giphy
Na nákup už nemusíte jen do bioobchodu
Na trhu se objevila řada bezmasých produktů, které jsme začali vídat v televizních reklamách, v časopisech, v menu moderních bister. Najednou se tento způsob stravování jevil jako snadno uskutečnitelný. Přestalo být potřeba namáčet si dva dny dopředu luštěniny, pracně si doma vyrábět rostlinná mléka a počítat tabulky, aby člověk měl dostatek všech vitamínů. Fortifikovaná (obohacená) rostlinná mléka nebo fortifikované alternativy masa obsahují potřebnou denní dávku vitamínu B12, zinku nebo bílkovin.
Právě obava z toho, že rostlinná strava nezaručí dostatečné množství energie nebo všech živin, je jeden z nejrozšířenějších mýtů. Jakmile se zvýšila viditelnost rostlinných produktů a přijaly je za své i supermarkety, lidé se postupně otevřeli možnosti, že by nemuseli jíst maso každý den. Život usnadňují i aplikace jako Happycow, kde najdete restaurace ve svém okolí, v nichž se můžete najíst vegansky. Přestože se tento životní styl stává velkým hitem, hromadný odchod od české kuchyně a klasického stravování se ale neděje. Podle společnosti ProVeg (dříve Česká veganská společnost) je v Česku stále jen jedno procento veganů a veganek, lidí poctivě se stravujících pouze vegetariánsky jsou čtyři procenta.
Nejde jen o to vyhodit z talíře maso
Začlenění většího počtu rostlinných potravin do každodenního jídelníčku má prokázaný pozitivní vliv na naše zdraví. Je prevencí proti vzniku chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, různé typy rakoviny, cukrovka. Vláknina, kterou maso bohužel neobsahuje, podporuje posouvání potravy ve střevech a odstraňuje problémy s trávením. Lidé si po přechodu na rostlinnou stravu pochvalují, že zhubli a že se jim zlepšil spánek. Po rostlinném obědě nezažívají tzv. food coma, což je poobědový útlum, kdy u počítače nebo na pracovní schůzce usínají.
I když je to teď velmi moderní, není dobré přejít z klasické české kuchyně na rostlinnou stravu skokem. Řada lidí má například ze začátku problémy s trávením luštěnin a musí si na ně postupně zvyknout. Zároveň je nutné mít na mysli, že nejde prostě jen odstranit z jídel maso a nechat na talíři pouze přílohu s omáčkou. Živočišnou bílkovinu je potřeba nahradit tou rostlinnou a zařadit si do jídelníčku tofu, tempeh, seitan... Výživová poradkyně Pavla Široká ve webináři pro začínající vegany upozornila, že půl hrnku sójových bobů nebo čočky obsahuje víc železa než porce hovězího či vepřového. Na druhou stranu vitamín B12, vitamín D nebo železo se vyskytují pouze v potravinách živočišného původu jako maso, vejce, mléko a je potřeba jejich hladinu udržovat pomocí potravinových doplňků.
Trh ale také v poslední době zaplavila spousta nezdravého průmyslově zpracovaného jídla jako veganské zmrzliny a sladkosti, bezmasé burgery apod. Výrobky s označením „vegan“ jsou moderní, ale je potřeba hodnotit je kriticky. Jíst rostlinným způsobem totiž znamená přestat kupovat polotovary a vrátit se k původním surovinám. Ne dogmaticky, ale v takové míře, která vám přijde proveditelná a dlouhodobě udržitelná.
