Chytrá fitness zařízení mají na lidské zdraví nečekaně negativní dopad, způsobují tzv. nocebo efekt
Abychom začali terminologií, je nutno říci, že „nocebo“ není žádná důmyslná slovní hříčka, ale jedná se o skutečný latinský termín, jenž v překladu odkazuje k ubližování. Konkrétně v popisovaném případě se toto ubližování vztahuje na situaci, kdy negativní zpětná vazba snižuje důvěru člověka v jeho vlastní zdraví. Nocebo efekt je tedy schopen v podstatě přebít to, co člověk cítí, příp. jeho příznaky dokonce zhoršit. To v praktické rovině znamená, že pokud se po ránu neprobudíte zrovna v kondici, příp. vás i něco pobolívá, a z vašeho chytrého zařízení vám tento stav bude potvrzen, je dost možné, že se vůbec nebudete snažit (byť třeba jen i chvilkovou) indispozici překonat, ale prostě se jí podvolíte. Ostatně, vždyť i hodinky tvrdí, že je vám špatně!
Vševědoucí technika
Lze říci, že minimálně doposud se diskuse pojící se k užívání různých chytrých zařízení ke sledování fyzické aktivity i zdravotního stavu nesla v ryze pozitivní rovině. Zároveň ruku v ruce s tím pak rostla také popularita všech těchto chytrých přístrojů – ostatně, po celém světě nějaký z nich vlastní až 365 milionů lidí, zájem o chytré hodinky/náramky/prsteny navíc rok od roku roste. Jak uvádí Business Insider, jen různé modely Apple Watch obsadily čtyři z deseti příček žebříčku nejčastěji nakupovaného zboží v rámci loňského Black Friday. A sami uživatelé si v podstatě nemohou vynachválit, jak vševědoucí tato zařízení jsou – aby ne, jejich biometrické údaje jsou shromažďovány s takovou přesností a v takové intenzitě, jaká nebyla ještě před 25 lety běžná ani pro profesionální sportovce a olympioniky. Otázkou ale je, zda opravdu tak podrobné informace k běžnému fungování vůbec někdo potřebuje…
Tedy, dnešní doba je plná výzev, a to i těch v rovině zdravotní. Průměrný věk, jehož se lidé dožívají, se pozvolna zvyšuje, k dlouhověkosti se ale pojí také např. srdeční choroby a celá řada dalších problémů. V kontextu stávající pandemie nelze opomíjet ani důraz kladený na zdraví dýchacích cest. I proto se veškerý možný monitoring tělesných funkcí stal pro řadu lidí nepostradatelným – mohou tak mít neustálý přehled o všem, co se v jejich těle děje (příp. také o tom, co se třeba odchyluje od běžné normy), stejně tak mohou vysledovat, jak se tělesné funkce mění např. v souvislosti se střídáním ročních období, ale třeba i se změnou denního režimu apod. To vše je nepochybně skvělé, jenže vše má své hranice.
Všeho moc škodí, a to i informací
Moderní technologie sice odvádějí lidem skvělou službu, na druhou stranu např. dostupnost informací je dnes tak obrovská, že jen stěží z nich lze vybrat jen to, co je opravdu důležité. A přesně to lze říci také o údajích z chytrých zařízení. Ano, jejich užitečnost nelze popřít, na druhou stranu se člověk může podrobností nabízených informací cítit doslova zahlcen. Podle odborníka na moderní technologie agentury Bloomberg, Tima Culpana, pak „pravidelná upozornění, která říkají, že je člověk ve stresu, unavený, málo fit nebo prostě neproduktivní, mohou zároveň v rovině psychické zvyšovat pocity nedostatečnosti a v rovině fyzické dokonce zvyšovat vnímání bolesti.“ To lze pak doložit třeba i příkladem sportovců, kteří pravidelně podstupují plnění protokolů o otřesech mozku – právě oni totiž po čase začínají vykazovat horší neurokognitivní výkony v situacích, kdy si připomenou, kolikrát již poranění hlavy utrpěli. Jako by je podvědomí „odrazovalo“ od pozitivního myšlení.
A opomínat nelze ani samotný výzkum nocebo efektu, který byl poprvé konceptualizován již v roce 1961. A již tehdy ukázal, že vnímání bolesti se může zvyšovat s posuny v informacích a detailech. Jednoduše řečeno, čím podrobnější (a nepříjemné) údaje lidé o svém zdraví mají, tím hůře se mohou cítit. S čím dál větším rozmachem moderních „zdravotních sledovačů“ se pak nocebo efekt vkrádá do každodenního života téměř každého z nás, a to i proto, že lidé se naučili „věřit datům“.
Zbavte se demotivace
Tedy, je nepochybně fajn vědět, jak např. konzumace alkoholu nebo extrémní stres mohou ovlivnit výkon následující den. Ti, co často cvičí, mohou informace poskytované chytrými zařízeními využít také jako vodítko k tomu, kdy mohou ještě zabrat, a kdy naopak stáhnout „nohu z plynu“. Na druhou stranu ani informace o neuspokojivé kondici z hodinek by pro nikoho neměla být signálem k tomu, že by se měl chovat jako lazar. Ačkoliv totiž neustálý tok dat může být skutečně ku pomoci při optimalizaci různých návyků, ale i zlepšování zdraví, i opak může být pravdou. Někdy jsou totiž prostě situace, kdy se člověk cítí opravdu zle, a to poslední, co potřebuje, je utvrdit se v tomto přesvědčení ještě prostřednictvím všudypřítomné technologie. Tou nejlepší službou, kterou by totiž v danou chvíli podobné zařízení mohlo odvést, je poskytnout pozitivní podporu a posílení. A hodinky by tak měly zůstat u prosté informace „jste skvělí a také se skvěle cítíte“…
