Umíte si správně vyčistit uši? Pravděpodobně ne – běžný způsob ušní hygieny přitom může vést k řadě problémů
Vatu na špejli, jíž se lidově říká „uchošťour“, zná nepochybně každý. Již zmiňované označení, které si tato hygienická pomůcka vysloužila, pak naprosto jasně naznačuje, k čemu je nejčastěji užívána. Pravdou ale je, že kdo právě tuto kosmetickou pomůcku užívá k čištění uší, vlastně dělá velkou chybu. Vystavuje se totiž poměrně vysokému riziku, že když „uchošťourem“ bude „šťourat“ nevhodně, podráždí si ušní kanálek, příp. do něj zanese infekce nebo si způsobí tzv. tinnitus (hvízdání v uších). Jak tedy správně na ušní hygienu?
Asi to bude docela překvapivé – a to zejména pro ty, co si poctivě čistí uši např. po každém umytí vlasů – ale provádět cíleně ušní hygienu by vlastně vůbec nemělo být třeba. Ucho je totiž – pokud bychom užili část jednoho známého reklamního sloganu – přímo „samočisticí“. Starý ušní maz je totiž vytlačován tím novým směrem ven, a to během žvýkání, mluvení, jednoduše úplně samovolně. Jakékoliv způsoby čištění uší od toho již zmiňovaného přes využití různých irigátorů až po tzv. „ušní svíce“ jsou tak vlastně úplně zbytečné a vedou k jedinému, tedy k vtlačení ušního mazu dále do kanálku a příp. až k jeho zablokování (pak budete také hůře slyšet). Podtrženo-sečteno, pokud své uši necháte jejich vlastnímu osudu, vlastně uděláte nejlépe. Existují ale samozřejmě také bezpečné způsoby, jak o ušní hygienu dbát (pokud se o to tedy navzdory výše řečenému skutečně chcete snažit).
Aby bylo jasné, co přesně je záhodno v uších čistit, je nejprve třeba říci, že ušní maz (tzv. cerumen), který se obvykle z uší snažíme odstraňovat, má (ačkoliv jej většina lidí považuje spíše za obtěžující a např. znečišťující sluchátka) svůj vlastní význam. Tělo (resp. žlázy, které lemují vnitřní ucho) jej vytváří proto, aby hydratoval a vyživoval – to, že je maz v uších lepivý, také není náhodou – záměrem je, aby bránil prachu a dalším nečistotám proniknout dále do těla. Ušní maz zároveň chrání před bakteriemi, resp. je antibakteriální. Právě proto by vhodná hygiena uší rozhodně neměla spočívat v „amatérské důlní činnosti“, do ucha není nutné nic strkat nejen kvůli hygieně, ale ani proto, abyste lépe slyšeli. Paradoxně právě užití zmiňovaných vatiček na špejli může mít úplně opačný efekt. Ušní maz není „nepřítel“ a ani důkaz toho, že máte špinavé uši. Čištění uší byste tedy měli provádět skutečně s delšími časovými prodlevami tak, aby se v uších vůbec maz stihnul nahromadit.
Zdroj: Giphy
A jak tedy uši správně čistit?
Zapomeňte na vše, co jste doposud vzhledem k hygieně uší prováděli. Kompletní ušní hygienu zvládnete klidně jen za pomoci vlhčeného ubrousku nebo jemného hadříku namočeného do perodixu vodíku (po vytření uší je samozřejmě třeba opláchnout je vlažnou vodou). Podle dr. Ericha Voighta, klinického docenta a vedoucího oddělení ORL, je nejvhodnějším místem k čistění uší sprcha. „Když si myjete vlasy, můžete si uši vyčistit jednoduše žínkou. Po sprše pak stačí ucho vytřít ručníkem, a to tak, že do něj strčíte prst a ucho jím ´projedete´. Tak odstraníte veškeré vyplavené nečistoty, ale zároveň nehrozí, že byste poškodili ušní kanálek, což by zároveň narušilo také přirozený proces čistění,“ tvrdí. A to je vše. Ano, můžete si vzít na pomoc i „uchošťour“, jen s ním určitě nezajíždějte do ušního kanálku…
Pokud máte pocit, že máte v uších opravdu nahromaděné větší množství ušního mazu, můžete samozřejmě sáhnout pro „těžší kalibr“, a tím je minerální voda ve spreji – ta dokáže úplně bez chemie „mazovou zátku“ uvolnit a ucho vhodně vypláchnout. Další variantou je pak užití dětského oleje (pouze pár kapek) či glycerinu (obojí vede k rozpuštění mazu a jeho uvolnění), využít lze ale i různé přípravky na čistění uší z lékárny (pěnící ušní kapky apod.), v takovém případě jsou k dispozici také pomůcky, které slouží k následnému odsátí mazu (k dostání jsou např. vakuové odsávačky mazu). I v tomto případě ale platí, že byste měli být jemní a k celému problému přistupovat velmi obezřetně.
Kdy vyrazit k lékaři?
A pak jsou tu samozřejmě případy, kdy člověka začne ucho pobolívat, příp. zachytí problémy se sluchem (nebo také zvonění v uších apod.). „Ucpání ucha cerumenem může vést ke snížení kvality sluchu, tlaku v uchu nebo bolesti, v některých případech může přebytek ušního mazu způsobit také zvonění nebo bzučení v uších – a to buď jen v jednom, nebo i v obou uších,“ vysvětluje otorynolaringoložka Avani Ingley. Právě tehdy je správný čas na návštěvu lékaře na ORL – tamní specialisté mají k dispozici adekvátní nástroje k tomu, aby viděli hluboko do ušního kanálku a odhalili, kde přesně je problém (a příp. jej také šetrně a odborně odstranili). Je však třeba říci, že případů, kdy je nutné navštívit specialistu jen kvůli odstranění nadbytečného ušního mazu, je opravdu minimum. Většinou by tak skutečně měla postačit úplně běžná ušní hygiena, kterou zvládne každý doma. A ideálně bez „uchošťouru“.
