Česko jako psychedelická velmoc: účinky ketaminu budou čeští vědci srovnávat s látkou, již obsahují lysohlávky – a nabízí účast ve studii
Není to tak dávno, kdy svou činnost v Česku zahájila první klinika, která pro léčbu deprese využívá ketaminy. Ano, to jsou ty látky, které většina lidí řadí do kategorie „droga“. Jenže nic není tak černobílé – o pozitivních účincích ketaminu na duševní zdraví (jsou-li tyto látky podávány pod dozorem, resp. osobami s patřičnou erudicí) se přitom ví již celou řádku let a v USA se aktuálně dočkala tato látka obrovského boomu. V Evropě je ale situace jiná – zmiňovaná česká klinika je tak v rámci (středo)evropského prostoru první svého druhu. A jak se zdá, tuzemští odborníci ani tak neusínají na vavřínech a nezahálejí, Národní ústav pro duševní zdraví (NÚDZ) tak rozjíždí naprosto unikátní (tentokrát v měřítku celosvětovém) výzkum, jenž se zaměřuje na účinky látky zvané psilocybin. Že jste o ní nikdy dříve neslyšeli? To je možné. A co lysohlávky? To jste již nepochybně „doma“. A právě tyto „houbičky“ psilocybin obsahují.
Jak jsme na tom s depresí
Žijeme v depresivní době, čemuž odpovídají také počty lidí, kteří depresí trpí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se tedy jedná o cca 280 milionů lidí – a jak WHO doplňuje, právě deprese je čtvrtou nejčastější příčinou zdravotních problémů lidí (bez ohledu na věk) napříč světem. Ačkoliv léčba je dnes již poměrně dostupná (minimálně v zemích s rozvinutým zdravotnickým systémem), ne každý na ni adekvátně reaguje – dle dat WHO tedy až 30 % pacientů s depresí je vůči standardní léčbě rezistentní. A jelikož podávání antidepresiv (což je součást klasické léčby) také není bez následků, není divu, že odborníci hledají další způsoby, jak depresi léčit.
Různých alternativních cest samozřejmě může být mnoho, v posledních letech se ale pozornost vědců upírá především do oblasti, kterou by laici vnímali spíše jako „sektor drog“. Po ketaminu, který si již své místo na „scéně“ našel, jsou tak velká očekávání spojena s psilocybinem. A právě jeho účinky, potažmo srovnání jeho účinků s již užívaným ketaminem (a to zejména vzhledem k délce trvání), chtějí provést čestí vědci z NÚDZ. Jsou první na světě – a vlastně to není nijak extra překvapivé. Jak již v minulosti uvedl v jedné české talk show známý adiktolog Michal Miovský, Česko má překvapivě dlouhou historii v užívání halucinogenů. „Je docela zábavné, jak má spousta lidí pocit, že alkohol je hluboká součást naší kultuy, on tu ale není tak dlouho, rozšiřuje se od příchodu Slovanů. Ale dříve jsme byli kulturou halucinogenů, jen lysohlávek je u nás několik desítek druhů,“ uvedl přímo. A tak opravdu není divu, že právě čeští vědci se na lysohlávky rozhodli také zaměřit.
Jak funguje psychedelický prožitek?
Zkušenost s účinky psychedelik asi většina lidí přisoudí jen těm, kdo je užívají rekreačně. Pravdou ale je, že tato zkušenost nutně nemusí být jen „zábavná“ – má totiž značný zdravotní potenciál. Ostatně, jak uvádí NÚDZ, vzhledem k aktuálním výzkumům lze tvrdit, že psychedelika v mozku způsobují tzv. neuroplastické změny, což v praktické rovině znamená, že „přestavují“ mozkové sítě, což může být člověku trpícímu depresemi ku prospěchu. A co že je to psychedelický prožitek (který, mimochodem, skutečně může navodit i LSD či dnes stále známější ayahuaska)? „Psychedelický prožitek je typicky provázen zrakovými vjemy (vidinami při zavřených očích, iluzemi až halucinacemi při otevřených očích), změněným vnímáním reality včetně vnímání sebe sama, často s intenzivním emočním doprovodem (euforie, pocity lásky, jednoty, prožitky bezbřehosti, ale také úzkost, smutek) a narušením poznávacích funkcí (pozornost, koncentrace, paměť apod.),“ shrnuje NÚDZ. Tyto účinky se pak pojí k psilocybinu, jehož terapeutický potenciál nyní tamní odborníci zkoumají – a shánějí do svého výzkumu také vhodné účastníky.
Zmiňovaný výzkum se zaměřením na léčbu rezistentní deprese u hospitalizovaných pacientů již postoupil do své II. fáze klinického hodnocení. A k tomu jsou, logicky, třeba právě pacienti. NÚDZ tedy nabízí účast v této studii těm, kdo jsou k léčbě deprese prokazatelně rezistentní. Zapojit se mohou lidé ve věku 18-65 let, kteří se mohou prokázat lékařsky ověřenou depresivní epizodou, jež neodpověděla na minimálně dvě léčby. Další podmínkou je mít k ruce v pěti dnech průběhu studie k ruce „opatrovníka“, tedy člověka, který s daným pacientem bude v kontaktu. Další informace jsou k nalezení také zde.
