Z koupelí v zamrzlých jezerech a řekách je hit. Zkuste i vy „terapii chladem“, jejímž výsledkem je pozitivní stres
Před pár dny se o to, jak se otužuje, podělila v jedné české talk show již zmiňovaná Eva Decastelo. Popsala, jak fantastický pocit je, když se ponoří do mrazivě studené vody – a jak ještě fantastičtější pocity zažívá, když z vody vyleze. Člověk by sice mohl mávnout rukou nad tím, že označení „mrazivě studená voda“ má pro každého jiný význam, moderátorka a herečka ale zároveň dodala jeden ze zážitků, kdy na ní voda poté, co z ní vylezla, rovnou přimrzala. A to už zrovna jako „pohoda“ nezní. Proč ale překročit svou komfortní zónu a vyzkoušet něco, nač již nedá dopustit ani nespočet známých osobností?
Vstříc pozitivnímu eustresu
Co je stres zejména dnes každý nepochybně ví. Rozhodně jinak je to ale v případě tzv. eustresu, tedy stresu, který má pozitivní účinky, resp. jedná se o působení pozitivních stresorů, které jsou sice pro organismus výzvou, ale nijak negativně nepřetěžují jeho adaptační reakci. Pozitivní stresory pak člověka činí silnějším, houževnatějším a také odolnějším. Vlastně je to podobné jako třeba s tréninkem v posilovně – správná míra intenzity cvičení/tréninku přiměje tělo k tomu, aby se stalo silnějším. Pokud je ale intenzita příliš velká či častá, spíše hrozí oslabení a nemoc. I když jste tedy již někdy v životě určitě slyšeli, že „co vás nezabije, to vás posílí,“ pravdou je, že zrovna tento přístup nikomu příliš mnoho štěstí nepřinese.
Že člověku různé formy překračování vlastních hranic prospívají, je ale také docela známá věc. Není tedy divu, že myšlenka, že různé fyzické výzvy člověka a jeho tělo posilují, se objevovala již dávno v minulosti. Jak je to ale s otužováním? Ano, tělu prospívá, ale „amatérské“ studené sprchy nejsou zrovna zásadním předmětem zájmu lékařů a dalších odborníků.
Pravý opak ale platí o chladové terapii, která bývá označována také jako „studená termogeneze“ – a její základní princip je opravdu banální, části těla (či tělo celé) jsou vystavovány extrémně nízkým teplotám tak, aby byla vyvolána adaptivní reakce. Právě vystavení těla nízké teplotě vytváří stresory – ovšem stresory pozitivní. Ty vyvolávají uvolňování přírodních „léků“ proti bolesti, ale také norepinefrinu pro energii. Ostatně, to se projevuje tím, že když skočíte do ledové vody, najednou začnete rychleji dýchat. Právě to je přirozená reakce těla na chlad, tedy na stresor spouštějící tzv. sympatický nervový systém. A ten funguje v jednoduchém režimu „bojuj, nebo uteč“. Pokud je ale tělo vystaveno chladu skutečně extrémnímu, člověk se začne třást a dýchat hlouběji a rychleji. Právě to je výsledek adaptivní reakce, jež donutí tělo, aby se nastartovalo a připravilo na přežití.
Ovšem poté, co se člověk z chladné vody/chladného prostředí vynoří, sympatická reakce se promění v parasympatickou – a tak naopak produkci adrenalinu a norepinerfrinu brzdí, díky čemuž se dech a srdeční frekvence vrací zpět k normálu. Postupem času si ale tato dynamika vynutí adaptivní reakci a v důsledku celý imunitní systém zesílí. Posílí se také kardiovaskulární systém a systém autoimunitní.
Žádoucí adaptivní reakce
Adaptivní reakcí je specificky v případě „terapie chladem“ míněna např. lepší krevní cirkulace zlepšující srdeční činnost, potlačení zánětlivých procesů, odstranění bolesti související s dávnými zraněními, zrychlení metabolismu (ano, díky vystavení těla chladu skutečně můžete lépe spalovat tuk, a to např. i v oblasti břicha). Skvělým benefitem chladové terapie je ale také zlepšení kvality spánku a minimalizace problémů s nespavostí. „Terapie chladem se při nespavosti používá od 50. let 20. století,“ upřesňuje pak Robert Pagano, certifikovaný kouč vědy o spánku a spoluzakladatel společnosti Sleepline. „Korekce teploty zpomaluje změny teploty během noci, což může také pomoci k dosažení konzistentnějšího cirkadiánního rytmu nebo funkce vnitřních hodin v tělesných systémech,“ dodává.
Terapie (téměř) pro každého/každou
Jednoduše řečeno – vystavení těla nízkým teplotám, potažmo vystavení určité míře kontrolovaného eustresu, aktivuje v organismu mechanismus přežití, jenž zpomaluje stárnutí a v důsledku přispívá k tomu, že člověk je silnější a odolnější. Ačkoliv tedy léčba chladem byla donedávna jen výsadou profesionálních sportovců, kteří ji využívali pro rychlé zotavení se a rehabilitaci po zranění, dnes se stává v podstatě mainstreamem. A jak praxe ukazuje, skočit do ledové vody může každý, bez rozdílu věku a pohlaví. Je však třeba říci, že než se rozhodnete vrhnout do zamrzlého jezírka, měli byste tento plán přeci jen probrat s vaším lékařem. I v tomto případě totiž platí určitá zdravotní omezení, která je třeba mít na mysli.
