
Štěstí a optimismus snižují riziko vzniku řady závažných chorob. Co vše může v těle způsobit psychická nepohoda a stres?
Možná znáte klasické lidové úsloví „víra tvá tě uzdraví“. Samozřejmě, že jen o víře uzdravení není, ovšem může se na něm poměrně značnou měrou podílet. Mysl a emoce jsou totiž s tělem úzce propojeny – resp. mají na něj fyzické dopady. Např. pocit strachu obvykle vede ke zrychlení bušení srdce (což si jistě uvědomuje každý), stejně tak ale např. osamělost, smutek či deprese mohou mít řadu nežádoucích tělesných dopadů. Velmi příznačně (a s velmi specifickým humorem jemu vlastním) pak tuto situaci vystihl Woody Allen, který ve snímku Annie Hall na otázku Diane Keaton, proč se nezlobí, prostě odpovídá: „nezlobím se, místo toho mi roste nádor.“ A přesně takto to v těle funguje.
Když „mluví“ mysl s tělem (a naopak)
Vlastně by se dalo říci, že mezi fyzickým tělem a myslí dochází k obousměrné komunikaci, která ovlivňuje na jednu stranu právě fyzický stav, a na stranu druhou naše duševní a emocionální zdraví. „I když stále nerozumíme všemu v oblasti propojení mysli a těla, již jsou nám známy některé způsoby, jakými ke vzájemné komunikaci dochází,“ tvrdí dr. Jennifer Weinberg, lékařka, dle níž mozek vlastně funguje jako hardware, který lidem umožňuje prožívat myšlenky, postoje a emoce, tedy vše, co v souhrnu označujeme jako mysl. „Podle paradigmatu mysl-tělo nebo tzv. biopsychosociálního paradigmatu, které nahrazuje někdejší biomedicínský model, neexistuje žádné skutečné rozdělení mezi myslí a tělem, a to vzhledem k sítím komunikace, které jsou mezi mozkem a neurologickým, endokrinním a imunitním systémem,“ potvrzuje pak dané teze i emeritní profesor psychologie, psychiatrie a farmakologie Oakley Ray. Vědci tedy dnes již vědí, že daná komunikace probíhá prostřednictvím chemických a fyzikálních poslů, jako jsou hormony a neurotransmitery. Dokonce se jim podařilo identifikovat skutečné neuronové sítě, které spojují mozkovou kůru s tzv. dření nadledvin, což aktivuje reakci těla ve stresových situacích. A právě toto zjištění objasňuje, jak mohou duševní stavy, jako je stres či deprese, ovlivnit funkci jednotlivých orgánů.
Co všechno může způsobit stres?
Tou nejvíce negativní emocí, která se podepisuje na našem zdraví, je stres. A toho dnes řada z nás pociťuje skutečně nadmíru. Pravdou přitom je, že právě stres může mít pro tělo celou řadu negativních důsledků. V prvé řadě dopadá na dýchací a kardiovaskulární systém – člověk během stresové situace dýchá rychleji ve snaze rychle distribuovat do těla krev bohatou na kyslík. To sice nemusí být nijak fatální pro člověka, který je zcela zdráv, ovšem v případě, že již problémy s dýcháním trpí (astmatem apod.), může stres daný stav zhoršit. Dochází také ke zvýšení krevního tlaku – takže pokud je organismus stresovým situacím vystaven často (příp. čelí přímo stresu chronickému), na srdce tak bude vznikat dlouhodobá zátěž (nemluvě o tom, že když krevní tlak v těle stoupá, ruku v ruce s tím stoupá také riziko mrtvice nebo infarktu).
Zdroj: Giphy
Na frak ale v souvislosti se stresem dostane i zažívací ústrojí – játra totiž začnou ve vyšší míře produkovat krevní cukr (glukózu), aby dodala tělu energii. V případě stresu chronického ale tělo nemusí s tímto nárůstem glukózy držet krok, takže logicky roste riziko vzniku diabetu. Kromě toho může nával hormonů, zrychlené dýchání a tep narušit také trávicí systém – takže hrozí pálení žáhy či reflux stejně jako vyšší riziko rozvoje žaludečních vředů (a to pomíjíme ještě možné průjmy či zácpy, zvracení a nevolnosti).
Ani svaly ale ve stresu nezůstávají stranou – automaticky totiž dochází k jejich napínání, což je běžná obranná reakce. Po uvolnění se sice svaly uvolní také, což ale opět neplatí pro stres chronický. Napjaté svaly přitom způsobují bolesti hlavy, zad, ramen i celkové bolesti těla. To vše může vyústit až k užívání léků na bolest.
A aby toho nebylo málo, v souvislosti se stresem je třeba připravit se také na problémy v oblasti sexuality a reprodukčního systému – ve stresu člověk ztrácí na sex chuť a muži (pokud jsou stresu vystaveni dlouhodobě) také přicházejí o testosteron. To může vést až k narušení produkce spermií, erektilním dysfunkcím či impotenci. Stejně tak stres může zvýšit riziko infekce mužských reprodukčních orgánů. Z obliga ale nejsou ani ženy – v jejich případě je pak stres spojován s poruchami menstruace, která bývá nepravidelná a navíc bolestivá.
Stres tedy dopadá komplexně na celý organismus a samozřejmě ovlivňuje i jeho obranyschopnost. Stres totiž imunitní systém stimuluje, což je sice jednorázově přínosem, ovšem pokud se stresové situace opakují příliš často, reakce těla se snižuje. Proto jsou lidé, kteří jsou vystaveni chronickému stresu, náchylnější k virovým onemocněním, jako je chřipka či nachlazení, a také k dalším infekcím. A stres také prodlužuje dobu nutnou k zotavení z nemoci či zranění.
Buďte šťastní, pak budete i zdraví
Pochopení toho, jaké vazby panují mezi myslí a tělem, samozřejmě není univerzální recept na všeobjímající zdraví. Pravdou ale je, že pokud porozumíme symptomům a nemocem, můžeme přijít na to, co v rovině psychické potlačujeme nebo přímo záměrně ignorujeme, a jak to ovlivňuje pociťovanou pohodu. A v obecné rovině pak opravdu platí, že pozitivní mysl je základem zdraví. Jak totiž shrnuje zjištění magazínu Time portál Huffingtonpost, „zdá se, že štěstí, naděje, optimismus a spokojenost omezují závažnost kardiovaskulárních onemocnění, plicních onemocnění, cukrovky, hypertenze, nachlazení či infekcí horních cest dýchacích. A deprese je extrémním opakem štěstí – takže může srdeční choroby, cukrovku a řadu dalších nemocí naopak zhoršit.“