Již žádné poměřování velikost penisů! Technologie, jež má posloužit k vymýcení řady nemocí včetně HIV, má zajistit svět plný mužů s „exkluzivní výbavou“
Genetika je obecně věda, která postupně objasňuje nespočet záhad lidského života. Pomocí genetiky je tak možné odhalovat např. rizika vzniku různých chorob – přičemž při včasném zásahu by mělo být možné jim i předcházet. Přesně to je podstata genetické terapie, která se „jednoduše“ zaměří na vadné řetězce DNA a ty „odstraní“. Tímto způsobem by tak mělo být možné v budoucnu např. vymýtit Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu chorobu i cystickou fibrózu. Ostatně, tento princip již existuje, vynalezly jej vědkyně Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier, které v roce 2012 představily tzv. metodu CRISPR. Jedná se o nástroj, který vědcům skutečně umožňuje upravovat sekvence DNA všech organismů, které přišly na svět in vitro. Pro laické přiblížení by pak tuto metodu bylo možné přirovnat k určitým molekulárním nůžkám – po proniknutí do reprodukční buňky je odstřihnut nežádoucí genetický materiál a voila, na svět přijde geneticky „dokonalý“ organismus.
CRISPR přitom není technologie, která by patřila do sci-fi – či by se o ní jen hovořilo jako o možném „co by – kdyby“. Tímto způsobem již na svět přišla např. superimunní kuřata a také krávy odolné vůči vedru. A ano, existuje i podezření, že v Číně již tuto metodu použili i v rámci pokročilých experimentů na lidech (relevantní důkazy ale, zcela nečekaně, neexistují). Ovšem zatímco někteří se ke CRISPR upínají jako k možnosti, jak pomoci lidstvu k tomu, aby nebylo ohrožováno závažnými a stále neléčitelnými chorobami, jiní uvažují v úplně jiných rovinách – třeba o tom, zda by se tímto způsobem dala ovlivnit velikost mužského penisu. I ta je totiž geneticky daná. A pokud by se ostřihnul nežádoucí kus DNA, muži s malými penisy by se údajně vůbec nerodili. Populace by tak v budoucnu mohla být nejen zdravá, ale všichni muži světa by byli… šťastní. Zdá se vám to celé tak trošku šílené? Možná. Ale podle Sama Westreicha, genetika a programového ředitele biotechnologické firmy ze Silicon Valey, rozhodně nic takového vyloučit nelze, resp. prý je tato praxe potenciálně možná.
Genetika vs. velikost penisu
Tedy, aby bylo jasno – v lidském genomu dle slov Westreicha neexistuje pouze jeden jediný řetězec, který by byl zodpovědný za velikost penisu. Naopak existuje celá řada genů, které mají na velikost penisu malý, kumulativní účinek (dle některých odborníků pak velikost penisu může být ovlivněna dvěma chromozomy X ze strany matky, ty zároveň určují i růst končetin). Použít metodu CRISPR tedy v tomto případě rozhodně tak snadné není. Na druhou stranu, jsou tu i jiná vědecká řešení.
Podle Westreicha existují určité poznatky, jež naznačují, že by velikost penisu mohla být ovlivněna celkovými hladinami hormonů během poberty. Hypoteticky se tak prý nabízí řešení všech biofyzikálních vlastností, které k utvoření komplexní mužnosti přispívají. „Méně etický vědec by možná mohl zvýšit určité hladiny hormonů, jako je testosteron, což by podpořilo řadu faktorů, jako je rozvoj svalů, ale také růst penisu,“ myslí si.
Zdroj: Giphy
I když CRISPR je tedy nepochybně metoda velmi slibná, prozatím je její využití v plenkách (a bohužel tedy nehrozí, že by rodiče mohli svým synům dát do vínku velký penis). Podle Westreicha je navíc využití CRISPR natolik komplikované, že aktuálně, pokud screening uměle oplodněných vajíček prokáže riziko vrozené choroby, je jednodušší použít prostě frakce, které nemoc nevykazují, než se snažit je odstraňovat.
Nekonečný potenciál CRISPR?
I když se ale muži větších penisů nejspíš jen tak nedočkají a užití CRISPR je skutečně komplikované, mnozí do této metody vkládají obrovské naděje. Úpravy genomu se již staly poměrně běžnou laboratorní technikou a každý rok přibývá dalších a dalších příkladů jejího využití. Kromě toho postupně vznikají také nové techniky, které z postupů CRISPR vycházejí a dále je modifikují a zdokonalují – kdy dochází např. k přepisům v řetězcích DNA namísto jejich kompletního „odstřihování“.
A nutno říci, že vědci již o využití CRISPR uvažují v řadě dalších souvislostí – např. v kontextu prevence vzniku rakoviny, ale také slepoty apod. V hledáčku jejich zájmu se ocitla i HIV – v květnu 2017 tak vědci z Temple University a University od Pittsburg použili CRISPR k odstřižení viru z buňky, kterou předtím sami virem HIV infikovali – a podařilo se jim zastavit schopnost viru dále se replikovat. Techniku pak opakovaně použili na různých zvířecích modelech – a bylo to poprvé v historii, kdy se podařilo skutečně odstranit HIV z infikovaných buněk. Možná, že se tedy hned tak nebudou muži rodit s obřími penisy, ale minimálně by mohli ty své používat poměrně bezstarostně…
