Myli jsme se celý život špatně? Odborníci řekli, jak teplou vodou bychom se měli sprchovat
S tím, jak venkovní teploty pomalu klesají, se představa horké sprchy stává čím dál tím lákavější. Pomáhá nám k relaxaci a celkovému uvolnění, ale i zklidnění mysli a svým způsobem i částečnému úniku od reality. Ten pocit štěstí a znovuzrození, kterého se nám při sprchování dostává, je ale tak opojný, že snadno opomíjíme i stinné stránky horké vody. Pokud jde totiž o její účinky na naši pokožku, tak ty už moc prospěšné nejsou, spíš naopak . Když totiž pod proudem teplé vody trávíte až příliš mnoho času, může to napáchat víc škody než užitku.
Že je naše pokožka v podzimních a zimních měsících sušší a unavenější než třeba v létě, slýcháme poměrně často. Málokdy si ale uvědomujeme, že nepříznivým vlivům, které na pokožku venku působí (mráz ale i silný vítr), vlastně sami nechtěně nahráváme. A to pravidelně a ještě ke všemu z pohodlí domova.
Staré známé pořekadlo o tom, že nic se nemá přehánět, se tak vztahuje i na sprchování. Podle odborníků bychom právě v chladnějším počasí měli odolat pokušení a horké sprchy – a především jejich délku – omezit pokud možno na minimum. Horká voda totiž na povrch naší pokožky působí negativně, a to hned z několika důvodů. „Vyvolává zarudnutí, podráždění a zánět, který může vést k narušení normální kožní bariéry,“ uvádí newyorský dermatolog Robert Anolik. Když je ale kožní bariéra v ohrožení, může to mít neblahý dopad jak na celkový vzhled pokožky, tak i její zdraví. „Kožní bariéra je tvořena kožními proteiny a mazy, které zabraňují odpařování vody z pokožky a chrání ji před vnějším světem. Příliš vysoká teplota vody je ale může smýt,“ dodává Anolik.
Svou pokožku ovšem riziku vystavujeme nejenom bezprostředně po sprchování. Důsledky našeho koupelnového rituálu jsou mnohem dlouhodobější, než bychom si mohli myslet. „Jak se venkovní teploty snižují, odpařuje se nejenom vlhkost přímo ze vzduchu, ale také z povrchu naší pokožky. A když zkombinujete suchý studený vzduch venku s pravidelným sprchováním v horké vodě, kožní bariéru oslabíte dvojnásobně. To pak vede k sušší a na pohled méně atraktivní pokožce,“ vysvětil Anolik.
Řešením je tedy snížení teploty vody, kterou při sprchování používáme. Ale pozor – neměla by být ani ledová. Jaký je tedy ideál – hot or cold? Ani jedno! „Voda, která je zkrátka tak akorát,“ popsal Anolik. Konkrétně to znamená takovou teplotu, která se blíží normální teplotě lidského těla – sprchovat bychom se tedy měli nejlépe vodou okolo od 36°C. Její maximální teplota by ale neměla přesáhnout 40°C.
Zdroj: Giphy
Kromě vody je ale důležité dávat si pozor také na produkty, kterými si sprchování zpestřujeme. Vyvarovat bychom se prý měli tuhých, drsných mýdel, která můžou podobně jako horká voda pokožku vysušit a zbavit ji její přirozené mastnoty. „Co se týče základních chemických vlastností, tak pevná mýdla jsou soli mastných kyselin. Je sice pravda, že účinně odstraňují nečistoty, ale mají vysoké pH - mezi 9 až 10. A to je mnohem vyšší než přirozené pH pokožky, které se pohybuje kolem 5,4,“ objasnil Anolik.
Tuhých mýdel byste se neměli vzdávat, pokud máte problematickou pokožku, která vyžaduje důkladnější péči – zejména pokud jde o čištění. Zapomeňte ale na jejich každodenní používání. V takovém případě pak sáhněte spíše po jemnějších produktech, které mají vyvážené pH. „Jejich pH má mnohem blíže pH naší pokožky, a proto je ve sprše snášíme mnohem lépe,“ doporučuje Anolik. Skoro to tedy vypadá, že sprchování je docela věda. Ve skutečnosti je ale právě takové, jako bychom čekali - hodně intuitivní. I tady totiž platí, že nejlepší je zlatá střední cesta.
