
Okultní věda se stává oblíbenou technikou osobního rozvoje. Tarotové karty mohou pomoci řešit problémy i více rozumět sám sobě
Ačkoliv by bylo nepochybně možné diskutovat o tom, kdo vlastně výklad z karet či další podobná mystická umění považuje za důvěryhodné, faktem je, že podle výzkumu z roku 2018 je počet takových lidí až nečekaně vysoký. V USA tak šest z deseti Američanů (a to bez ohledu na víru) vyznává minimálně jeden z new age konceptů. Čím to, že se v době technologií a důrazu kladeného na racionální pohled na svět stále lidé zajímají také o „světy“ nad rámec běžného vnímání? Důvodů může být celá řada, a to od prostoru, který lidé s alternativními názory dostávají na internetu a v různých typech médií až po rozličné změny lidského smýšlení a hledání vnitřní spokojenosti a klidu mimo mainstream. Lidé skrze znovuobjevení různých new age filozofií reagují na stále více se šířící úzkost, depresivní stavy, ale třeba i sociopolitickou situaci – a vlastně se tak tímto způsobem snaží hledat určitý smysl v jinak chaotickém světě.
Od okultní vědy k psychoterapii?
Ačkoliv tarot bývá z hlediska historického popisován jako „společenská karetní hra“, tato definice zdaleka nevystihuje jeho pravou podstatu. Možná i proto, že i v minulosti se jednalo spíše o praxi tajnou, což vlastně není vzhledem ke značné nedůvěře vůči různým okultním vědám ani nijak překvapivé. V každém případě ale dříve neexistovaly ani žádné materiály, které by se významů a symboliky jednotlivých karet týkaly, takže se jednalo vlastně o „umění“ určené jen pro hrstku zasvěcených. Dnes jsou však volně na trhu nejen knihy, které k výkladu významu karet slouží, ale samozřejmě i karty jako takové. Ačkoliv jejich podoba se může lišit, karet je v každém balíčku 78, přičemž jsou číslovány od jedné (eso) do deseti. Neschází ani karty s figurami (královna, král, rytíř, páže) a 22 trumfů (každý nese své vlastní označení např. Blázen, Hvězda ad.). Tyto trumfy jsou také nazývány jako velká arkána (tj. velká tajemství), zbytek balíčku je pak arkánou malou (a obvykle jsou tyto karty členěny do kategorií hole, meče, poháry a mince). Celý balíček je také rozdělen do klasických čtyř řad/barev. A jaký že je princip výkladu?
Člověk vlastně nemusí být žádný věštec či věštkyně, aby se s tarotovými kartami naučil zacházet. V podstatě si stačí „jen“ osvojit základní významy jednotlivých karet, příp. se s nimi seznámit ad hoc, klidně i na internetu, kde lze vysvětlení všech karet naleznout celou řadu. Každý by ale měl mít na mysli, že výklad jako takový nemá s klasickým předpovídáním budoucnosti opravdu nic společného. To ostatně tvrdí i jedna ze zahraničních tarotových odbornic, Jessica Dore, která pracuje i v klinické praxi a působí jako sociální pracovnice. Dle jejích slov slouží tarotové karty spíše ke zkoumání možností, budoucnosti a zvažování možných voleb. Tarot je tak možné využít k získání nového pohledu na realitu, vlastní pocity i chování. Jen je třeba vědět, jak na věc. A je třeba říci, že v tomto případě tak úplně nestačí přečíst si na internetu, co ta která karta znamená – každý by totiž měl aktivně pátrat sám v sobě, snažit se přijít na významy vlastní a odhalit osobní symboliku toho, co mu chce karta naznačit.
Zdroj: Giphy
Symbolika pro každého
Jednou z klasických „tarotových praxí“ je pak i tahání „karty dne“. Přesně tomuto se věnuje i Dore, jejíž kanály na sociálních sítích, na nichž každý den „tahá kartu“ a tu následně spojuje s různými psychologickými koncepty, legendami a mýty a poskytuje tak podněty k introspekci, sleduje téměř 200 tisíc lidí.
Sama Dore pak toto tahání karet přirovnává k józe – každodenní disciplinované péči o sebe sama, která zahrnuje specifické duchovní prožitky, jež není třeba nijak intelektualizovat. „Začala jsem se věnovat tarotu, abych zjistila, jak se o sebe lépe starat, jak sobě porozumět,“ vysvětluje. A dodává, že výklad tarotových karet lze z této perspektivy vnímat jako určitý typ terapie, který je ve své podstatě docela blízký tomu, jak se psychice snažil porozumět Carl Gustav Jung, tedy pomocí studia archetypů, symbolů a synchronicity. Přitom tzv. kognitivně behaviorální terapie je dnes po celém světě využívána při léčbě deprese a úzkostí, přičemž se zaměřuje na změny způsobů, jakými lidé přemýšlejí, a to tak, aby došlo k větší stimulaci pocitu pohody. „Tarot je soubor metafor, které mohou někomu pomoci mnohé pochopit, karty mohou něco naznačit a člověku pak vše do sebe zapadne,“ vysvětluje Dore.
Dalším velmi běžným výkladem je tažení tří karet, které je podle některých možné užít vlastně jako takový denní ukazatel směru s obecnými radami, nač se soustředit, nač si dát pozor apod. Ovšem technika, která je užívána nejčastěji právě jako určité duševní wellness, je odpovídání na otázky. Nejde přitom o nic příliš složitého, zejména pokud se člověku podaří časem do podstaty tarotu proniknout a pochopit jeho principy a zákonitosti vzhledem k vlastní osobě. Pro získání odpovědi na otázku pak klidně stačí mít po ruce i výklad jednotlivých významů karet (není třeba je mít všechny podrobně uložené v paměti) a hluboce se zamyslet nad řešenou situací. Jakmile bude otázka jasná, zamíchejte karty a tři z nich vytáhněte. První se vztahuje k aktuální situaci (pokud např. vytáhnete ďábla, je to varování, že by se mohlo jednat o pokušení či podvod), druhá označuje základ problému – a vytažená karta tedy poskytuje vhled. Třetí karta pak naznačuje postup, jak situaci napravit.
Pokud je tedy člověk vnímavý a najde si chvilku na to, aby se zastavil a zapřemýšlel, mohou mu tarotové karty nabídnout nové perspektivy, s nimiž nahlížet na problémy, ale třeba i vlastní situaci, a poskytnout varianty možného zlepšení. Ale v dnešní době, kdy většina lidí nemá čas ani na to v klidu se najíst a vypít kávu, se vlastně i jen úplně banální zamyšlení nad jakýmkoliv problémem může zdát jako velká výhra. A to i bez tarotu.