Nedaří se vám milovat své tělo v duchu body positivity? Zkuste body neutrality! Neřeší, jak tělo vypadá, ale zda funguje
Snahy o osvobození tuku tady jsou už půl století
Body positivity – tedy umění přijmout vlastní tělo bez výhrad, milovat ho a být hrdí na to, jak vypadáme – není nic nového. Tento přístup má kořeny v hnutí proti stigmatizaci obézních osob, které se objevilo už v 60. letech minulého století. Tehdy bujelo hnutí za sociální spravedlnost a lidé, jež systém diskriminoval proto, jak vypadají, byli jeho součástí. Stranou oficiálně uznávaného vzhledu nestáli jen lidé s kily navíc, ale i ti s jinou než bílou barvou kůže nebo s postižením.
Šedesátky byly divoké, odvážné, radikální. Hovořilo se o radikálním osvobození tuku. Ti, jimž společnost podsouvala, že jsou tlustí a oškliví, naschvál reagovali zbožňováním svého těla. Tehdy v Americe vznikly neziskové organizace, které dodnes bojují proti stigmatizaci obézních lidí, proti fatfobii a diskriminaci, která je zažraná v samotném systému. Vždyť obézní lidé kvůli své váze naráželi a dodnes narážejí na diskriminaci ve zdravotnictví, zaměstnávání, vzdělání, při seznamování i při zobrazování v médiích.
Sociální sítě zaplnily fotky nedokonalých těl
S rozvojem sociálních sítí vstoupila body positivity do nové fáze. Kolem roku 2008 se začaly objevovat černošské XXL modelky, které v online diskuzích hovořily o tom, že jsou vyloučeny ze světa krásy, kosmetiky i módy a že k nim značky i média přistupují jinak než ke všem ostatním. V roce 2012 se rozšířil hashtag #bodypositivity na Instagramu, čímž téma získalo viditelnost, a především velmi pozitivní odezvu.
K plus-size ženám se přidali lidé s dalšími „chybami“ a začali ukazovat svoje pihy, jizvy, celulitidu, vytahanou kůži na břiše, tělesné nesouměrnosti. Byla to úleva pro všechny, kdo žili s pocitem nedostatečnosti kvůli nepřátelským pravidlům pro to, kdo může být považován za krásného a úspěšného a kdo ne. No přiznejte se, nemáte na svém profilu taky aspoň jeden příspěvek s #bodypositivity?
Tématu se chytly značky a využily ho k vyšším prodejům
Jenže právě tehdy se celý trend body positivity zvrhnul. Spousta influencerek a influencerů ho začala používat ke svému zviditelnění. Za odvahu hodnou potlesku vydávali i to, když se na fotce ukázali s nevyretušovaným znaménkem. Místo marginalizovaných těl, o nichž měla být body positivity původně, postavili do světla reflektorů sami sebe. Byl to takový únos dobré myšlenky a nevyhovující, obézní nebo deformovaná těla opět skončila kdesi na okraji.
Příležitosti se také chytily značky, které pod heslem body positivity začaly do svých kampaní zařazovat modelky, jež by si na vizuál dříve nedaly. Ale nikdy to nebyla opravdu tlustá, opravdu obrovská nebo opravdu nějak deformovaná postava. Rozměrové limity se sice posunuly, ale ne o moc. Když se v reklamě objevila modelka „s velkým zadkem“, měla ho velký jen na poměry světa modelek a většina „normálních“ žen by pořád dala cokoli, aby takové pozadí měla. Hnutí body positivity si paradoxně vytvořilo vlastní standardy krásy. Jak to bývá, hashtag se rychle vyprázdnil a dnes, když uslyšíme „body positivity“, často obracíme oči v sloup.
Funguje vám tělo? Buďte spokojení a neřešte
Světlo světa spatřil nový trend – body neutrality. V čem se liší? Body positivity vyzývala lidi, aby přijali své tělo a měli ho rádi bez ohledu na to, jak vypadá. Body neutrality posouvá pozornost od vzhledu k funkci těla – je to přeci schránka, která nás provází životem a umožňuje nám uskutečňovat neuvěřitelné věci! Ať už jsou to sportovní výkony, rození dětí, uzdravování z chorob, každodenní péče o blízké nebo práce. Nezáleží na tom, jak tělo vypadá, ale co zvládá.
Odborníci zdůrazňují, že pro lidi, kteří celý život bojují s nadváhou nebo anorexií, je naučit se být se svým tělem ok mnohem snazší, než se ho učit opravdu milovat a být na ně pyšný. Místo estetického dojmu jde body neutrality o to, zda nám tělo slouží. Můžu každý den vstát a užít si den? Stačím dětem na výletě do přírody? Zvládnu stres v práci, když vedu náročný projekt? Pokud ano, pak nějaké kilo navíc nebo jiné „nedostatky“ nemá smysl řešit.
Body neutrality nemá body positivity nahradit. Jsou to dva odlišné přístupy a je na každém, který ho osloví víc. Být „neutrální“ znamená žít ve smíru se svým tělem a nemít neustále výčitky. Jenže aspekt vzhledu nelze ze života jen tak snadno odstranit. I když se pro to sami rozhodnete, vaše okolí vám bude svými reakcemi neustále připomínat, že jste tlustí nebo oškliví. A s tím pomůže spíš body positivity, která vás naučí naschvál své špeky zbožňovat.
