Nedaří se vám milovat své tělo v duchu body positivity? Zkuste body neutrality! Neřeší, jak tělo vypadá, ale zda funguje
Straight friendly
Zdroj: iStock

Nedaří se vám milovat své tělo v duchu body positivity? Zkuste body neutrality! Neřeší, jak tělo vypadá, ale zda funguje

Spousta lidí si myslí, že trend body positivity přišel s Instagramem. Hnutí za přijetí vlastního těla však má mnohem delší historii. A jako všechno v lidské společnosti i postoj k tělu a vzhledu se neustále vyvíjí. Vedle body positivity tedy přišel další trend – body neutrality. Který z nich se hodí právě pro vás?
Bohdana Rambousková Bohdana Rambousková Autor
2. 11. 2021

Snahy o osvobození tuku tady jsou už půl století

Body positivity – tedy umění přijmout vlastní tělo bez výhrad, milovat ho a být hrdí na to, jak vypadáme – není nic nového. Tento přístup má kořeny v hnutí proti stigmatizaci obézních osob, které se objevilo už v 60. letech minulého století. Tehdy bujelo hnutí za sociální spravedlnost a lidé, jež systém diskriminoval proto, jak vypadají, byli jeho součástí. Stranou oficiálně uznávaného vzhledu nestáli jen lidé s kily navíc, ale i ti s jinou než bílou barvou kůže nebo s postižením.

Šedesátky byly divoké, odvážné, radikální. Hovořilo se o radikálním osvobození tuku. Ti, jimž společnost podsouvala, že jsou tlustí a oškliví, naschvál reagovali zbožňováním svého těla. Tehdy v Americe vznikly neziskové organizace, které dodnes bojují proti stigmatizaci obézních lidí, proti fatfobii a diskriminaci, která je zažraná v samotném systému. Vždyť obézní lidé kvůli své váze naráželi a dodnes narážejí na diskriminaci ve zdravotnictví, zaměstnávání, vzdělání, při seznamování i při zobrazování v médiích.  

Sociální sítě zaplnily fotky nedokonalých těl

S rozvojem sociálních sítí vstoupila body positivity do nové fáze. Kolem roku 2008 se začaly objevovat černošské XXL modelky, které v online diskuzích hovořily o tom, že jsou vyloučeny ze světa krásy, kosmetiky i módy a že k nim značky i média přistupují jinak než ke všem ostatním. V roce 2012 se rozšířil hashtag #bodypositivity na Instagramu, čímž téma získalo viditelnost, a především velmi pozitivní odezvu.

K plus-size ženám se přidali lidé s dalšími „chybami“ a začali ukazovat svoje pihy, jizvy, celulitidu, vytahanou kůži na břiše, tělesné nesouměrnosti. Byla to úleva pro všechny, kdo žili s pocitem nedostatečnosti kvůli nepřátelským pravidlům pro to, kdo může být považován za krásného a úspěšného a kdo ne. No přiznejte se, nemáte na svém profilu taky aspoň jeden příspěvek s #bodypositivity?

Tématu se chytly značky a využily ho k vyšším prodejům

Jenže právě tehdy se celý trend body positivity zvrhnul. Spousta influencerek a influencerů ho začala používat ke svému zviditelnění. Za odvahu hodnou potlesku vydávali i to, když se na fotce ukázali s nevyretušovaným znaménkem. Místo marginalizovaných těl, o nichž měla být body positivity původně, postavili do světla reflektorů sami sebe. Byl to takový únos dobré myšlenky a nevyhovující, obézní nebo deformovaná těla opět skončila kdesi na okraji.

Příležitosti se také chytily značky, které pod heslem body positivity začaly do svých kampaní zařazovat modelky, jež by si na vizuál dříve nedaly. Ale nikdy to nebyla opravdu tlustá, opravdu obrovská nebo opravdu nějak deformovaná postava. Rozměrové limity se sice posunuly, ale ne o moc. Když se v reklamě objevila modelka „s velkým zadkem“, měla ho velký jen na poměry světa modelek a většina „normálních“ žen by pořád dala cokoli, aby takové pozadí měla. Hnutí body positivity si paradoxně vytvořilo vlastní standardy krásy. Jak to bývá, hashtag se rychle vyprázdnil a dnes, když uslyšíme „body positivity“, často obracíme oči v sloup.

<Path> Tuk na břiše můžou mít i hubení lidé a je těžké se ho zbavit. Neurotrenér radí, co na břišní tuk opravdu platíZdroj: JAN VINKLER, IG: @JANVINKLER, FB: /JAN.VINKLER

Funguje vám tělo? Buďte spokojení a neřešte

Světlo světa spatřil nový trend – body neutrality. V čem se liší? Body positivity vyzývala lidi, aby přijali své tělo a měli ho rádi bez ohledu na to, jak vypadá. Body neutrality posouvá pozornost od vzhledu k funkci těla – je to přeci schránka, která nás provází životem a umožňuje nám uskutečňovat neuvěřitelné věci! Ať už jsou to sportovní výkony, rození dětí, uzdravování z chorob, každodenní péče o blízké nebo práce. Nezáleží na tom, jak tělo vypadá, ale co zvládá.

Odborníci zdůrazňují, že pro lidi, kteří celý život bojují s nadváhou nebo anorexií, je naučit se být se svým tělem ok mnohem snazší, než se ho učit opravdu milovat a být na ně pyšný. Místo estetického dojmu jde body neutrality o to, zda nám tělo slouží. Můžu každý den vstát a užít si den? Stačím dětem na výletě do přírody? Zvládnu stres v práci, když vedu náročný projekt? Pokud ano, pak nějaké kilo navíc nebo jiné „nedostatky“ nemá smysl řešit.

Body neutrality nemá body positivity nahradit. Jsou to dva odlišné přístupy a je na každém, který ho osloví víc. Být „neutrální“ znamená žít ve smíru se svým tělem a nemít neustále výčitky. Jenže aspekt vzhledu nelze ze života jen tak snadno odstranit. I když se pro to sami rozhodnete, vaše okolí vám bude svými reakcemi neustále připomínat, že jste tlustí nebo oškliví. A s tím pomůže spíš body positivity, která vás naučí naschvál své špeky zbožňovat. 

Zdroj: Refinery29.com, Wikipedia.org, Instagram

Populární
články

Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Před sídlem Evropské komise v Bruselu.
LIDÉ

„Dezinformace není názor. Je to nástroj, jak ničit důvěru v demokracii.“ Queer aktivista varuje před novou vlnou nenávisti řízenou AI

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Evropská a maďarská vlajka vedle sebe jako symbol propojení a evropské solidarity s LGBTQ komunitou v Maďarsku.
AKTUALITY

Rekordní mezinárodní podpora. Na Budapest Pride přijedou zástupci Evropské komise i OSN

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser

E-Shop