I malí chlapci se ucházejí o korunku „králů krásy“. Kontroverzní dětské soutěže krásy už dávno nejsou jen doménou dívek
BLØG
Zdroj: iStock
<Path>

I malí chlapci se ucházejí o korunku „králů krásy“. Kontroverzní dětské soutěže krásy už dávno nejsou jen doménou dívek

Dětské soutěže krásy jsou už řadu let kontroverzním tématem. Na obou stranách barikády stojí lidé pevně přesvědčení o své pravdě, a tak se i nadále střetává kritika s novými a novými ambiciózními rodiči a příznivci malých uchazeček o trůn královny krásy. Totiž…nejen královny. Účastní se totiž i chlapci.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
1. 11. 2021

Co vás napadne jako první, když se řekne soutěž krásy? Pravděpodobně zápolení o titul nejkrásnější ženy, je to tak? Soutěže krásy byly vždy doménou hlavně mladých dam. A takové, které se zaměřují na děti, zase holčiček. Svět dlouhodobě rozděluje aktivity, zájmy, způsoby, dokonce i barvy na spíše mužské, či ženské. Zda jde o sociální konstrukt daný výchovou a vzory signifikantních druhých v rámci socializace, anebo se rodíme s jistým nastaveným daným naším genderem (neplést prosím s pohlavím!), to je otázka, kterou vědci stále zkoumají. Každopádně jsou odvětví, kterým v mysli veřejnosti jednoznačně vévodí ženská polovina populace.

<Path> „Dítě na nás nesmí být zlé a my nejsme zlí na něj,“ říká zásadový otec. „Neděláme si z něj dojnou krávu na lajky,“ dodáváZdroj: Anonymní respondent, redakce

Především v Americe má dětské soutěžení v kráse zakořeněnou tradici a dočkalo se dokonce i známé reality show Toddlers & Tiaras. Obsahem pořadu bylo sledování jednotlivých rodin a malých účastnic zápolení o korunku. Celý svět se tak mohl podívat pod pokličku příprav na takovou událost: A že je to dřina! Od tréninků, po nákladné řešení ošacení a doplňků, dlouhé dojezdy a stresové situace. Na konci zůstalo několik šťastných výherkyň a zbytek zklamaných. Tak jak to ve víceméně každé soutěži bývá. Právem se však rozjela diskuze, zda je takový nápor na děti únosný.

V Čechách se tak často s klasickými soutěžemi, při kterých se po mole procházejí děti oblečené do výrazných šatů, „zkrášlené“ vrstvou make-upu, a dokonce často upravené k nepoznání díky falešnému opálení, umělým nehtům nebo třeba dokonale rovným a sněhobílým násadám na zuby, nesetkáme. Právě i pro tyto drastické úpravy se dětské soutěžení stalo terčem kritiky. Svět obletěly záběry děvčátek plačících únavou, neochotných znovu vystupovat; odhodlaných maminek, které trvají na tom, že je potřeba další vrstva nástřiku bronzového opálení či delších umělých řas. Úspěch i prohry jsou prožívány s nebývalým nasazním, tedy zdá se, že nejde jen o jednorázové akce, ale o životní styl.

Na jedné barikádě se tedy nacházejí příznivci podobných soutěží, kteří argumentují tím, že každý koníček či hra jsou motivovány úspěchem a někdy přichází i prohra. Samozřejmě, jakýkoli intenzivněji provozovaný sport či jiný zájem je náročný a mohou se s ním pojit velká očekávání a tlak, který velí být nejlepší. Jedním z argumentů kritiků je totiž i fakt, že se děti v soutěžích krásy často setkávají s takzvaně podmíněnou láskou, která je pro vývoj jedince nesmírně riskantní. A co to v laické řeči znamená? Jednoduše předání pocitu, že je dítě milované, jen pokud je úspěšné, poslušné, krásné… Takové dojmy se velice jednoduše zakoření a přenášejí se pak do každého dalšího jednání i v dospělosti.

Podobných událostí se však neúčastní jen malé dívenky, které někdy absolvují svou premiéru před publikem i dlouho před tím, než nastoupí do školky. Hlásí se i chlapci. Je jich sice zlomek oproti děvčátkům, přesto pro ně soutěže též existují. A stejně jako dívky mají často v přípravách k dispozici nejen své rodiče, ale i kouče, který například dohlíží na to, aby byl malý účastník schopen pěkně prezentovat ruce, aby měl dobrý postoj, dokázal se usmívat za každé situace a předvedl se v co nejlepší formě.

A co taková účast stojí? Podle maminky, která přihlásila svého synka na soutěž (prý proto, aby si to jen vyzkoušela a poté celý koncept poměrně zkritizovala), bylo potřeba nejen sehnat vhodné kostýmy a udělat domácí přípravu. Startovné ji vyšlo na 45 $. A to jen to základní. Aby se její dítě mohlo ucházet o tituly jako „Nejhezčí oči“, „Nejlepší vlasy“, „Nejlepší osobnost“ či „Nejlepší oděv“, bylo potřeba doplatit za každou kategorii po deseti dolarech. Možnost být vyhlášen nejfotogeničtějším chlapcem ji stála dalších 15 $. Říkáte si, že byste vybrali jen některé kategorie? I v tom byl ovšem háček. Body z kategorií se na konci sečetly a daly konečný výsledek. Jednoduše řečeno: Bez dodatečných kategorií je šance na hlavní titul rapidně menší. A tak pouze za účast nechala hrdá matka malého chlapce u vstupu 115 $. Tedy asi 2 500 Kč.

Hoch nakonec vyhrál ve všech kategoriích, a to proto, že byl… chlapec. Nesetkal se s konkurencí, a tak mohl být v klidu, zatímco dívky byly pod tlakem jednoduchého hesla: „Go big or go home!“ Snad měl štěstí, snad to byla náhoda. Ovšem jak se ukázalo v Toddlers & Tiaras, ne vždycky se klukům dostane takto individuální pozornosti. I oni se čím dál častěji setkávají s tím, že jsou přihlášení do soutěže, kde je bude čekat nejeden soupeř.

<Path> Děti v duhových rodinách se mají lépe než v těch tradičních. Nebo minimálně stejně dobře, ukázala studie, která zatím nemá obdobyZdroj: Studie „Family outcome disparities between sexual minority and heterosexual families: a systematic review and meta-analysis“ dostupná z gh.bmj.com, queer.de

Dětské soutěže krásy dle ravishly.com vešly v Americe do masivního povědomí především po smrti malé královny krásy jménem JonBenét Remsey. Ta zemřela za dosud nevysvětlených okolností u sebe doma. Tělo šestileté roztomilé blondýnky bylo nalezeno v prosinci roku 1996 ve sklepě a dodnes se vedou diskuze o tom, zda měla s jejím utrpením co dočinění rodina. Dítě bylo původně považováno za unesené. Našel se dopis, který vyzýval k zaplacení výkupného, ale žádný únosce nikdy nebyl identifikován a je otázkou, zda dívka vůbec před svou smrtí opustila pozemek domova. Případ je stále plný otazníků a vykřičníků. Druhým hybatelem veřejné informovanosti o dětských soutěžích krásy jsou samozřejmě filmy, seriály a televizní pořady. Sami se na ně můžete podívat. Za naši redakci doporučujeme odlehčenou komedii Malá Miss Sunshine (2006).

Zdroj: Ravishly.com, YouTubový kanál tlc uk, abcnews.go.com

Populární
články

Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Před sídlem Evropské komise v Bruselu.
LIDÉ

„Dezinformace není názor. Je to nástroj, jak ničit důvěru v demokracii.“ Queer aktivista varuje před novou vlnou nenávisti řízenou AI

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Evropská a maďarská vlajka vedle sebe jako symbol propojení a evropské solidarity s LGBTQ komunitou v Maďarsku.
AKTUALITY

Rekordní mezinárodní podpora. Na Budapest Pride přijedou zástupci Evropské komise i OSN

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser

E-Shop