Nejmenší kulturista světa si vysloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů. Aktivně soutěží, ač lékaři tvrdili, že ani nebude chodit

Lidské osudy jsou různé – stejně tak lidská psychika a odolnost. To, co jednoho položí, druhého posílí. A právě odhodlanost jít za svým cílem i přes řadu překážek je tím, co může druhým posloužit jako inspirace. Přesně to pak platí v případě nejmenšího kulturisty světa, jehož rodičům lékaři záhy po jeho narození tvrdili, že se nikdy ani nepostaví na nohy. Nejenže tuto prognózu zdaleka překonal, ale aktuálně si díky svému úsilí vysloužil i zápis do Guinessovy knihy rekordů.

Když se Pratik Vitthal Mohite narodil, jeho ruce a nohy byly tak neuvěřitelně malé, že lékaři měli jasno – rodičům oznámili, že chlapec nebude nikdy schopen sám chodit a ani se hýbat, a tak bude potřebovat celoživotní intenzivní pomoc druhých. Následně, v době, kdy již navštěvoval základní školu, mu byla diagnostikována jedna z forem tzv. nanismu, tedy poruchy tělesného vzrůstu, která bývá obvykle způsobena nedostatečnou produkcí růstového hormonu. Lidé, kteří nanismem trpí, klasicky dorůstají do výšky maximálně 130 cm, nijak neobvyklé nejsou ani případy vzrůstu pod 1 metr.

Nový fenomén v seznamování: Láska na první poslech. Rozhoduje hlas o tom, zda najdete toho pravého?18. 11. 2021

Život s jakýmkoliv typem postižení je obvykle velmi obtížný, v Mohitově případě navíc jeho situaci nijak nepřidal fakt, že se narodil v Indii, kde lékařská péče není zrovna dostupná a společenská atmosféra zase neplatí vůči podobným odlišnostem za extra tolerantní. „Moji učitelé sice byli přátelští a podporovali mě, ale mnozí spolužáci mě obtěžovali a zesměšňovali. Cestou do školy mě často honili také psi a místní lidé se tím bavili,“ zavzpomínal dnes 25letý muž. Ačkoliv ale původní Mohitova prognóza zněla poměrně fatálně a všechny další okolnosti hrály spíše v Mohitův neprospěch, sám Mohite již během dětství všem dokázal, že kde je vůle, jsou i výsledky…

Navzdory tomu, co lékaři předpovídali, nejenže se Mohite postavil na nohy, ale když jako teenager sledoval svého strýce, jak cvičí, rozhodl se to také vyzkoušet. Ačkoliv zpočátku jeho přítomnost v posilovně budila spíše posměch, Mohite se nevzdal a naopak si vybudoval pravidelnou cvičební rutinu čítající každodenní běh a dvouhodinový trénink v tělocvičně. „Když jsem s cvičením začal, hodně lidí z mého okolí mi tvrdilo, že na to nemám. Ale to mě ještě více motivovalo k tomu, abych nejen jim, ale i celému světu mohl ukázat, že všechno je možné. Mým cílem bylo jednou dosáhnout světového rekordu v kulturistice,“ uvedl svalovec měřící pouhých 102 centimetrů.

Guinessova kniha (malých) rekordů

Od doby, kdy Mohite začal navštěvovat posilovnu, již nějaký ten rok uplynul. Konkrétně kulturistice se začal věnovat v roce 2012 a zpočátku se musel vypořádávat i s tím, jak posilovací stroje se svým výškovým handicapem obsluhovat. Nakonec se mu ale podařilo to, co by si jen málokdo dokázal vzhledem k jeho vzrůstu představit. Od roku 2016, kdy zamířil na první profesionální soutěž, se zúčastnil více jak čtyř desítek sportovních klání, a to na okresní, státní i národní úrovni – a díky tomu se mu podařilo dosáhnout i svého cíle, tedy zápisu do Guinessovy knihy rekordů. „Bylo mým snem dostat se do Guinessovy knihy rekordů, jsem velmi šťastný a vlastně je to můj největší úspěch v kariéře,“ uvedl. A co přímo zápis obsahuje? „Pratikův příběh není příběhem lehce dosaženého úspěchu, je to příběh odhodlání, síly, o to více je inspirativní. To, že každý může dělat cokoliv, je povznášející poselství, které jeho atletická kariéra nese,“ uvádí oficiální znění.

Ačkoliv Guinessova kniha rekordů oficiálně existuje od roku 1951, osob, které se kvůli své výšce (tedy, spíše kvůli jejímu opaku, tedy skutečně malému vzrůstu) vepsaly do historie, je celá řada. Většina těchto lidí je ale v různých dokumentech zmiňována v podstatě jen v souvislosti s rekordně malou výškou, zmínit tak lze např. Calvina Phillipse, Američana, který se narodil v roce 1791 a ve svých 19 letech měřil pouhých 67 centimetrů a vážil 5,4 kila. Ačkoliv Phillips zemřel o pouhé dva roky později, jeho výškový rekord (v kategorii mužů) byl překonán až v roce 1990, tedy o celých 180 let později.

První osobou, u níž byl oficiálně diagnostikován nanismus, pak byla Lucía Zárate, ačkoliv také měřila 67 cm, její váhový rekord dodnes překonán nebyl, v 17 letech totiž vážila pouze 2,1 kilogramu. Že malý vzrůst platil v minulosti za bizarní atrakci, pak dokládá také to, že Lucía vystupovala v cirkusové show. V „showbyznysu“ pak působila také nejmenší žena světa, akrobatka Pauline Musters, která ve svých 19 letech, v roce 1876, měřila 59 centimetrů. Mohitovi se ale podařilo probojovat do Guinessovy knihy rekordů nejen kvůli „výšce“, ale zejména díky svému úsilí a tomu, že se navzdory řadě překážek dokázal probojovat po bok „soupeřů“ běžného vzrůstu a sesbírat také řadu ocenění.

Nechtěný sex a znásilnění v éře Me Too: „Když jsi gay, tak se to prostě stává,“ shrnuje výzkum zkušenosti gayů24. 11. 2021

Velké sny může mít každý

Ačkoliv Mohite přiznává, že když ho jeho soupeři potkají poprvé, obvykle jsou v šoku, i s tímto se naučil vypořádávat. Ostatně, jeho cílem je ukazovat ostatním podobně malým lidem, že ani malý vzrůst neznamená, že by se měli vzdát toho, po čem touží. „Přestože je naše výška malá, naše sny by měly být velké,“ tvrdí s tím, že na světě v podstatě není nic nemožné. V bodybuildingu a kulturistice tak Mohite hodlá pokračovat a jeho snem je otevřít si vlastní posilovnu, kde by mohl trénovat a inspirovat stejně smýšlející budoucí sportovce. Kromě toho se rozhodl překonat další světový rekord, a to v počtu kliků provedených za jednu minutu. Ačkoliv cíle jsou to smělé, klíčovou otázkou jsou samozřejmě peníze. Mohite přitom naráží na docela zásadní problém, tedy na to, že vzhledem k jeho postižení bude docela problematické sehnat v Indii zaměstnání. Přesto se ale nejmenší kulturista světa nevzdává a věří, že úspěch se dostaví i v tomto případě.

Zdroj: menshealth.com, timesnonews.com, republicworld.com