Tělo, věc veřejná. Proměna zpěvačky Adele ukazuje, že tělesná pozitivita je mýtus. Definuje váha to, kým člověk je?
Když Adele v loňském roce slavila své 32. narozeniny, na sociálních sítích sdílela při té příležitosti také svou fotografii. Pod ní děkovala za gratulace a všem popřála zejména hodně zdraví (vzhledem k pandemii covidu-19, která byla v tu dobu velmi masivní). Přesto její příspěvek rozpoutal pozornost kvůli něčemu úplně jinému – bylo zřejmé, že Adele, pro niž byla příznačná „korpulentnost“, se opravdu změnila.
Netrvalo dlouho a ze zpěvaččiny tělesné transformace se stalo jedno z hlavních témat v médiích – článků, které se začaly věnovat dietám, jež Adele (asi) drží, bylo jako hub po dešti. Některé zahraniční bulvární deníky dokonce vyzpovídaly plastické chirurgy s tím, zda je takový úbytek váhy přirozeně možný, nebo zda zpěvačka nepodstoupila nějaký specializovaný zákrok. Internet zaplavily také komentáře o zpěvaččině „novém vzhledu“ a o tom, že Adele se vydala novou – zdravou – cestou. Sama Adele však na toto téma neřekla zhola nic. Dospěli jsme tedy do situace, kdy prakticky celý svět fascinovaně debatoval o tom, jak (a samozřejmě také proč) talentovaná zpěvačka zhubla, zatímco sama dotyčná zarytě mlčela…
Tisíce lidí ale měly názor. Na to, jak asi vypadá Adelina kůže poté, co zhubnula, na to, zda náhodou Adele nehubne, protože je v depresi – nebo protože se chce po rozchodu „pomstít“ partnerovi. Zpěvaččino mlčení navíc poskytlo prostor k řadě spekulací. Ukázalo však také určitý směr, v jehož rámci dnes lidé o tělesné vizualitě uvažují – je namístě ocenit, že někdo zhubnul, potažmo přiblížil se určitému ideálu. Hubnutí je tak vlastně vysvobozením z těla, za které by se jinak bylo namístě stydět (o tom, že takové tělo není zdravé, ani nemluvě). Člověk, který hubne, je tak vnímán jako „hrdina“, který se rozhodl pro delší a zdravější život.
Jsou přitom situace, kdy hubnutí rozhodně nijak vítanou změnou není (a bylo by tak možné jmenovat např. celou řadu různých zdravotních problémů). Přesto svět nadšeně tleská, jak se Adele změnila. V podstatě totéž by pak bylo možné říci o americké herečce Rebel Wilson (ta ale svou cestu za štíhlejší postavou se svými sledujícími na sociálních sítích průběžně sdílela), ale třeba také o zpěvačce Jennifer Hudson, kterou proslavil muzikálový snímek Dreamgirls. A Adele aktuálně prolomila zeď mlčení a po dlouhých pěti letech poskytla médiím první rozhovor – z jejích slov je přitom zřejmé, že ji zájem o její novou figuru rozhodně nijak netěší.
Je to moje tělo!
„Mnozí jsou v šoku, protože jsem celou tuto svou cestu nesdílela. Dnes jsou všichni zvyklí, že lidé každý svůj krok dokumentují na Instagramu a mnoho lidí na mém místě by svou situaci využilo ke spojení se s nějakou dietní značkou. Já to vše ale dělala pro sebe a ne pro někoho jiného – tak proč bych to sdílela? Nepovažuji to za nijak fascinující, je to moje tělo,“ shrnula tak Adele, proč nepovažuje svou tělesnou transformaci za nijak velkou – a zejména veřejnou – věc. Celou související diskusi o svém hubnutí pak zpěvačka označila za poměrně zneklidňující. „Moje tělo jako by znamenalo celou moji kariéru. Chápu, proč je to šok, chápu, proč se některé ženy cítí zraněny – vizuálně jsem řadu z nich zastupovala. Já jsem ale stále stejný člověk,“ uvedla s tím, že její tělo vlastně všichni sledovali od počátku její kariéry – a nyní s tím tak pokračují, pouze v jiném kontextu. Vyjádřila také zklamání nad tím, jak „brutální konverzace“ o jejím těle vedly zejména jiné ženy.
Vzhledem k tomu, že média spekulovala také o drastických dietách, které zpěvačka drží, rozhodla se sama Adele tyto zvěsti vyvrátit. „Sto procent příběhů, které o mně byly napsány, byly výmysl, nedržela jsem žádnou dietu – a pokud už něco, jím ještě více než kdy dříve,“ shrnula s tím, že úbytek váhy se dostavil zhruba po třech letech pravidelného režimu zahrnujícího ranní posilování, intenzivní procházky, box a večerní kardio. A důvod hubnutí? Cvičit začala zpěvačka ani ne tak proto, aby zhubla, ale proto, aby lépe zvládala své úzkosti. „Přišel můj čas,“ uvedla tedy k tomu, proč se rozhodla pro intenzivní posilování a kruhový trénink. „Nikdy to nebylo o hubnutí. Říkala jsem si, že pokud dokážu své tělo fyzicky posílit a dokážu to cítit a vidět, pak možná jednoho dne dokážu posílit také své emoce a mysl,“ vysvětlila. Kromě toho popřela, že by její hubnutí bylo motivováno snahou ukázat někdejšímu partnerovi, oč přišel. „Je to směšné, myslím, že lidé rádi takto uvažují,“ dodala (Adele se s manželem Simonem Koneckim rozvedla počátkem letošního roku, dvojice ale i vzhledem ke společnému osmiletému synovi udržuje vztahy ve velmi přátelské rovině).
Iluzorní tělesná pozitivita
Všechna tato vyjádření sice mohou řadu věcí objasnit, otázkou ale je, proč vůbec musí Adele celému světu vysvětlovat, co vedlo k její tělesné změně. Možná pak celé Adelino hubnutí vypovídá mnohem více „o nás“ (tedy, lépe řečeno, o všech, kdo jsou „novým“ zpěvaččiným tělem tak fascinováni) než o Adele samotné. A také o tom, že tělesná pozitivita jen jednoduše líbivý mýtus, který ale velmi rychle bere za své, jakmile se člověku podaří „nevhodného těla“ zbavit. Ačkoliv sama Adele tedy k tématu uvedla, že k tomu, aby člověk pozitivně přijímal své tělo, nemusí mít nadváhu – a může mít také úplně jakoukoliv postavu nebo velikost – jen málokdo na problematiku skutečně takto nahlíží. Být štíhlý je přeci tak hezké a zdravé…
