Sůl škodí, mléko není zdravé a maso je třeba omezit – to „ví“ každý. Všechno je ale jinak, výzkumy boří po desítky let platné mýty

Rozličných stravovacích rad a doporučení člověk během života „potká“ spoustu. Např. poměrně jasné je to, že bílé pečivo tělu zrovna neprospívá. Totéž lze říci také o průmyslově zpracovaných uzeninách. Pak ale do hry vstupuje řada dalších tipů, které již tak jednoznačné nejsou – opravdu bychom neměli pít mléko? Jak moc nám ubližuje sůl? A je „umělé maso“ bez masa skutečně tak skvělé? Ačkoliv se vždy v nějakém období skupina odborníků na něčem konkrétním shodne (stačí vzpomenout na to, jak v minulosti všichni prosazovali špenát jako skvělý zdroj železa), po čase se nezřídka ukáže, že pravda je vlastně jinde. Nyní tedy poměrně velký rozruch vzbudil švédský výzkum, který rozmetal představy o škodlivosti mléka a mléčného tuku doslova na kousíčky. Ovšem studií, které jdou proti proudu a naznačují, že ne vše je tak zdravé, jak se zdá, je mnohem více…

Zejména poslední století znamenalo pro lidské stravování skutečnou revoluci – a to nejen ve smyslu možnosti začít (díky dovozu) konzumovat řadu nových (nezřídka i exotických) potravin, ale i z hlediska toho, co lékařské autority naopak doporučovaly z jídelníčku vyřadit. Rozličných dietních pravidel tak vznikl nespočet, jejich pojítkem však bylo, že řada potravin (a také jejich složek – zejména nasycené tuky), které lidé jedli po tisíciletí (maso, mléčné výrobky, vejce ad.), najednou upadly v nemilost. Důvod? Údajně lidskému zdraví škodí.

Pětihvězdičkový hotel na kolech? Značka Renault představuje elektrický Hippie Caviar Hotel26. 8. 2021

A důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat – mnozí se rozhodli nakupovat potraviny různě upravené, jako např. sýry se sníženým obsahem tuku, odstředěné mléko ad., a to proto, aby byli zdraví, došlo ale k pravému opaku. Obezita nebyla nikdy v historii rozšířenější, což platí i pro problémy s metabolismem. Není tedy divu, že se odborníci začali věnovat odhalením příčin – a nyní obrovskou pozornost vzbudily závěry výzkumu švédských vědců, které jsou vlastně úplně „banální“. Dle nich jsou totiž jedinou cestou ke zdravému stravování potraviny tradiční a stravování takové, jako bylo běžné v případě našich předků. Výzkum přitom pracuje s údaji více jak 4 tisíc Švédů v časovém horizontu více jak 16 let – zjištěné údaje byly navíc porovnávány s výsledky dalších 17 studií zahrnujících téměř 43 000 lidí z USA, Dánska a Velké Británie. A závěr je jasný – mléčné výrobky, potažmo mléčný tuk, tělu prospívá.

Mléko a mléčné výrobky jedině odtučněné!

Ti, kdo se někdy snažili hubnout (či shromaždovali různé zdravé stravovací tipy a snažili se jimi řídit), jistě „vědí“, že je vhodné konzumovat mléčné výrobky s nižším obsahem tuku (nízkotučné sýry, jogurty, odtučněné mléko apod.). Stejně tak se traduje, že nasycené tuky škodí srdci. To švédští vědci tvrdí úplný opak – strava bohatá na mléčný tuk totiž riziko vzniku kardiovaskulárních chorob ve skutečnosti spíše snižuje. „Naše studie naznačuje, že omezení mléčného tuku nebo úplné vynechání mléčných výrobků nemusí být tou nejlepší volbou pro zdraví srdce,“ doplnila vedoucí studie Kathy Trieu.  A konzumace mléčných výrobků dokonce může před srdečními chorobami chránit (a tentýž účinek mají mléčné výrobky také na prevenci vzniku mrtvice). Bez ohledu na reálnou míru prospěšnosti mléčných výrobků pak odborník z Katedry zdravotních a výživových věd Brian Power, který se na studi nijak nepodílel, tvrdí, že „mléčným výrobkům není třeba se vyhýbat.“

Pět kousků ovoce a zeleniny denně…  

Zpochybňovat, že jíst ovoce a zeleninu je zdravé, rozhodně nikdo nechce. Na druhou stranu doporučení na pět kousků ovoce a zeleniny vzniklo v rámci kalifornského setkání společností produkujících ovoce a zeleninu v roce 1991. Že by ale člověk měl jíst zrovna takové množství ovoce a zeleniny následně nebylo možné podložit relevantními daty. Samozřejmě, že ovoce i zelenina obsahují cenné mikroživiny – ovšem konkurovat mléčným výrobkům, masu, rybám či vejcím z hlediska prospěšnosti pro lidské tělo prý nemohou. Jen málokdo navíc opravdu dokáže denně zkonzumovat toto „doporučené“ množství – a když už, tak dominuje ovoce, které obsahuje množství cukru (např. jeden banán jej má v sobě množství odpovídající pěti čajovým lžičkám cukru). Jaká je tedy rada? Raději si dejte vajíčko…

Zdroj: Giphy

Zabijácká sůl

Sůl je v posledních letech vykreslována jako naprosto démonická potravina, a to kvůli možnosti nadměrného příjmu sodíku. Mnozí tak dokonce přestali solit i vodu při vaření brambor či těstovin. Ovšem to je dle dalšího letošního výzkumu špatně – ve většině zemí světa je již průměrný příjem sodíku v rámci nejnižšího rizikového rozmezí. „Existuje jen málo důkazů, že snížení příjmu sodíku pod běžnou úroveň sníží riziko vzniku kardiovaskulárních chorob nebo i smrti,“ shrnují autoři studie přímo s tím, že naopak extrémně nízké hladiny sodíku (které na druhou stranu odpovídají aktuálně „doporučovaným“ hodnotám) jsou se zvýšeným rizikem vzniku srdečních chorob již spojeny. Běžné solení (tedy pokud brambory doslova neobalíte v solné krustě) je naopak naprosto v pořádku (ostatně, chléb s máslem a solí, to je také poměrně tradiční pokrm…).

Sbohem, maso

I když maso bylo po dlouhá tisíciletí základním stavebním kamenem lidské stravy, mnozí dnes tvrdí, že je pro člověka nezdravé. Nejenže ale teorie, že tzv. červené maso způsobuje rakovinu, nebyly nikdy relevantně potvrzeny, ale také řada studií, které vydávaly maso za strašáka pro lidský organismus, byla zmanipulovaná a pracovala např. s „masem“ průmyslově zpracovaným, tedy s párky apod. Konzumace masa tedy člověku rozhodně nijak neškodí.

Co se odehrává v berlínských klubech, kde se nesmí fotit? Kniha Berlin Lust Petera Dobiase odhaluje tajemství, budete se červenat21. 10. 2021

To, nakolik vám to které jídlo prospěje, či uškodí, se pak dle vědců odvíjí spíše od faktorů ryze individuálních, jako je věk, pohlaví a komplexní zdraví. Stejně tak je ale možné říci, že prakticky každý rok se objeví celá řada výzkumů, které podpoří to či ono dietní rozhodnutí. Začít tedy podřizovat svůj jídelníček náhlým vědeckým obratům úplně smysl nemá – na druhou stranu právě rozmanitost výsledků jednotlivých výzkumů jasně naznačuje, že v podstatě neexistuje jednoznačná odpověď. A tak by vlastně mělo platit úplně základní pravidlo, tedy všeho s mírou, či slovy jistého pohádkového krále: „přiměřeně“…

Zdroj: cnn.com, theguardian.com, surgeactivism.com