Svět zasáhla psychedelická renesance. Psychedelika pronikají do medicíny, slibují mystické prožitky a mohou vyřešit i klimatickou krizi
Psychedelické drogy jako LSD, houbičky, ale i řada dalších „rostlinných léčiv“ od ayahuascy až po sloučeniny, jako jsou MDMA či ketamin, jsou dnes stále populárnější, resp. postupně opadá společenské stigma, které se k jejich užití dříve pojilo. Navíc i klinická praxe naznačuje, že právě psychedelika mohou být skvělým prostředkem k léčbě depresí, posttraumatické stresové poruchy či závislostí. Mohou ovšem dokázat i mnohem více – dle některých totiž přispívají k většímu napojení člověka k přírodě, a tak by je vlastně bylo možné využít i v boji s klimatickou krizí.
Vzestupy a pády…
Psychedelika jako by se stala trendem dnešní doby. Přitom určité nadšení z možností, které se k jejich užití pojí, tu již bylo – psychiatrie se jimi zabývala již v polovině minulého století. A lze také říci, že doslova tisíce odborných studií v minulosti prokázaly, že v rámci různých typů experimentální léčby má podávání psychedelik skvělé účinky – a funguje např. při řešení alkoholismu, schizofrenie, ale i kriminální recidivy či autismu. Abychom ale byli konkrétní – např. i jediné sezení s podáním LSD dokázalo zmírnit problémové pití alkoholu u 59 % účastníků výzkumu. Přesto toto nadšení dlouho nevydrželo a podávání LSD v rámci různých typů léčby bylo zakázáno – nezřídka s poměrně podivnými argumenty. Někteří tvrdili, že LSD poškozuje lidské chromozomy, dělá z lidí šílence či dokonce způsobuje, že ti, jimž je látka podána, následně mají „mutantní děti“. A tak zájem o psychedelika opadl stejně rychle, jako narostl.
Průlom tak přišel až v roce 2006, kdy na univerzitě Johna Hopkinse vznikla studie hodnotící zkušenosti s psilocybinem – látkou, která je obsažena např. v lysohlávkách. Respondenti totiž tento prožitek hodnotili jako jeden z nejvýznamnějších v celém životě. A pozornost zaměřená na psychedelika tak znovu začala růst. I regulační orgány v USA i v Evropě jsou nyní výzkumům spojeným s psychedeliky otevřeny více než kdy dříve. V podstatě je možné říci, že zejména poslední desetiletí přineslo v celé této oblasti obrovský posun – po celém světě postupně začínají vznikat soukromé kliniky, které např. nabízí infuze ketaminu k léčbě deprese (ostatně, jedna je již i v Praze), ale také poruch příjmu potravy a závislostí. A ačkoliv ketamin není tak psychedelický jako LSD, jeho vyšší dávky mohou vyvolat i prožitky se značným terapeutickým potenciálem. Ten je však také nutné umět náležitě uchopit. Přeci jen – užití psychedelik je na míle vzdálené od klasické lékařské praxe „vezměte si jednu pilulku ráno a druhou večer“. Každý se musí naučit vnitřně zorientovat v tom, co se mu nabídne – což při klinické praxi vyžaduje také řadu zkušeností od lékařů. Protože sdělení „měl jsem hluboký prožitek jednoty a provázanosti se všemi věcmi“ je rozhodně jiný popis stavu než změření tlaku. Vlastně se dá říci, že v případě psychedelik nelze pracovat s jednotnou metrikou, jelikož každý vnitřní prožitek je jiný.
Psychedelika jako zdroj změny
Právě vzhledem k postupně narůstajícímu zájmu o psychedelika však není divu, že mnozí hovoří přímo o „psychedelické renesanci“ – ta by měla znamenat radikální změnu nejen v rámci lékařské praxe. Psychedelika totiž (na rozdíl od jiných drog) mohou dle Alexe Belsera, psychologa a také odborníka zaměřujícího se na užití psychedelik, i radikálně změnit způsob, jakým lidé vidí (a vnímají) svět – jsou zdrojem mystických a halucinačních prožitků, určitého „rozpuštění ega“, což je de facto vrchol vědomí, kdy člověk opouští sám sebe a setkává se s duchovními entitami. Nic z toho přitom ani dnešní věda prakticky nedokáže objasnit.
Právě mystická zkušenost je přitom podle vědců tím, co je motorem veškerých změn. Bohužel (pomineme-li konkrétné přínosy), samo označení není příliš šťastné. „Termín ´mystický´, to v mnohých může vzbudit pocit, že někdo má křišťálovou kouli a nad ní pronáší zaříkadla. Jiným pak toto označení evokuje středověk,“ shrnuje Matt Johnson, vědec, který psychedelika a jejich účinky zkoumá na univerzitě Johna Hopkinse. A dodává také, že i proto se mnozí o své prožitky načerpané během působení psychedelik obávají podělit – bojí se stigmatu, patologie, ale i diagnózy. Přesto Alex Belser dodává, že tato zkušenost se může pro člověka stát motorem pro kompletní změnu. „Lidem se při užívání psychedelik děje něco důležitého v mysli, v jejich paměti, identitě nebo v jejich historii. Je to jejich vztah k životu v jejich lidském těle a v daném světě,“ upřesňuje.
Zdroj: Giphy
Od psychedelik k ekodelikům?
Ačkoliv další posuny a vývoj v této oblasti zatím nelze predikovat, pokud by stávající trend pokračoval alespoň takovou rychlostí jako doposud, vlastně by to mohlo znamenat počátek stěžejní transformace nejen vědeckých, ale i kulturních postojů. Zmiňovaná „psychedelická renesance“ v klinické praxi totiž probíhá ruku v ruce s širším přijetím psychedelik ve společnosti – což je trend, který jako by navazoval právě na šedesátá léta minulého století. Rekreační užívání psychedelik je na vzestupu a dochází také k jejich postupné destigmatizaci. A to je velká změna, jelikož ve 20. století byla psychedelika, resp. jejich užívání, spojována zejména s různými undergroundovými subkulturami. Dnes však pronikla i do světa wellness, ale i do vyšších sfér společnosti a také mezi běžnou populaci, která jednoduše touží po vyrovnaném duševním zdraví.
Poměrně zajímavou myšlenkou je pak spojení psychedelik s ekologií, resp. posílení spojení člověka s přírodou právě díky prožitkům jimi iniciovaným. Pro konkrétní příklad není nutné chodit daleko, jednu ze spoluzakladatelek mezinárodního sociálně-politického hnutí Extinction Rebellion zaměřujícího se na ochranu klimatu a bránění ekologickému kolapsu k tomuto kroku dle jejích slov inspirovala zkušenost načerpaná při užití drogy iboga (iboga je tropický keř s halucinogenními a stimulačními účinky – a např. západoafrické kmeny jej užívají při řadě svých rituálů). A právě tak vznikl i návrh nazývat tyto látky „ekodeliky“. Ačkoliv tedy jen málokdo zatím dokáže jasně určit, co by se mohlo stát, kdyby se psychedelika stala naprostým mainstreamem, jejich potenciál je evidentně značný. A třeba nakonec doslova změní svět.
