Znečištěný vzduch způsobuje psychické poruchy, prokázal výzkum mezi obyvateli Londýna. Problém se ale týká i těch, co žijí v Praze a Brně

Životní prostředí, resp. jeho ochrana, se v posledních letech stává poměrně hojně diskutovaným tématem. Zatímco především mladší generace upozorňuje na klimatické změny, jejichž důsledky jsou pro budoucnost nedozírné, mnozí se stále snaží tuto problematiku zlehčovat. Ovšem právě tito lidé – je-li jim jejich vlastní zdraví milé – by měli svá stanoviska hodně rychle přehodnotit…

Klimatická krize se projevuje v řadě různých rovin, jak ale prokázal výzkum vědců z King´s College London a Imperial College London, také znečištěné ovzduší může být pro člověka problémem. Vystavení vyšším úrovním znečištěného vzduchu totiž podle výzkumu, který byl publikován v British Journal of Psychiatry, může vést ke zvýšenému riziku vzniku závažných duševních problémů. Vyšší hladina oxidu dusičitého (nejmasivněji jej produkují dieselová vozidla) obsaženého ve vzduchu tak byla prokazatelně spojena s vyšším rizikem vzniku problémů s duševním zdravím. U stávajících pacientů s psychotickými poruchami a s různými souvisejícími diagnózami, jako je schizofrenie, bipolární porucha či deprese, kteří byli vystaveni většímu znečištění vzduchu, se pak v této souvislosti zvýšila pravděpodobnost hospitalizace nebo potřeby další intenzivnější léčby. Podobný (ač v nižší míře) vztah byl prokázán i v případě vyšších hladin oxidu dusíku a dalších znečišťujících částic.

Disney představilo vůbec první nebinární animovanou postavu4. 8. 2021

Problém každého většího města na světě

Co jsou „vyšší hladiny“ oxidu dusičitého? Průměr byl v rámci studie (která je zatím nejkomplexnější studií svého druhu) 40 mikrogramů na metr krychlový – a lidé, kteří byli tomuto množství škodlivin vystaveni po dobu jednoho roku, vykázali o 18 % vyšší riziko přijetí do nemocnice a také o 32 % vyšší riziko vzniku zdravotních komplikací. K těmto číslům odborníci dospěli poté, co analyzovali na 14 000 lékařských záznamů obyvatel Londýna, přičemž porovnávali jejich zdravotní stav nyní a před sedmi lety. A co je na výsledcích nejvíce znepokojivé? Ačkoliv studie byla zaměřena na Londýn, podle vědců lze zjištění vztáhnout v podstatě na všechna větší města po celém světě. A čísla týkající se Česka to do jisté míry potvrzují. Podle souhrnné zprávy Státního zdravotního ústavu z roku 2019 sice roční střední hladiny oxidů dusíku v dopravně a průmyslem méně zatížených lokalitách dosahovaly k 24 mikrogramům na metr krychlový, na pražském dopravním uzlu – v Legerově ulici – tato hodnota ale dosahovala téměř ke 110 mikrogramům na metr krychlový. V brněnském Úvoze pak byla naměřena průměrná hodnota 80,3 mikrogramů na metr krychlový.

Toxické látky v ovzduší = problém pro zdraví fyzické i duševní

Ačkoliv zmiňovaná studie přímo neprokazuje (což ani vzhledem k tomu, že se jedná o studii observační, nemůže) příčinnou souvislosti mezi znečištěním ovzduší a duševními chorobami, zároveň odborníci potvrdili, že nastalý stav nelze vysvětlit prostřednictvím dalších faktorů, jako je věk, pohlaví, etnicita či hustota zalidnění. Vědci proto tvrdí, že zjištěná vazba je tzv. biologicky věrohodná, protože je známo, že látky znečišťující ovzduší mají potenciál způsobovat záněty, které jsou základním faktorem pro vznik psychotických a náladových poruch. „Nouzová situace v oblasti životního prostředí a klimatu je také nouzovou situací v oblasti duševního zdraví,“ shrnul pak dr. Adrian James, prezident Royal College of Psychiatrics. „Pokud znečištění ovzduší zhoršuje již existující závažná onemocnění, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese, pak by zlepšení kvality ovzduší mohlo zároveň snížit tlak na služby duševního zdraví,“ dodal také.

Zdroj: Giphy

Zmiňovaný výzkum navíc v podstatě potvrzuje to, co již naznačila řada výzkumů předešlých – tedy to, že toxiny v ovzduší mohou mít fatální dopady na celý lidský organimus. Se znečištěním ovzduší jsou tak již nezřídka spojovány nejen zvýšené počty sebevražd i deprese, ale třeba i snížení kognitivní inteligence (což se týká zejména mužů). Podle dalšího podobného výzkumu pak znečištění ovzduší způsobuje snížení inteligence a lze jej spojit také se vznikem demence. Neobvyklý ale samozřejmě není ani vznik dýchacích obtíží či dermatologických onemocnění. A podle souhrnné studie z roku 2019 může znečištěné ovzduší poškodit každý orgán v lidském těle. Klimatická krize tak vlastně ovlivňuje lidský život ve všech jeho rovinách, negativně dopadá na tělo z hlediska fyzického, ale i psychického – o tom, že již existují přímo duševní problémy založené na strachu z budoucnosti lidstva vzhledem k narušenému klimatu, ani nemluvě.

Jak to změnit?

Samozřejmě, že neexistuje žádná univerzální odpověď na otázku řešení komplexní klimatické krize. Specificky v případě snah o to, jak zlepšit ovzduší v oblastech, kde žijí lidé – a mohou tak být vystaveni řadě škodlivin – pak Joanne Newbury, která byla i součástí výzkumného týmu, rozhodně zastává názor, že změna je možná. „Víme, že existují vhodné intervence, které lze ke snížení škodlivin v ovzduší využít – například rozšíření nízkoemisních zón,“ vysvětlila. Snižování znečištění ovzduší ve městech ale vyžaduje společnou akci ve velmi širokém rozsahu. A k ní se – jak se zatím zdá – zatím nikdo příliš nemá.

„Pro mladou generaci je rovnost žen i LGBT lidí v práci velké téma, a to je dobře,“ myslí si majitel krejčovství, jež si osvojilo myšlenky Pridu6. 8. 2021

Podle odhadů Světové banky přitom znečištění ovzduší stojí globální ekonomiku cca 5 miliard dolarů ročně – a to jsou v potaz brány jen zdravotní důsledky expozice škodlivinám nejrozšířenějšího typu, tedy poškození srdce a plic. „Hodnocení těchto nákladů v současné době zohledňuje jen zdraví fyzické, ale dopady znečištění ovzduší na zdraví duševní opomíjí,“ tvrdí Newbury. Při jejich zahrnutí se však dle jejího názoru může ukázat, že investice do snižování znečištění ovzduší jsou skutečně efektivní. Je ale otázkou, zda vůbec nad souvisejícími investicemi uvažovat – zejména když scénáře vývoje varující před nezvratnými klimatickými změnami hovoří poměrně jasně…

Zdroj: forbes.com, theguardian.com, theindependent.co.uk