Neumíte se radovat ze života? Vzdejte se nudného pohodlí civilizace a hned se vám vrátí radost z každé maličkosti
Mít všeho dostatek je vlastně prokletí
Západní civilizace se dostala do bodu dostatku. Nemusíme bojovat o potravu, bát se o život. Máme dokonale uspokojeny základní potřeby, jako je jídlo a pití, teplo, bezpečí. Ovšem v tom okamžiku si přestáváme být schopni vážit toho, co máme. Naopak se mezi sebou začneme porovnávat a závidět si. Místo aby nám bylo skvěle, protože nám nic nechybí, cítíme se špatně a jsme frustrovaní, protože někdo má ještě něco víc.
Jakmile totiž nemáme na práci vlastní přežití, chybějí nám podněty a výzvy. Jsme natolik v bavlnce, že nás to přestane bavit. Útlum psychické i fyzické aktivity může způsobit i depresi. Naopak určitý fyzický nebo i psychický diskomfort (nic se nemá přehánět, že) přinese nové nápady, strategie, aktivitu. Proto asi český národ jezdí rád na chalupy, kde pořád něco kutá, do kempů pod stan nebo na letní tábory, kde je potřeba sbírat dříví v lese, mýt se v potoce a vyrovnávat se s různým nepohodlím. Ne nadarmo se taky říká, že spisovatel musí zažívat vnitřní muka, aby napsal opravdu dobrou knihu.
Psychické zdraví mládeže zlepší pár dní v divočině
Toto nejsou jen tlachy starců ve stylu jen na vojně se z tebe stane opravdovej chlap. Studie univerzity v německém Giessenu prokázala, jak pozitivní vliv má dobrodružný pobyt v divočině na psychický stav dospívajících. U čtrnáctiletých účastníků devítidenního přechodu Alp byl po úspěšném příchodu do cíle zjištěn nárůst životní spokojenosti, a naopak pokles stresu. Norští vysokoškolští studenti podobně po osmi dnech strávených uprostřed hor, daleko od nejbližší civilizace, vykazovali vyšší úroveň pocitu štěstí, důvěry ve vlastní schopnosti a radosti z právě prožívaného okamžiku – což je pravý opak otupělého „autopilota“, na kterého jedeme při rutinních každodenních aktivitách. Autoři studie jasně řekli, že pobyt v divočině, v níž mládež nemá zajištěny základní potřeby a musí se o sebe sama postarat, prospívá jejímu duševní zdraví.
Autoři ve své práci přímo odkazují k výukové metodě Outward Bound, již ve Velké Británii od 30. let minulého století rozvíjel učitel německého původu Kurt Hahn. Byl přesvědčen, že rozvoj osobnostního charakteru je stejně důležitý jako akademické výsledky. Trénink probíhal v reálných podmínkách na moři, v horách či na poušti a smyslem bylo, aby se účastníci kurzů naučili nezávislosti a zároveň pochopili svou vzájemnou závislost jednoho na druhém v rámci týmu. Podle autorů giessenské studie byla Outward Bound první organizace bojující proti civilizačním problémům spojeným s industrializací, jako je pokles fyzické kondice, zájmu o svět i smyslu pro disciplínu.
Osobní tragédie vás naučí vychutnat si vše, co máte
Tým z Univerzity v Britské Kolumbii se zabýval otázkou, zda nepřízeň osudu může lidi naučit víc si vážit maličkostí. Měl k dispozici velký výzkumný vzorek o počtu 15 tisíc osob. Skutečně se ukázalo, že lidé, kteří prošli negativními životními zkušenostmi jako rozvod nebo smrt blízkého člověka a již se přes ně dokázali přenést, nabyli větší schopnosti vychutnávat si život každým douškem. Pozitivní životní okolnosti, kdy je jedinec v klidu a pohodě, naopak umění radovat se z drobností utlumují.
Zdroj: Giphy
Všechno zlé je tedy k něčemu dobré. Jakmile opravdu prohlásíme pandemii covidu za uzavřenou, můžeme očekávat, že se nám všem zvýší radost ze života. Vždyť už teď si dokážeme vážit každé návštěvy restaurace a vychutnat si každé točené pivo pité ze sklenice jako nikdy předtím. Pro mnoho lidí, zejména z mladších generací, byla pandemie vůbec prvním okamžikem v životě, kdy museli překonat nějakou zkoušku.
Připravte si vlastní osobní výzvu
Toto všechno se samozřejmě týká lidí, kteří mají uspokojeny své základní potřeby a rochní si v blahobytu. Pokud je pro vás výzvou, jak každý měsíc sehnat jídlo pro celou rodinu nebo jak zaplatit nájem, vážit si každé drobnosti nezapomenete. Jestliže ovšem patříte k privilegovaným a máte dojem, že život byl v něčem lepší, když jste se tísnili ve sdíleném bytě, chodili na brigády do skladu a v létě stopovali k moři, odborníci pro vás mají rady, jak si radost z maličkostí zase oživit.
Michael Easter, autor knihy Krize pohodlí (The Comfort Crisis), doporučuje vyrazit ven mimo civilizaci, vynechat pár jídel nebo si na několik dní dát půst od mobilního telefonu. Všechny tyto drobné osobní výzvy vám umožní znovu si uspořádat priority a udělat si pořádek ve svých pocitech. Pokud vás do pohorek nikdo nedostane a své denní rutiny se nechcete vzdát, zkuste alespoň ledovou sprchu. Podle studie z Virginia Commonwealth University dokáže zahnat i depresi, protože dotyk studené vody na kůži vyšle obrovské množství elektrických impulsů z periferních nervových zakončení do mozku. A rozhodně si pak skvěle užijete vklouznutí do měkoučkého županu.
