Zíráním do Instagramu nám zakrněl mozek. Nejlepším způsobem, jak to ještě zvrátit, je obyčejná nuda

Odborníci na lidský mozek bijí na poplach. EEG skeny mozku lidí, kteří intenzivně používají sociální média, vypadají jak bláznivé čmáranice, a ne záznam mozkových vln. Z porovnání s databází EEG starou pár desítek let jasně vyplývá, že každodenní používání internetu, a především sociálních sítí nám prostě přeprogramovalo mozek. Dá se to ještě vrátit?

Instagram nám bere hodinu denně

Sociální média se stala neodmyslitelnou součástí našich životů. Nejen pro svoji povahu, ale i díky tomu, že je máme na dosah v mobilních telefonech, které v podstatě neodkládáme. Pokud patříte mezi ty, kdo dokážou mobil někam založit a po několika hodinách ho začít zoufale hledat, máte štěstí. Spousta lidí si totiž vybudovala zvyk, že obrazovku mobilu s notifikacemi musí každých pár minut zkontrolovat. Na mobil se průměrně podíváme 95krát za den.

Podle agentury We Are Social průměrný uživatel internetu vloni strávil používáním sociálních médií 2 hodiny a 24 minut denně. (Ještě před osmi lety to byla jen jedna hodina!!) Co se týče Instagramu, jeho aktivní uživatelé na něm stráví průměrně 53 minut denně. Není se co divit. Pro 39 % z nich je to nejběžnější způsob, jak vyplnit volnou chvíli. Instagram si totiž opravdu doslova prohlížíme, takže nehrozí, že se začteme do sdíleného článku jako na Facebooku nebo se zapojíme do zdlouhavé debaty jako na Twitteru. Na Instagram se prostě mrkneme, nezávazně, pro potěšení oka.

Nejškodlivější sociální síť

Instagram nám zvyšuje tvorbu dopaminu, hormonu štěstí. Toužíme po jeho dalším přísunu, a proto si aplikaci otevřeme stokrát denně. Posiluje naše FOMO – strach, že nám něco unikne (fear of missing out), společenskou úzkost a tendenci neustále se porovnávat s ostatními. Téměř polovina teenagerů si představy o svém budoucím životě nastavuje podle toho, co vidí na Instagramu – a samozřejmě zjišťují, že svůj reálný život nejsou schopni nakašírovanému životu instagramových influencerů přiblížit ani zdaleka. Ze všech těchto důvodů byl Instagram vyhodnocen jako nejškodlivější aplikace pro mládež.

Jaké je léto v Brně? Malé velké město má pro své hosty plno světových zážitků7. 7. 2021

Sociální sítě ale nejsou hrozbou jen pro psychické zdraví mládeže. Kdo ví, co se děje v našem mozku, když si každou chvíli bezmyšlenkovitě projíždíme feed nebo každých pět minut kontrolujeme, kolik nových lajků nám naskákalo pod příspěvkem? Odborníci z oblasti neurověd už potvrdili, že intenzivní používání sociálních sítí mění způsob fungování mozku a může ho významně poškodit. Nemluvíme jen o dopadech na duševní zdraví, ale o celkových změnách chování.

Prohlížením sociálních sítí stárneme

Světová psychiatrická asociace vydala celou studii Mozek online, která se zabývá tím, jak může internet ovlivňovat naše poznávání. Hodně a bohužel špatně. Doba strávená na sociálních sítích má na náš mozek stejný dopad jako lidský věk – vede k poklesu kognitivních funkcí. Mozek nám vlastně atrofuje, protože při projíždění feedu ho pořádně nevyužíváme. Když místo soustředěného přemýšlení prostě jen zíráme na nekonečný proud obrázků, na našem mozku to začne být vidět.

Sociální média nás nenutí přemýšlet. Pouze reagujeme na zobrazený obsah, který se nám navíc před očima neustále mění. Učíme se tedy zpracovávat informace, ale ne jim rozumět. Na obrázek zareagujeme 60 tisíckrát rychleji než na psané slovo, když projíždíme Instagram. Většinou taky máme otevřeno více aplikací najednou a přeskakujeme mezi nimi. Zdokonalujeme se tím v multitaskingu, ale bez pořádného soustředění. Záměrnou pozornost jsme vyměnili za bezděčnou, s níž zvládáme dělat víc věcí naráz, ale jen povrchově.

Návrat Teletubbies ve vší parádě – postavy se vrací v duhové kolekci na podporu LGBT lidí a jedna z nich se dočkala i coming outu1. 6. 2021

Máme informace, ale ne vědomosti

Obrovský příval informací, jichž se myšlenkami jen letmo dotýkáme, způsobuje informační zahlcení, na které náš mozek samozřejmě musí reagovat. Aby se neuvařil, jednoduše informace nevpouští dovnitř, aby je zpracoval. Čím víc informací k nám přichází, tím míň se jich do mozku dostane.

Řešením této psychicky nekomfortní situace je informační příval zastavit (odložit mobil) a začít se prostě a jednoduše postaru nudit. To je věc, kterou už snad už ani neumíme, protože jakmile přijde plonková chvilka, hned vytahujeme smartphone, abychom se zabavili. Zábava je pro dnešního člověka extrémně důležitá a je ochoten jí obětovat mnoho. Experiment virginské univerzity z roku 2014 ukázal, že když necháme lidi na čtvrt hodinky v prázdné místnosti, kde není nic než tlačítko, po jehož stlačení dostanou slabý elektrický šok, víc než polovina ho z nudy prostě začne mačkat.

Zdroj: Giphy

Útěk od vizuální stimulace

Nudit se znamená být ponechán sám se svými myšlenkami. Ty se rozletí do všech stran, aktivuje se obrazotvornost a mozek nás překvapí, kam až nás pár minut „myšlení na nic“ zavedlo.

Dorou zprávou je, že mozek traumatizovaný intenzivním prohlížením Instagramu i dalších sítí lze ještě „opravit“. Navíc uživatelé po tom začínají sami toužit. Prudce narůstá vyhledávání klíčových slov jako digitální detox a dopaminový půst, který má obnovit přirozenou hladinu dopaminu v těle neovlivňovanou technologiemi.

Přicházející odklon od nebezpečné vizuální stimulace naznačují nové aplikace jako Clubhouse nebo Iris zvyšující technickou kvalitu přehrávání hudby a podporující aktivní poslech. Zpracování zvuku je pro mozek mnohem náročnější a kýženým způsobem ho trénuje. Někteří odborníci tedy nad celou situací jen nevzrušeně mávají rukou: sociální sítě jsou jen další trend, který přišel a zase odejde. Jejich používání se dříve nebo později stane ošklíbanou aktivitou, podobně jako třeba kouření.  

Zdroj: Bohdana Rambousková