Psi pomáhají lidem ke zdraví – duševnímu i fyzickému. Skvělý vliv mají i na „uzdravení“ pacientů s HIV
Ne nadarmo se o psech říká, že jsou nejlepšími přáteli člověka. Přitom toto přátelství má skutečně dlouhou historii – ačkoliv není přesně známo, kdy k domestikaci psů došlo, podle nedávné studie sahá přibližně 20-40 tisíc let do minulosti a již lidé v neolitu si užívali psí společnost. Ostatně, měla jasné výhody – psi hlídali obydlí, dobytek, časem začali pomáhat s lovem a samozřejmě se z nich stali jednoduše společníci. Zdůraznit je také třeba jejich věrnost a prakticky bezpodmínečnou lásku. A tak není divu, že novodobé výzkumy se zaměřují na to, jak psi dělají lidi šťastnějšími, odolnějšími v případě, že čelí stresu, ale také fyzicky zdatnějšími.
Věčné přátelství člověka se psem
Abychom se ale nepohybovali jen v mantinelech obecnosti – podle studie Medical News Today např. vlastnictví psa snižuje riziko předčasné smrti člověka až o třetinu. Podle vědců z Harvardu pak majitelé psů čelí také nižšímu riziku vzniku srdečních onemocnění. Není to přitom způsobeno žádnou psí zázračnou mocí, ale jednoduše faktem, že v případě majitelů psů je mnohem větší pravděpodobnost, že budou chodit na časté procházky, než v případě populace, která má jiného (třeba kočku) nebo žádného domácího mazlíčka. Tato souvislost se pak nejvíce projevuje mezi lidmi ve věku nad 60 let, ty jejich pejskové k vycházkám prakticky „donutí“. Ano, i to potvrdil výzkum.
Zajímavý je ovšem i psí vliv na zcela opačném konci věkového spektra – tedy v době prenatálního vývoje dětí. Podle vědců totiž děti, jejichž matky se v době těhotenství pohybovaly v blízkosti psa/psů, mají nižší riziko vzniku ekzému v raném dětství. A malé děti, které jsou vystaveny určitým bakteriím, které psi přenášejí, pro změnu vykazovaly v rámci dalšího výzkumu snížení příznaku astmatu…Z toho všeho je zřejmé, že mít doma psa, je jednoduše terno, a to v podstatě v jakémkoliv věku. Ještě více toto tvrzení ale platí, když je člověk nemocný…
Pes = nejlepší lék na depresi
Nemoc samozřejmě může mít různé formy. Psi např. prokazatelně přispívají ke snižování krevního tlaku svých pánů (totéž platí i pro hladinu cholesterolu), ovšem velká „psí moc“ spočívá v posilování lidské psychiky. Ačkoliv to je velké téma i nyní, v době pandemie, kdy se stále více lidí potýká s osamělostí a s tím souvisejícími depresivními stavy (a není tedy divu, že v podstatě poprvé v historii jsou psí útulky prakticky prázdné), psi mohou dlouhodobě pomáhat také osobám, které jsou HIV pozitivní. Ačkoliv nákaza virem HIV samozřejmě není plně léčitelná, pejskové mohou nakaženým pomoci vyrovnat se s diagnózou, zvýšit duševní pohodu, o podpoře v dodržování léčebných pravidel ani nemluvě. Právě na to pak upozorňuje také publikace When Dogs Heal, která je výsledkem spolupráce spisovatelky Christiny Garofalo, psího fotografa Jesse Freidina, HIV specialisty dr. Roberta Garofala a také žurnalisty Zacha Stafforda, který je velkým podporovatelem LGBTQ komunity.
„Psi pomáhají uzdravovat lidi z jejich nejhlubších bolestí a nemocí, proto jsem se zaměřil nejen na to, jak se psi a lidé uzdravují vzájemně, a také na odstranění škodlivého stigmatu z bolestí a výzev, kterými v životě procházíme všichni,“ shrnul Freidin. Hlavním zdrojem inspirace byl však osobní příběh dr. Garofala, který je sám HIV pozitivní. „Tento projekt inspirovala moje osobní cesta životem s HIV, stejně jako uzdravení, které mi do života přinesl můj pes Fred,“ uvedl.
Kniha tak představuje nejen fotografie HIV+ lidí s jejich psy, ale nabízí také jejich intimní portréty a příběhy, jak jim jejich mazlíčci pomohli zpět do běžného života. „Každý z těchto lidí byl zlomen zničující diagnózou, ale díky čtyřnohému příteli všichni našli sílu postavit se zase na nohy, uzdravit se a vše překonat,“ dodává Garofalo.
Zatímco výše zmiňovaná kniha je literaturou populární, pravdou je, že poukazuje na skutečnosti, které již prokázala i věda, resp. kniha stojí na vědeckých základech, jelikož sám dr. Garofalo se již na výzkum vlivu HIV na lidskou psychiku zaměřil. „Víme, že stigma je u pacientů s HIV stále velmi běžné a nezřídka vede k pocitům izolace, osamělosti a deprese,“ uvedl Garofalo již v roce 2017 v úvodu studie, která byla zaměřena specificky na vliv psů na psychiku pacientů s HIV. „Vlastnictví psa, aspekty bezpodmínečné lásky a společenské angažovanosti, které domácí mazlíčci projevují, to vše může být pro pacienty, kteří se s izolací a depresí potýkají, velmi prospěšné,“ shrnuje pak lékař. Podle něj – i když samozřejmě lékař nemůže nikomu napsat „recept na psa“ – by o pořízení čtyřnohého příteli měli uvažovat všichni ti, kteří trpí nějakými duševními problémy. V případě pacientů s HIV bylo navíc prokázáno, že psi přispívají i k úspěšnosti léčby, jelikož dlouhotrvající deprese jinak mohou vést až k tomu, že není dodržován režim tzv. antiretrovirové terapie.
Pokud tedy ještě psa nevlastníte, ale o jeho pořízení jste již uvažovali, nyní je rozhodně nejvhodnější doba „k akci“. Bez ohledu na jakékoliv zdravotní problémy je totiž zřejmé, že s věrným psím parťákem po boku vám jednoduše bude lépe (nejen) na duši.
