Udržet si stabilní hmotnost lze i v době pandemie, jen je třeba zapomenout na diety a váhu odsunout pod postel
Není jedlík jako jedlík
Tajemství rozdílů v přibírání na váze je…v mnoha aspektech skutečně tajemstvím. To, že někdo má nadváhu a přitom má pocit, že za celý den snědl tři zrnka rýže a lístek salátu, a jiný se cpe doslova jako nezavřený a přesto je jako věchýtek, samozřejmě v různé (velmi individuální) míře ovlivňuje genetika, ale také nutriční a behaviorální faktory. Ovšem pravdou je, že jedním z klíčových faktorů, který s tajuplnými tělesnými procesy nemá zhola nic společného, je vnímání. Vnímání toho, co jíme my a co jedí ostatní.
Zatímco se tedy může zdát, že někteří jako by měli zázračný metabolismus, možná jen před vašima očima skutečně snědí nebývalou porci jídla, ovšem tento příjem následně (mimo váš dohled) kompenzují jinak. Pohybem nebo třeba omezením dalšího příjmu potravin. „Nezřídka se stává, že lidé, kteří se jeví jako velcí jedlíci, mají velmi srovnatelný kalorický příjem jako ostatní,“ vysvětluje tak dr. Frank Greenway, který je šéfem biomedicínského výzkumného střediska. Právě ono „vnímání“ je ale také základním kamenem úrazu, pokud se člověk rozhodne hubnout s tím, že bude v jídle umírněný nebo střídmý. Nic takového totiž v univerzální podobě neexistuje a „střídmost“ každý vnímá nejen odlišně, ale také subjektivně. Za účelem hubnutí je tedy rozhodně třeba volit jiné způsoby…
Cvik (a kilo) sem, cvik (a kilo) tam
Že k hubnutí nestačí jen omezení příjmu potravy, snad dnes už každý ví. Bez pohybu kila dolů rozhodně nepůjdou. I když si ale mnozí myslí, že bez permanentky do fitka nemají s hubnutím šanci, opak je pravdou. Pokud tedy člověk není přímo morbidně obézní a potřebuje se jen zbavit pár kil, postačí, když do denního programu zařadí více fyzické aktivity. Poměrně zajímavá je také informace, že věda již dokázala, že někteří lidé jsou přímo geneticky náchylní k tomu, aby se chtěli pohybovat (těmto upřímně závidíme). V každém případě ale platí, že každý pohyb navíc – tedy nad dosavadní běžnou rutinu – se počítá a může také nastartovat metabolismus. A jak známo, když se zrychluje metabolismus, dochází také k žádoucímu spalování kalorií. Ovšem v tomto případě již platí, že aby se účinky skutečně dostavily, je třeba tzv. aerobní cvičení minimálně třikrát týdně, a to v rozsahu alespoň 20 minut (ti, co jsou skutečně motivovaní něco se svou váhou udělat, by pak měli dvacet minut protáhnout raději na půlhodinu).
Zdroj: Giphy
Při pohybu a cvičení je však nutné mít na mysli ještě jednu důležitou věc – že běžná osobní váha (teď máme na mysli přístroj) ukazuje pouze kilogramy, nikoliv to, zda se jedná o kilogramy tuku nebo svalů. I když budete doslova dřít, může váha ukazovat buď stále stejná čísla, nebo může vaše hmotnost začít i narůstat. Na tom ale nutně nemusí být nic špatného, jedná se jednoduše o známku toho, že si začínáte budovat svalovou hmotu. Rozhodně ale nemá význam pokoušet se tuto skutečnost ověřovat pětkrát denně – váha totiž mj. přirozeně kolísá, případně nějaké to nabrané kilo po té, co jste jich pár shodili, ještě není důvodem k tomu veškeré úsilí vzdát jako marné. Odborníci pak doporučují – nejen pro zachování motivace, ale i zdravého rozumu – vážit se nejlépe jen jednou týdně (ideálně ve stejný čas).
Dieta není řešení
Při nabírání na váze – a také pro jeho zamezení – se lidé snaží podnikat různé kroky. Pomineme-li již zmiňovaný pohyb, klasickou cestou jsou různé úpravy stravovacího režimu a samozřejmě i diety. Těch se zejména v poslední době „vyrojila“ celá řada, někteří omezují příjem cukrů, jiní staví na „správných“ tucích, ničím neobvyklým ale není ani jednoduché omezení příjmu potravin. „Lidé se často snaží předcházet přibývání na váze ale i bojovat s obezitou vynecháním jídla. Z dlouhodobého hlediska se ale ukazuje, že tento přístup ve skutečnosti k přibírání na váze přispívá, než aby mu předcházel,“ vysvětluje nutriční terapeutka Ulla Kärkkäinen. A právě toto tvrzení vlastně není žádnou novinkou, stačí si vzpomenout na jistou českou reality show, v níž odborníci obvykle lidem s nadváhou diagnostikovali poměrně paradoxně podvýživu.
Udržet si stabilní hmotnost přitom není žádná raketová věda – a pokud bychom se měli držet v rovině konzumace jídla, základním předpokladem je stravování pravidelné. „Přestože se dieta může zdát jako logické řešení problémů s regulací hmotnosti, ve skutečnosti může v dlouhodobé perspektivě naopak přírůstek hmotnosti zvyšovat a způsobovat také problémy s příjmem potravy,“ shrnuje Kärkkäinen. A také dodává, že klasický vzorec při hubnutí – tedy snížení příjmu potravy a zvýšení fyzické aktivity – ve výsledku vůbec není ideální, sice může vést k jednorázovému snížení váhy, pokud ale člověk následně tyto návyky opustí, stejně zase přibere.
Zdroj: Giphy
I proto je tedy již zmiňované pravidelné stravování základem úspěchu, jak se nepotýkat se skokovými váhovými výkyvy. Ačkoliv např. snídaně a jejich souvislost s udržením tělesné hmotnosti jsou tedy dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, opravdu je možné říci, že právě toto první jídlo dokáže do jisté míry „restartovat“ metabolismus. I když jakákoliv snídaně (sladký koláč, bílé pečivo se salámem apod.) také není úplně perfektním řešením, minimálně již bylo prokázáno, že je-li bohatá na bílkoviny, snižuje celodenní pocit hladu, zamezuje přejídání a podporuje obecně zdravější stravovací návyky. Ostatně – již existují i výzkumy, které to, že snídající lidé se stravují lépe a zdravěji, dokazují.
S troškou snahy…
Pokud tedy nyní, s prvními jarními dny, toužíte udělat něco pro sebe a své tělo, pokuste se nezaměřovat přímo na shazování kil, ale spíše na zlepšení svého celkového fyzického stavu. Udržujte stabilní biorytmus, dostatečně spěte, snídejte a jezte pravidelně, dostatečně pijte (neslazené nápoje) a nezapomínejte ani na pohyb. Nic z toho ale nemá smysl hrotit do extrému. Protože i když za extrémních podmínek náhodou nějaké to kilo shodíte, po uvolnění režimu se tento úbytek vrátí, nezřídka navíc v ještě větším rozměru…
