Češi neužívají antidepresiva zbytečně. Mnohdy jim naopak nic jiného nezbyde, protože k psychoterapii se nedostane každý

Spotřeba antidepresiv v Česku roste. Zatímco v roce 2012 lékárny pacientům vydaly 73 milionů obvyklých denních dávek, v roce 2019 už to bylo 242 milionů dávek. Můžeme předpokládat, že vloni se v důsledku pandemie tento objem ještě zvýšil. Znamená to, že antidepresiva u nás bere víc než 600 tisíc lidí. Je rostoucí spotřeba dobrou zprávou, protože ukazuje, že více lidí se stará o své duševní zdraví? Nebo je to naopak varování, že je tento typ medikace předepisován zbytečně často?

Za psychické potíže se už nestydíme

Deprese se vyskytují napříč všemi věkovými skupinami a do jejich rozšíření se promítá rostoucí stres a tlak, které jsou běžnými součástmi života v dnešní společnosti. Na nárůstu spotřeby antidepresiv se ve velké míře podílí především destigmatizace duševních nemocí. Lidé se už nebojí, že budou společensky znemožněni, pokud je někdo uvidí vycházet z ordinace psychiatra. Někdejší mýty, že duševně nemocní lidé jsou svému okolí nebezpeční, jsou jen líní nebo že se nemohou nikdy vyléčit, byly dávno překonány. Zlepšení atmosféry kolem péče o psychické zdraví měla přinést také změna ponurého označení psychiatrická léčebna na neutrálnější psychiatrickou nemocnici. K přejmenování došlo v roce 2013.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich však poukazuje, že nezanedbatelnou roli v rozšíření antidepresiv hraje to, že moderní léky na depresi již nemají takové dopady na schopnost pracovat a normálně fungovat. „Při pohledu na vývoj ve státech západního světa, zejména USA, lze nejspíš očekávat, že se růst braní antidepresiv nezastaví. Je ale na místě varování: stále jsou to léky se všemi souvisejícími dopady. Rozhodně ne pilulky instantního štěstí, které vyřeší problémy, jež často stres vyvolaly,“ dodává Friedrich.

Moderní antidepresiva téměř nemají vedlejší účinky

K výraznému pokroku ve snášenlivosti antidepresiv odkazuje také ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. „Prvogenerační antidepresiva byla zatížena velkou mírou nežádoucích účinků od suchosti v puse, celodenní únavy, dvojitého vidění, významných poruch v sexualitě či poruch vyměšování. To všechno musel člověk obětovat tomu, aby si vyléčil depresi. Na to byl ochoten přistoupit jen ten, kdo prožíval skutečné peklo velké melancholické deprese,“ říká Martin Hollý.

Třetí generace antidepresiv se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu, která přišla koncem 80. let, řadě lidí žádné vedlejší účinky nepřináší. Proto se rozšířilo i spektrum případů, kdy jsou tato antidepresiva předepisována. Pokud je tedy dnes pacient bere, ještě to nutně neznamená, že musí mít právě depresi. Může si tak léčit například úzkosti nebo obsedantně-kompulzivní poruchu.

MUDr. Hollý hovoří také o použití antidepresiv off label, tedy v případech, kdy jejich nasazení není podloženo vědeckými důkazy, ale klinická zkušenost ukazuje, že to funguje. Patří sem např. poruchy osobnosti, kdy je někdy vhodné antidepresivem snížit prožívané vnitřní napětí, nebo poruchy sexuální preference, kdy antidepresivum může pomoci zbavit se nežádoucích sexuálních fantazií. Existují ale i případy, kdy je antidepresivum podáváno při předčasné ejakulaci, syndromu bolestivého močového měchýře nebo syndromu dráždivého tračníku.

Domácímu násilí drtivě čelí ženy, vyskytuje se ale i v gay/les vztazích. Zájem o pomoc během pandemie vzrostl až o 60 %, říká odbornice2. 4. 2021

Neroste počet lidí s depresí, ale těch, kdo vyhledali psychiatra

Jedním z důvodů, proč roste spotřeba antidepresiv, je podle MUDr. Hollého fakt, že za posledních 20 let se zdvojnásobil počet lidí docházejících k psychiatrovi. Přitom až 60 % z nich řeší právě úzkostně-depresivní stavy, na které se antidepresiva předepisují. Nasazování antidepresiv zároveň pomáhá v posledních letech snižovat spotřebu anxiolytik, což jsou léky proti úzkosti, které jsou v absolutní většině benzodiazepinové a nesou s sebou nebezpečí vzniku závislosti včetně závislosti křížené s alkoholem.

„Pokud se podíváme na počet prodaných denních dávek antidepresiv na 100 tisíc obyvatel, jsme v mezinárodním srovnání vyspělých zemí OECD přibližně ve spodní třetině,“ poukazuje Martin Hollý a dodává: „Souvisí to také s fenoménem treatment gap – to je propast mezi počtem skutečně se vyskytujících duševních onemocnění a počtem těch, která jsou léčena. U úzkostně-depresivních poruch je to u nás asi 50 %. To znamená, že polovina lidí s úzkostně-depresivní poruchou se neléčí. Ve vyspělých zemích se treatment gap snižuje. Čím je menší, tím je systém péče o duševní zdraví v dané zemi lepší.“  

Zdroj: Giphy

Psychoterapie přináší pomalejší, ale zato trvalejší výsledky

Právě úzkostně-depresivní poruchy by se podle doporučených postupů měly v prvním kroku léčit psychoterapií. Ta je srovnatelně, nebo podle některých studií dokonce víc účinná než medikace. Ovšem zatímco antidepresiva přinášejí úlevu už mezi třetím a šestým týdnem od nasazení, při psychoterapii si na kýžený efekt musíme počkat déle. Studie však říkají, výsledky léčby psychoterapií jsou dlouhodobější. Preferují lidé rychlé řešení a zaskočí si raději pro antidepresiva, která jim dnes předepíše i praktický lékař?

„Nedokážu odhadnout, kolik pacientů volí spíše léčbu, do které je nutné méně investovat – a teď nemluvím o penězích. Psychoterapie vyžaduje určitou energetickou a časovou investici,“ říká Martin Hollý. V analogii se stavem dnešní společnosti připouští, že řada lidí rychlejší a snadnější výsledky preferuje před kvalitnějšími a dlouhodobějšími.

Naděje má jméno ketamin. Zbaví vás bolesti i deprese, a to bez rizika pádu do závislosti12. 1. 2021

Psychoterapie je u nás stále obtížně dostupná

Avšak podstatné je v tomto okamžiku zmínit také fakt, že psychoterapie je v Česku pro řadu lidí stále obtížně dostupná. Někteří pacienti nemají k užívání antidepresiv ani dnes dostatek důvěry, avšak v místě, kde žijí, neseženou psychoterapeuta nebo se jim nedostane patřičné kvality služeb. Proto skončí na antidepresivech, i když by jejich osobní volba byla jiná.

Náš zdravotnický systém zatím není připravený nabízet nelékovou léčbu všem, kdo by ji ocenili. Psychoterapeuti, kteří mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, a jejich péči si tedy klient neplatí z vlastní kapsy, mají dlouhé pořadníky čekajících zájemců. „Je dobré, že se dnes víc staráme o své duševní zdraví, ale mohli bychom to více dělat nefarmakologickými metodami,“ uzavírá ředitel bohnické psychiatrické nemocnice. 

Zdroj: Bohdana Rambousková