„Celou noc zírám do stropu, ráno se zvednu a jdu do práce. Jsem jako chodící zombie,“ popisuje Michal. I jeho postihla covid-somnie

Dobře se vyspat, to nejspíš většina z nás donedávna považovala za naprostou samozřejmost. Poslední rok ale mnohé změnil. Nejenže spánek „dostal na frak“ kvůli nespočtu problémů, kterým kvůli koronavirové pandemii čelíme, ale i v důsledku nemoci jako takové. Jak totiž naznačují související výzkumy, prodělání nemoci covid-19 opravdu může (kromě jiného) mít dopad i na spánek. A těch, kteří ani několik měsíců po vyléčení nemohou večer vůbec usnout, přibývá…

Kvalitní a vydatný spánek je základem dobrého zdraví. Důležitá regenerace organismu totiž probíhá právě v době, kdy spíme. Když má člověk spánku nedostatek, může se to negativně podepsat jak na jeho zdraví fyzickém, tak i psychickém (o nedostatku energie během dne ani nemluvě). „Když je člověk chronicky nevyspalý, zvyšuje se riziko snížené imunity, což logicky zvyšuje náchylnost nakazit se dalšími viry,“ tvrdí odbornice na spánek Michelle Drerup. To jsou ale všem dobře známá fakta. Stejně tak je známo, že příčin problémů se spánkem může být mnoho, ovšem tou zásadní je stres. „Jakýkoliv druh stresu je často hlavním spouštěčem nespavosti, ale i potíží s usínáním a probouzením,“ tvrdí Drerup. Nyní se ale ke stresu přidává ještě koronavirus, resp. prodělání onemocnění covid-19. A odborníci již hovoří přímo o tzv. „covid-somnii“ (či korona-somnii), tedy covidové nespavosti. S tou se napříč světem potýká stále více těch, kteří již koronavirus překonali, ale „normálně usnout“ se jim nedaří…

Covidová revoluce v pánské módě přináší zájem o experimenty, ale také ústup dosavadních konzervativních módních pravidel1. 2. 2021

Koronavirus jsem měl v podstatě bezpříznakový, jen jsem přišel o čich a chuť. Samozřejmě jsem byl taky unavený, takže jsem dost spal. Jenže to se pak změnilo. Nastoupil jsem do práce a zjistil, že večer nemůžu usnout. Vlastně jsem doslova celou noc zíral do stropu, opakoval si, že přece musím spát, a s rozedněním se jen zvedl a šel do práce – kde jsem ovšem po pár dnech už prakticky nevnímal, co se kolem mě děje,“ popisuje svou zkušenost Michal s tím, že po týdnu už vypadal jako „chodící zombie“. A rozhodně není sám.

První případy poruchy spánku v souvislosti s proděláním onemocnění covid-19 se objevily v Číně, kde v rámci studie následků prodělání nemoci byla ve 35 % zjištěna obecná úzkost, ve 20 % deprese a v 18 % zhoršená kvalita spánku (do studie se zapojilo přes 7 000 dobrovolníků, z nichž cca třetinu tvořili pracovníci ve zdravotnictví). Jakmile se ale nový typ koronaviru rozšířil do celého světa, začalo se s problémy se spánkem potýkat čím dál více lidí, což logicky na téma upoutalo také větší vědeckou pozornost.

Např. podle Evropské pracovní skupiny může nespavost souviset s psychosociálními faktory a omezeními. V Itálii zase výzkumy prokázaly spojitost spánkových poruch s přetrvávajícími úzkostmi po prodělání nemoci (ze 2 291 Italů si na špatnou kvalitu spánku stěžovalo 57 %). Jelikož  různých vysvětlení se ale objevila celá řada, není divu, že následně vznikla také mezinárodní Studie spánku, která již pracovala přímo s hypotézou, že poruchy spánku mohou přímo souviset s infekcí SARS-CoV-2.

Chronickou nespavostí tedy dle neurovědců, kteří se tématem již intenzivně zabývají, skutečně trpí stále více lidí i v důsledku prodělané covidové infekce. Diagnostickým kritériem pro chronickou nespavost je přitom neschopnost usnout do 30 minut od ulehnutí více než třikrát týdně po dobu delší než tři měsíce. Lidé s covid-somnií se ovšem s neschopností usnout potýkají na bázi každodennosti. „Je to problém, který se dotýká úplně všech bez rozdílu věku či pohlaví. Nespavost byla samozřejmě problém i před covidem, ale nyní vidíme její naprosto enormní nárůst,“ popisuje svou zkušenosti klinická psychiatrička Angela Drake. Ta také dodává, že se vlastně jedná o začarovaný kruh – „koronasomnie je zacyklený problém, čím více člověk nemůže spát, tím více se na potřebu spánku soustředí…a tím více samozřejmě nespí,“ upřesňuje.

Zdroj: giphy.com

Melatonin? Léky na spaní? Kompletní vyčerpání

Jedním z řešení, která se již rozšířila i u nás, je užívání melatoninu – tedy „spánkového hormonu“. Ačkoliv v tomto případě se výsledek opravdu může dostavit, primárním účelem užití melatoninu ve skutečnosti podpora spánku není. „Výzkumy, které se týkají účinnosti melatoninu, nebyly zaměřeny na lidi, kteří trpí nespavostí, ale na ty, kteří mají poruchu cirkadiánního rytmu,“ uvedla Drerup  s tím, že v takových případech může melatonin pomoci posunout člověku jeho rytmus, aby se cítil ospale dříve (tj. lidé s poruchou cirkadiánního rytmu, kteří mají problémy usnout před půlnocí, by si dávku melatoninu měli vzít již večer, ideálně cca dvě hodiny před plánovaným ulehnutím, aby pocítili únavu, údajně by se ale mělo jednat o dávku pod 1 mg).  

A faktem je, že konkrétně v případě „po-covidé nespavosti“ (či „covid-somnie“) ani melatonin není jasným řešením, „První věc, kterou mi v lékárně doporučili, byl melatonin, prý by mělo stačit 5 miligramů. Zkusil jsem to a doufal, že se vyspím, bohužel marně. Ani navýšení dávky melatoninu na dvojnásobek k ničemu nevedlo, tak jsem se šel poradit ke své praktické lékařce,“ popisuje Michal s tím, že mu byl předepsán Zolpidem, který by měl mít tlumící účinky. „Vzal jsem si ty léky jednou, bylo mi z nich tak zle, že jsem nakonec vysílením opravdu usnul, ovšem podstupovat to martyrium denně by opravdu možné nebylo,“ shrnuje svou zkušenost. Samozřejmě ale platí, že ne každý musí reagovat zrovna takto, tedy jak užití melatoninu tak i příp. jiné medikace je jistě možné alespoň vyzkoušet.

Ačkoliv Michal následně zvažoval i léky na spaní, je třeba zdůraznit, že ty jsou určeny zejména pro nárazové užití, příp. jsou předepisovány pouze na jasně vymezenou (a krátkou dobu), jelikož na nich může vzniknout závislost. A pokud byste nyní čekali nějaký spánkový happy-end, tak ten tentokrát nepřijde…

Vědci vybízí k analýze obsahu toaletních mís. Odpadní vody prozrazují mnoho o lidském zdraví, včetně nákazy koronavirem4. 12. 2020

Coronasomnie – zatím bez řešení…

Ačkoliv věda je mocná, pro vyřešení chronické nespavosti v důsledku prodělání covid-19 bohužel (alespoň zatím) řešení nemá. Samozřejmě je tu nespočet klasických rad o udržení rutiny, pravidelného času, kdy jde člověk spát a kdy vstává, o tom, jak je třeba pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu (a vlastně určité „vyčerpání se“), nic z toho ale kýžený výsledek nezaručuje. Někteří odborníci pak doporučují i tzv. kognitivně behaviorální terapii, což je psychoterapeutická metoda, která bývá užívána při „běžné“ nespavosti. Jejími příčinami jsou ovšem obvykle nevhodná spánková hygiena, nesprávné spánkové návyky apod., kdy cílem je tyto příčiny odstranit. Jelikož ale prozatím nikdo přesně neví, proč někteří lidé po zbavení se koronaviru nespavostí vlastně trpí, je logicky velmi těžké tento problém odstranit.  A tak nezbývá než doufat, že se brzy nějaké řešení najde. Jinak si brzy vyzkoušíme scénář seriálu Živí mrtví v praxi.