Míra sebevražd roste, většímu riziku i v době pandemie čelí muži. Jejich mužství je totiž ohroženo více než kdy dřív

Zatímco mnozí odborníci bijí na poplach a upozorňují, že v čase pandemie, a tedy době, kdy jsou lidé doslova „uvězněni“ ve společných domácnostech, roste výskyt domácího násilí na ženách, přehlížet nelze ani fakt, že rostou počty sebevražd. A to pro změnu mezi muži. Na druhou stranu – zdá se, že tabu odborné pomoci postupně mizí a pánové se přestávají stydět psychologa navštívit.

Čísla mluví jasně. Sebevraždu podle Světové zdravotnické organizace ročně spáchá na 800 000 lidí. Muži pak vykazují vyšší míru sebevražd napříč regiony, ale i etnickými a socioekonomickými skupinami. Například britské statistiky pak naznačují, že počty mužů, kteří pomýšlí na sebevraždu, se za posledních deset let zdvojnásobily. A v podstatě každý desátý Brit, když přímo neuvažuje o sebevraždě, má znepokojivé myšlenky nebo se cítí slabý. Pozitivní v této souvislosti ale je, že ve srovnání s obdobím před deseti lety až trojnásobně vzrostla ochota mužů vyhledat odbornou pomoc. A situace není veselá ani v Česku.

#LOCKDOWN trend: Muži si objednávají krejčího domů nebo do kanceláře. Profesionálové z krejčovství Blažek vám jsou po ruce téměř nepřetržitě26. 2. 2021

Jak ukazují české statistiky, muži páchají sebevraždy dokonce až čtyřikrát častěji než ženy. I proto ministerstvo zdravotnictví v loňském roce vypracovalo Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020-2030 – cílem je rozpoznat problémy dříve, než dojde k jejich eskalaci. Bohužel ale koronavirová pandemie rozhodně „vstoupí do hry“ a odborníci čekají, že počty sebevražd v kontextu existenčních krizí porostou.

„Výzvy, kterým budou muži čelit, budou úzce souviset s pandemií a hospodářskou recesí, kromě toho budou muži vystaveni i stresu na pracovním trhu – protože duševní zdraví mužů má tendenci být více než v případě žen ovlivňováno také nezaměstnaností,“ shrnuje pak britský dokument, který reaguje přímo na dopady aktuální situace na psychické zdraví. Protože jak již věda mnohokrát potvrdila, míra sebevražd roste během a po krizích. Jak navíc specialisté na lidskou psychiku upozorňují, sebevražednost mužů v kontextu pandemie covidu-19 vyžaduje zvláštní pozornost.

A zase ta maskulinita!

Ať už se to někomu líbí, nebo ne, i mužská sebevražednost je téma, na které je třeba nahlížet genderovou optikou a z hlediska faktu, že dnešní „mužství“ se proměnilo a ne všichni muži se s tímto faktem dokáží vypořádat. Jak tedy naznačuje souhrnná studie zaměřující se i na kritickou analýzu maskulinity, právě tlak na přizpůsobení se tradičním podobám mužství zvyšuje riziko sebevražedného chování mužů. Velkou komplikací z hlediska prevence sebevražd je ovšem také to, že „silní muži“ neradi přiznávají svou slabost.

To vše pak vede k tomu, že muži ignorují péči o vlastní zdraví, a to jak fyzické, tak i psychické, o neochotě vyhledat jakoukoliv odbornou pomoc ani nemluvě. Velmi zjednodušeně řečeno se odborníci na psychické zdraví shodují v tom, že právě normy tradiční maskulinity omezují schopnost a ochotu mužů hledat pomoc, podporu a také dělit se o své pocity, čímž riziko sebevražd roste. Jak navíc naznačila aktuální studie publikovaná v loňském roce, již mladí muži, kteří věří, že „skuteční muži nepláčou“, mohou být také k sebevraždám náchylnější (je však třeba říci, že OSN již varovala, že také u žen ve věku do 24 let od roku 2012 míra sebevražd výrazně vzrostla).

Zdroj: Giphy

Přidá-li se k tomu všemu fakt, že spouštěči k sebevražedným myšlenkám jsou faktory jako nezaměstnanost, neúspěch v práci, beznaděj nebo užívání návykových látek, je jasné, že ruku v ruce se stávající situací je na velký problém zaděláno. A to i proto, že různé formy pomoci jsou i s ohledem na trvající koronavirovou krizi pro mnohé nedostupné.

Jak poznat problém?

Je jasné, že koronavirová pandemie nikomu na psychické pohodě nepřidá. Lidé trpí více úzkostmi i depresemi a logicky se tak může navýšit i počet těch, kteří skutečně budou pomýšlet na sebevraždu. „V roce 2020 jsme se ocitli ve velmi neočekávaných a náročných podmínkách. Dopad nového typu koronaviru měl pravděpodobně vliv na duševní pohodu každého jednoho člověka. A proto je o to více zásadní sebevraždám začít aktivně bránit,“ zdůrazňuje Renato Olivira e Souza, vedoucí oddělení duševního zdraví a zneužívání návykových látek PAHO. Základním pravidlem „prevence“ pak je naučit se rozpoznat určité varovné signály tak, aby se zejména fatálním činům dalo zabránit.

Zcela stěžejní pro prevenci sebevražd je podle odborníků „zůstat v kontaktu“ – platí totiž, že předcházet těmto činům lze nezřídka prostřednictvím druhých osob, které empaticky poznají, že někdo z jejich blízkých má problém, který by se mohl rozhodnout „řešit“ nepříliš ideálním způsobem. I v době, kdy jsou tedy všichni nabádání, aby sociální kontakty omezili, je namístě udržovat spojení alespoň skrze moderní komunikační technologie. Protože jak již bylo prokázáno, většině sebevražd předcházejí slovní nebo behaviorální varovné signály, jako je mluvení o tom, že člověk chce zemřít, cítí velkou vinu, hanbu, nebo se dokonce vnímá jako přítěž či břemeno pro ostatní. Mezi další příznaky se pak řadí vyjádřené pocity prázdnoty, beznaděje, uvěznění, pozbytí smyslu života, pocitu smutku, ale i bolesti – ať už emocionální či fyzické.

Zdroj: Giphy

Varovnými signály mohou být ale i změny v chování – vyhýbání se kontaktu s ostatními, loučení se, rozdávání věcí, ale i sepsání závěti či provádění různých extrémních (riskantních) věcí, což zrcadlí výkyvy nálad. Stejně tak může být signálem toho, že „něco je špatně“, příliš mnoho spánku či jídla (nebo naopak příliš málo obojího). Opomíjet ale nelze ani inklinaci k návykovým látkám, alkohol nevyjímaje.  

Jak budou vypadat automobily budoucnosti? Připravte se na pořádnou dávku lákavého designu4. 2. 2021

Jak pomoci?

Řešit problémy člověka, který pomýšlí na sebevraždu, samozřejmě z hlediska laického nelze. Pokud se tedy podaří u někoho (příp. s notnou dávkou sebereflexe i u sebe samotného) zachytit některé z varovných příznaků, je samozřejmě namístě vyhledat odbornou pomoc. I to však může být aktuálně docela problematické – na druhou stranu minimálně někteří psychologové se již snaží poskytovat svou pomoc i prostřednictvím internetu. To tedy může být cestou, jak začít problémy řešit i z pohodlí vlastního domova. V každém případě ale platí, že čím dříve, tím lépe…

Využít lze v případě psychických problémů a dalších souvisejících obtíží také služeb odborníků na Lince důvěry (tel. 222 580 697 nebo online chat na www.chat-pomoc.cz) nebo v Centru krizové intervence (tel. 284 016 666).