Jste-li ve stresu a nic vás netěší, je tu skvělé nové wellness. Jeho hlavní aktérky mají čtyři nohy a bučí
Relaxační trendy mohou být různé. Někdo preferuje meditaci, někdo se rád prochází přírodou, pro jiné jsou skvělým způsobem odreagování se stále více populární antistresové omalovánky, jednoduše řečeno, fantazii a kreativitě se meze nekladou. A tak není divu, že se lidé kvůli uklidnění obrací i ke svým zvířecím miláčkům. Nebo ke zvířatům obecně. Již před pár lety se tak hitem stala např. jóga s kozami. Stejně tak má nesporné terapeutické účinky mazlení se psy (ne náhodou jsou např. pravidelnými návštěvníky v domovech pro seniory) či kočkami. Ale jelikož moderní doba žádá moderní výzvy, dnes se pozornost upírá rovnou k mazlení s kravami…
Možná by se mohlo zdát, že doba covidová dává prostor skutečným šílenostem. Ovšem pravdou je, že objímání krav je praxe, která má svou již více jak desetiletou tradici, jejíž kořeny lze najít v Nizozemsku. Tam se stalo hitem pod označením „koe knuffelen“ a jak naznačuje praxe, skutečně tulení se ke kravám napomáhá ke snížení pociťovaného stresu, ale i ke zlepšení nálady. „Je to vlastně pozitivní výměna energie. Osoba, která se mazlí s krávou, se uvolní díky tomu, že tělo krávy je teplejší než to lidské. Někdy se i soustředí na její srdeční tep, který je naopak pomalejší, což vede ke zklidnění. Je to nakonec situace prospěšná pro obě strany,“ upřesňuje nizozemský farmář, podle něhož lze také číst kravskou řeč těla. „Když napůl zavírají oči a mají sklopené uši – někdy dokonce položí svou hlavu do klína člověk – jsou i krávy maximálně uvolněné,“ popisuje také s tím, že mnozí lidé, kteří již zkusili krávu obejmout, cítí mnohem větší efekt, než vůbec čekali.
Kravské studie
A určitou „dojmologii“ (prosím, nijak nespojovat s dojením!) potvrzuje i věda. Podle odborníku totiž zmiňovaná vyšší tělesná teplota krav (pohybuje se kolem 39 stupňů) a také jejich pomalejší srdeční rytmus skutečně snižují lidský stres tak, že u lidí zvyšují hladinu oxytocinu, hormonu, který se mj. uvolňuje právě během navazování společenských pout. Podle studie francouzských a rakouských vědců z roku 2007 pak i „krávy vykazují známky potěšení a relaxace, když je lidé objímají, masírují nebo hladí.“ Aby však ke kýženému efektu došlo, měla by vzájemná interakce trvat ideálně kolem tří hodin. Záleží ale prý i na společenskosti krav, některé totiž klidně relaxační seanci mohou opustit dříve. Jiné prý ani na objímací terapii nejsou vhodné. „Farmář pozná, jestli má kráva správný temperament, aby ji bylo možné objímat. Je to jednoduše něco, co je jí dáno již v povaze,“ tvrdí tak majitel holandské mléčné framy Kastanje Hoeve s tím, že na vlastní farmě má přímo takto vytipovanou mazlící skupinu krav. „Jsou to krávy, které jsou na kontakt s lidmi zvyklé, dobrá objímací kráva je obvykle trošku starší, je velmi trpělivá a mazlení s lidmi se jí líbí,“ upřesňuje.
Podle profesionální poradkyně a odbornice na zvířecí mentální zdraví z organizace CertaPet, Prairie Conlon, pak může být objímání krav také zdravým způsobem, jak zvýšit aktivitu a tok endorfinů, tedy hormonů štěstí. „Byla jsem svědkem skvělých účinků psychoterapie s pomocí koní – a musím říci, že nezahrnovala jízdu na nich. Šlo jen o prosté trávení času s nimi a přemýšlení nad jejich pohyby a chováním,“ dodává s tím, že tedy není důvod, proč by něco takového nemohlo fungovat i s kravami.
Na druhou stranu jsou tu i tací, kteří se pozastavují nad tím, proč lidé najednou potřebují objímat zrovna krávy, a ptají se, zda by stejný efekt nemělo třeba obejmutí psa či kočky, tedy zvířat, která nejenže jsou člověku „dostupnější“, ale zároveň je kontakt s nimi nepochybně méně nebezpečný. Na to ale zastánci kravského wellness oponují tím, že již bylo dokázáno, že uklidňující účinek navázání emoční vazby se zvířaty narůstá ruku v ruce s jejich velikostí. Jednoduše řečeno – čím větší zvíře, tím lépe antistresově působí.
Old McDonald had a farm…
Zatímco z objímání krav se tedy stává wellness trend, ruku v ruce s tím jde i výdělek. V USA si tak za „čas s krávou“ účtují 75 dolarů a více. Ovšem je nutné dodat, že z původního záměru kravského objímání se celý nápad změnil v mnohem rozsáhlejší projekt. Farmáři se totiž rozhodli, že lidem nabídnou možnost poznat život na farmě, zapojit se do něj a také s kravami strávit více času než jen při společném tulení se.
V Nizozemsku tak již dokonce existuje hnutí, které se zaměřuje na přiblížení přírody a života na venkově lidem z měst. Což je nepochybně docela k věci, jak se totiž traduje, mnohé městské děti např. z reklam nabyly dojmu, že běžná barva krav je fialová. Vystavení „kruté realitě“ (a kravám hnědým či strakatým) tak pro ně může být poměrně vítaným prozřením.
Bez ohledu na to, zda zrovna máte po ruce nějakou tu krávu k obejmutí, pravdou je, že zejména v současné době je poměrně dobrý nápad vyrazit do přírody a užívat si pokud možno slunečného dne. Pokud ale nevíte o spřáteleném farmáři, který by vám nějakou tu krávu k pomazlení vypůjčil (a takové farmy rostou po světě jako houby po dešti, najdete je již i ve Švýcarsku nebo v mnoha státech USA), ke kravám pobíhajícím volně po pastvě se raději nepřibližujte. A to ani za ryze bohulibým účelem vzájemného splynutí duší.
