Koronavirus nás učí žít zdravěji – počty kuřáků klesly nejvíce za dekádu, zkuste místo „suchého února“ celou „suchou zimu“
V anglicky mluvících zemích už existují hned dva měsíce, kdy se lidé alkoholu mohou zříci, aniž by byli nutně vystaveni tvrdému výslechu přátel ohledně důvodů náhlé abstinence – Sober October a Dry January. A teď zcela přirozeně přibyl covidový podzim a zima, období, která vůbec nepotřebují žádné další anti-alkoholové vysvětlování. Běžné příležitosti k tomu, proč se napít, jsou totiž fuč. Svatby jsou omezené počtem lidí, totéž platí i pro pohřby, oslavy a party „lze“ uspořádat maximálně doma…a to spíš jen ve velmi omezeném složení. Stejně tak je jasné, že za své vezmou i jinak tradiční vánoční večírky. Takže s troškou vůle je skutečně možné dát alkoholu vale. A totéž vlastně platí i pro cigarety. V tomto případě pro změnu může být hnacím motorem fakt, že nejhorší průběh koronavirové nákazy postihuje mj. právě kuřáky…
Jak (ne)upustit páru
Podle psychologů je aktuální doba pro společnost velmi náročná. K učinění takového zjištění ale člověk vlastně nemusí být žádný odborník. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Spousta lidí se utápí v depresích, obavách o svou existenci, o podnikání. Takže je jasné, že právě v těchto případech se jak cigarety tak i nějaký ten panák něčeho ostřejšího stávají docela snadným „řešením“ minimálně momentální situace a slouží jako určitá emocionální deka. Podle lektorky zdravotnických věd z Open University, Claire Roston, pak naše mozky pracují tak, že alkohol vyhodnocují jako „obohacující“ – a považují jej za odměnu. Což se samozřejmě nyní, v době, kdy jsou lidé ve stresu, ještě násobí – při pití se totiž uvolňuje dopamin, který navozuje lepší pocit a spokojenost.
Není tedy divu, že během pandemie (a v izolaci či karanténě) začala podle průběžných statistik více jak pětina lidí pít více alkoholu než obvykle. „Samozřejmě se objevilo množství důvodů, proč začít pít více. Alkohol a úzkosti jsou jasně spojeny, celá desetiletí se v podstatě trénujeme v tom, že jakoukoliv formu stresu spojujeme s nutností pít. Takže v současné době je naplnění sklenice alkoholem docela přirozené,“ upřesňuje Clare Pooley, autorka Sober Diaries, publikace, v níž popisuje vlastní problémy s alkoholem, ale také to, jak se jej nadobro vzdala. Nejen podle jejího názoru je ale právě stávající období také ideální pro zahájení abstinence. Přímo k omezení přístupu k alkoholu tak mj. vyzvala také Světová zdravotnická organizace (WHO).
Ani sebelepší alkohol na problémech, s nimiž se mnozí potýkají, totiž nic nezmění. Ba naopak, může člověka ve výsledku uvrhnout do ještě horšího psychického rozpoložení. O dni „poté“ ani nemluvě – kocovina, třas celého těla, pocení, panika a špatný spánek jednoduše na pohodě nepřidají. Ovšem to, že alkohol zrovna není nijak „ozdravující“, ví asi každý. Pravdou ale je, že zejména nyní tělu škodí ještě více než obvykle. Narušuje totiž imunitní systém v době, kdy je kvalitní obranyschopnost naprostým základem.
Je sice jasné, že argumentace zdravím asi zaryté pijáky od pravidelné dávky alkoholu neodradí, ale právě mnohem menší množství příležitostí, kde se napít, by už mohlo. Protože jednou věcí jsou lidé, kteří mají závažnější problémy s alkoholem, druhou pak ti, kteří se na alkoholové vlně vezou zejména tehdy, když jsou ve společnosti a mají právě k pití „důvod“ (nezřídka dokonce pijí i ti, kteří vlastně alkoholu neholdují, ale raději si dají panáka, než aby museli přátelům či kolegům vysvětlovat, proč pít nechtějí). V případě prvním je samozřejmě třeba odborná pomoc, ale v tom druhém může být právě aktuální situace skvělý výchozí bod pro rozhodnutí se abstinovat. A mnozí si to již uvědomili – jak totiž uvádí tentýž výzkum, podle nějž se konzumace alkoholu zvýšila u 21 % lidí, na 35 % z téhož vzorku začalo pít alkohol méně nebo přestali kompletně.
Zdroj: Giphy
Cigareta jako život ohrožující potěšení?
Na rozdíl od alkoholu je v případě cigaret situace docela odlišná. Jako by si lidé skutečně uvědomovali negativní dopady, které kouření na jejich tělo může mít (ne, že by alkohol, zejména v nepřiměřené míře, neměl…). Podle průzkumů realizovaných ve Velké Británii se jen tam od počátku koronavirové pandemie vzdalo kouření na milion lidí. Což je podle University College London více než v kterémkoliv roce od počátku pořizování statistik před 13 lety.
V tomto případě tedy pravděpodobně „zabírá“ množství epidemiologických faktorů – od skutečnosti, že schází klasické kuřácké příležitosti (pauzy v práci, posezení v hospodě) přes utlumení návštěv obchodů a trafik až po jasná zdravotní rizika. U kuřáků je totiž o 14 % vyšší pravděpodobnost, že se projeví celá trojice koronavirových příznaků – horečka, přetrvávající kašel a dušnost. Kuřáci, kteří se nakazí nemocí covid-19, také dvakrát častěji kvůli nákaze končí v nemocnice, což odpovídá i tomu, že v případě kuřáků hospitalizovaných s koronavirem je také 1,8krát vyšší riziko úmrtí.
Zlatá střední cesta
Samozřejmě není třeba radikálně hned začít měnit celý svůj život. „Odvykání“ může být klidně postupné, i když zejména v případě cigaret je skutečně lepší se tohoto potěšení vzdát a už se k němu nevracet, k čemuž je samozřejmě třeba i poměrně silná vůle. Ovšem stávající motivace by na druhou stranu mohla být docela silná…V případě alkoholu je ale situace jiná – protože ten konzumuje téměř každý a nutně se nemusí jednat o žádnou patologii. Pokud vám tedy sklenka vína k večeři udělá radost a zvýší pocit pohody, nebo si dopřejete pivo po obědě kvůli lepšímu trávení, není třeba na této praxi nic moc měnit. Ja shrnuje Claire Roston, „konzumace alkoholu je skutečně mechanismus, který lidé užívají ke zvládání stresu. V přiměřené míře je to ale také způsob adaptace na situaci, takže sklenka piva či vína určitě neznamená cestu do záhuby.“ Jen jednoduše platí, že pokud jste se již snažili alkoholu zcela vzdát a nedařilo se vám to, je stávající běh světa ideální k tomu vyzkoušet to znovu.