Vědci sestavili dietu, která zaručeně funguje: zkombinovali středomořskou kuchyni s přerušovaným půstem
Potrava se vzdálila přírodě
Smažená masa, těžké omáčky, spousta bílého pečiva, sladkosti a příšerně nezdravé pochoutky typu chipsy. Naše moderní strava má k přírodě opravdu daleko. Přitom se už dávno prokázalo, že to, co jíme, má zásadní vliv na naše zdraví. Světová zdravotnická organizace označila uzeniny za prokázaného původce rakoviny už v roce 2015. Ale ruku na srdce, kdo z nás si odpustil šunčičku nebo propečenou slaninu?
Máme příšerný jídelníček a ještě k tomu se skoro všichni snažíme hubnout. Patří to už k naší kultuře. Když Billie Eilish jednou odloží vytahané oblečení a objeví se na veřejnosti v tílku, hned si to od půlky internetu schytá za to, jak přibrala. Bodyshaming se stal jednou z oblíbených online aktivit.
Jak dnes jíme v Česku
Přestože americký způsob stravování je už dlouho považován za naprosto nejškodlivější, Češi ho v mnohém dohnali. Nadváhu má u nás téměř polovina lidí. Podle specialistky na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákové se i u nás v dnešní době jí příliš vysoce průmyslově zpracovaných potravin. „Tyto produkty zpravidla obsahují méně živin, stojí na prázdných kaloriích a aditivech, jsou vyráběny s cílem vybudování určité závislosti, přejídání se," varuje Slimáková. Typickým příkladem jsou slazené limonády, a to včetně slazených dětských mlíček nebo sportovních nápojů s cukry a sladidly.
Nejlepší jídelníček pro zdraví člověka
Kardiolog James O’Keefe ze Saint Luke’s Mid America Heart Institute v Kansasu a jeho tým se už nemohli dívat na to, jak si západní civilizace ničí zdraví špatnou stravou a ještě horšími dietami. Vyšli z jednoduchého předpokladu: pokud špatné stravování dokáže vyvolat tolik různých nemocí, pak správná strava by měla mít schopnost nás od těchto nemocí naopak ochránit. Jenže jak vypadá „správná strava“?
Na tuto otázku se za poslední desítky let snažilo odpovědět už mnoho studií. Doktor O’Keefe je všechny prošel a sebral jejich efektivní a vědecky ověřené části. A pak oznámil, že přišel na ten nejoptimálnější jídelníček, který má pro lidské tělo největší zdravotní přínos, a to i z dlouhodobého hlediska.
Takto vypadá nejzdravěji naložený talíř
Možná budete zklamáni. Vědci nepřišli s ničím převratným. Za nejlepší způsob stravování označili středomořskou kuchyni s dostatkem ryb kombinovanou s prvky přerušovaného půstu. „Prakticky každému se zlepší zdraví, pokud začne správně jíst. A právě pro tento druh stravy máme nejvíce vědecky opřených důkazů, že je opravdu zdravá,“ říká doktor O’Keefe.
Výzkumný tým staví na prokázaných schopnostech středomořské kuchyně snižovat riziko srdečních chorob, metabolického syndromu, cukrovky, demence, deprese, rakoviny i degenerativních chorob jako Alzheimer nebo Parkinson. Základem této kuchyně jsou – na rozdíl od západního důrazu na červená masa – zelenina, ovoce, ořechy, semínka a celozrnné cereálie. Ty doplňují ryby a mořské plody a především neomezené množství extra virgin olivového oleje. Povoleno je střídmé množství mléčných výrobků, drůbeže a vajec, zatímco červené maso je ideální vynechat. Alkoholu jen s mírou a nejlépe červené víno. Nicméně voda, káva a čaj jsou lepší volba.
Důležité je, kdy to sníme
Co se týče velikosti porcí nebo počtu kalorií, doktor O’Keefe nepředepisuje přesná množství. Úspěch ale podmiňuje dodržením jedné z metod přerušovaného půstu, a to konkrétně dodržováním „půstových hodin“, kdy se vynechá snídaně nebo večeře (time-restricted eating). Denní dávka kalorií se v tomto případě má přijmout v časovém okně 8 – 12 hodin. Metoda je vlastně založena na předpokladu, že čas, kdy jíte, je důležitější, než co jíte.
Přerušovaný půst je v poslední době hojně diskutovaným způsobem stravování. Nepředepisuje, co má člověk jíst, ale v jakou denní dobu. V čase, kdy tělo nepřijímá žádnou potravu, v něm probíhají prospěšné hormonální změny, které vedou jak k úbytku váhy, tak k potlačení případných zánětů, regeneraci buněk, budování svalové hmoty atd. Tyto věci naše tělo samo umí, ale tím, že večer ještě vylovíme něco z ledničky, mu v těchto blahodárných funkcích bráníme.
„Přerušovaný půst je efektivní metoda řešení inzulinové rezistence, a tedy i nemocí s ní spojovaných včetně nadváhy a obezity. Nesouhlasím ale s tvrzením, že stačí omezit čas, kdy jíte, a už můžete sníst cokoliv. Základem zdraví, a tedy i zdravé hmotnosti je jídlo ze skutečných potravin,“ upozorňuje Margit Slimáková.
Přísné diety jsou minulostí
Pokud jste zvyklí držet přísné diety, jako je nízkotučná nebo ketodieta, budou vám nejspíš O’Keefeho doporučení připadat příliš neurčitě. Jenže současné vědecké poznání tvrdí, že zdraví prospěšné jsou právě ty jídelníčky, které neobsahují příliš zákazů. Úplné vyřazení určitého druhu potravin je obvykle vhodné jen pro lidi s nějakým zdravotním problémem. Pro ty v normálním zdravotním stavu jsou diety zakazující celé skupiny základních živin spíš rizikem. Každé tělo reaguje jinak a úplné vyřazení jedné složky stravy může vést i k problémům s příjmem potravy. I když přísné diety mohou krátkodobě přinést kýžený efekt – zhubnutí, mohou vyvolat nemoc, která se projeví třeba až za dvacet let.
Výživová specialistka Margit Slimáková by vás v tomto duchu varovala i před běžnými redukčními dietami postavenými na počítání kalorií. To je podle ní zjednodušené a matoucí. „Tyto diety u řady lidí vedou ke snížení bazálního metabolismu, kvůli vysokému obsahu kalorií vyhazují mnohé výživově přínosné potraviny, a naopak doporučují dietní ultrazpracované produkty,“ upozorňuje Slimáková. Nebezpečnost těchto diet je v jejich masovém rozšíření. Zkrátka dnešní odborníci na výživu propagují uvolněnější přístup ke stravování s důrazem na zdraví. Dietu, kdy jste měsíc jen na ananasu, už vám dnes nikdo nedoporučí.
