Riziko vzniku infarktu u mladých lidí rapidně roste. Jaké jsou příčiny a jak obtíže zavčas rozeznat?

Tlak na hrudníku, bolest v levé paži, ale i pocit na zvracení, pocení či úzkost – to vše jsou příznaky srdečního infarktu. Onemocnění, které si tradičně lidé spojují zejména s osobami (častěji pak muži) vyššího věku. A právě proto mnoho mladších ročníků tyto příznaky přehlédne, nebo jim nepřikládá význam. Přitom statistiky mluví jasně – zatímco ještě před dvaceti lety byli čtyřicátníci postižení infarktem spíše raritou, dnes se stále častěji jedná o problém týkající se mužů kolem třicítky, ale dokonce i mladších žen. Jaké jsou příčiny? A jak obtíže zavčas (a správně) rozeznat?

Infarkt myokardu je akutním a život ohrožujícím stavem, který je způsobený zablokováním (nejčastěji krevní sraženinou) nebo těsným zúžením koronární tepny a vede k odumření části srdečních buněk, jež jsou za normálních okolností danou tepnou vyživovány. Prakticky je tak náhle přerušeno krevní zásobování části srdce. Klasicky infarkt postihuje muže v průměru ve věku kolem 58 let, ženy pak ještě o dekádu později. Ovšem infarkty se stále častěji objevují i u mladých lidí – podle statistik tvoří mladší lidé do 40 let až 20 % všech, které akutní infarkt myokardu zasáhne. Primárně se jedná o důsledek moderního stylu života, na druhou stranu díky pokročilé medicíně je možné říci, že ačkoliv dříve mladí lidé infarkty netrpěli, dnes se ze smrtelného onemocnění stal docela úspěšně řešitelný problém. Úmrtnost na infarkty se totiž za poslední čtvrtstoletí snížila ze 13 % na 5 %. To ovšem neznamená, že by se nejednalo o problém, který dokáže člověku kompletně změnit život.

Trans muž Petr: „Neměli bychom společnost popuzovat menstruujícími a těhotnými muži. Dnešní doba mi připadá už za vlasy přitažená“24. 6. 2020

„Myslím, že jsem celkem zdravě sportoval, byl jsem docela aktivní, ale jednou na cyklovýletě prostě přišel blackout, akutní infarkt, na kole jsem se vysekal a skončil na téměř dva měsíce v nemocnici. Bylo mi 34 a nikdo naprosto nechápal, jak člověk jako já může takhle dopadnout. Doktoři mě sice dali do kupy, ale po propuštění jsem musel začít užívat léky a taky radikálně omezit pohyb – výsledkem bylo, že jsem začal dost nabírat na váze, ve čtyřiceti jsem vážil přes 130 kilo a nebyl schopný s tím nic dělat. Hýbat se s takovou hromadou živé váhy, to prostě nejde, zejména pokud má ještě člověk problémy se srdcem. Nakonec mi pomohlo až podvázání žaludku. Víc jak deset let jsem si ale důsledky infarktu s sebou nesl, a to fakt doslova. Bohužel ani nevím, co přesně infarkt způsobilo, žádnou predispozici lékaři neodhalili, takže asi karma…,“ vzpomíná Petr.

Kromě infarktů se však napříč mladší populací začínají objevovat i další obtíže, které nikdy dříve nebyly běžné – arteroskleróza, poškození tepen způsobující vážné srdeční příhody, to vše již postihuje dokonce i muže na sklonku dvaceti let. A jelikož se jedná o problém zasahující celosvětovou populaci, experti se zaměřili také na jeho příčiny.

V prvé řadě je přitěžujícím faktorem obezita, jejíž výskyt strmě roste. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se tak podíl obézních dětí v průběhu posledních 20 let ztrojnásobil, přičemž riziko nadváhy v dospělosti stoupá právě s ohledem na výskyt nadváhy již v dětském věku. Podle dat Státního zdravotního ústavu pak obezitou v Česku trpí přibližně 25 % žen a 22 % mužů, problémy s hmotností má však i pětina všech dětí. Kila navíc jsou pak samozřejmě pro srdce zátěží – a to nejen proto, že je jednoduše mnohem obtížnější vyvinout jakoukoliv fyzickou aktivitu, ale také proto, že se tuk může usazovat v tepnách a narušuje a znesnadňuje tak průtok krve do srdce.

Skvělou službu srdci ale neudělá ani kouření – ačkoliv jeho popularita v posledních letech klesá, zejména mezi lidmi ve věku 25-44 let je stále dvakrát více kuřáků než v jiných věkových skupinách. Podle nedávné studie navíc stačí jedna jediná cigareta denně k tomu, aby se riziko vzniku ischemické choroby srdeční zvýšilo téměř o polovinu. Podobně jsou na tom ale i ti, kteří se rozhodli zbavit klasických cigaret a nahradili je různými alternativami a moderně tzv. „vapují“. V případě uživatelů e-cigaret je riziko vzniku srdečních chorob přibližně o 40 % vyšší než v případě nekuřáků, riziko vzniku mrtvice pak dokonce přesahuje 70%!

Opomíjet ale nelze ani stres, který je spojen s dnešní hektickou dobou. Jak dodává Petr, minimálně v tomto ohledu mu infarkt prodělaný ve 34 letech otevřel oči. „Sice to mělo všechno obrovský vliv na můj život v měřítku negativním, musím říct, že dnes se na to dívám jako na velkou lekci. Sice teda nemusela trvat tak dlouho (smích), ale ještě v době, kdy jsem kvůli nadměrné váze doslova sotva lezl, jsem došel k tomu, že nic nestojí za to, aby se kvůli tomu člověk uhnal. Teda, já jsem se ani uhnat nemohl (smích), ale dnes, když už jsem se zas vrátil do běžného života, se jen tak něčím nenechám rozhodit. Nestíhám? I zítra je den. Nic nestojí za to, aby člověk propadal stresu. Nade mnou navíc visí ten infarktovej strašák, a tak se snažím ve stresových situacích počítat do desíti a zachovat chladnou hlavu. Říkám si, že když nejde o život, nejde vlastně o nic,“ shrnuje.

Pravdou ale je, že podle průzkumu Americké psychologické asociace jsou lidé mezi 22 a 39 lety skupinou, která je vystavena stresu nejvíce ze všech. Právě stres přitom může např. zhoršit záněty koronárních tepen, což může vést ke vzniku krevních sraženin. Primárně ale stres způsobuje vysoký krevní tlak a také špatné stravovací návyky, včetně nárazového přejídání a příležitostné extrémní konzumace alkoholu. A jak naznačují i celosvětové studie, právě stres je problémem, se kterým se lidé potýkají bez ohledu na to, kde přesně žijí. Abychom byli konkrétní, souhrnná data z 52 zemí světa ukázala, že lidé, kteří byli vystaveni trvalému stresu doma i v zaměstnání, vykazovali také dvojnásobné riziko vzniku infarktu ve srovnání s těmi, kdo žili v klidu a pohodě.

„Edukační stan s prsy, varlaty a dildy má vždy úspěch,“ říká zakladatelka projektu LOONO, který skrze cílenou edukaci zachraňuje životy4. 8. 2020

Velkým problémem je pak podle lékařů především fakt, že lidé – a zejména ti mladí – mají tendence rizika a symptomy infarktu ignorovat. A to je do jisté míry pochopitelné – to, co znepokojí sedmdesátníka, nechá třicátníka docela v klidu, i když je mu třeba nevolno a cítí tlak na hrudníku. Že by mohlo jít o infarkt, ho totiž jednoduše vůbec nenapadne. Proto je třeba, aby si každý uvědomil, že nižší věk neznamená, že riziko vzniku infarktu je minimální a že díky mládí se každý ze srdeční příhody zotaví. Relativní mládí totiž nezaručuje, že srdeční ataka nepřijde znovu. Věnujte tedy svému tělu pozornost stejně jako nestandardním stavům. A pokud můžete, pokuste se o zdraví dbát tak, jako by vám bylo minimálně šedesát….