Jsme víc doma, máme víc volna a víc spíme, přesto jsme unavenější a „groggy“. Vědci radí, jak to změnit
Změna v našem každodenním životě a běžném harmonogramu přišla velmi náhle, rutina, s níž jsme mnoho věcí prováděli, je najednou tatam. Není nutné vstávat v šest, ani v sedm. Vlastně ani v osm. Není nutné upravit se, jít do práce. A stihnout všechno na čas. Jenže namísto dopadů pozitivních na sobě mnozí pociťují nečekané důsledky množství volného a nijak organizovaného času. Jsou prostě groggy. Nutno dodat, že právě toto označení je regulérním klinickým termínem, který naznačuje, že biorytmus rozhodně není v pořádku.
„To, že je někdo groggy, vlastně odkazuje k narušení setrvačnosti spánku. Člověk tento stav může cítit z různých důvodů, např. proto, že spí v době, která neodpovídá jeho chronotypu (tj. někteří lidé jsou spíše noční sovy, jiní naopak ranní ptáci – a pokud si nastaví rytmus opačně, má to negativní dopady), nespí dostatečně či je jejich spánek nekvalitní,“ popisuje Matthew Walker, profesor neurovědy a psychologie. To vše je sice hezké, ale proč se tedy nyní, v době, kdy člověk může spát skutečně dosyta, a v době, kdy chce, výskyt únavy tolik zvyšuje?
Podle Colina Espie, profesora spánkové medicíny na Oxfordské univerzitě, je jedním z hlavních důvodů zvýšené únavy fakt, že lidé jsou mnohem méně vystaveni přirozenému dennímu světlu. Právě koronavirová opatření totiž venkovní pohyb regulují a omezují jej na nejnižší možnou míru. Přitom denní světlo je hlavním signálem pro tělo, aby bylo bdělé. Pokud je ale člověk po celý den zavřený doma, mezi čtyřmi stěnami, logicky svému tělu vysílá rozporuplný signál a tělo tak reaguje útlumem. V domácnostech je totiž mnohem nižší intenzita světla než venku – a to ačkoliv se to na první pohled nezdá (pro srovnání – venku hodnota dosahuje až tisíců luxů, v interiérech se pohybuje jen ve stovkách).
Tělo je však zmatené i z nepravidelného režimu. „Před tím, než jdeme spát, zvyšuje se v těle hladina hormonu melatoninu, který tělo vylučuje před usnutím a během spánku – s blížícím se ránem jeho hladina zase klesá a padá na nulu, jakmile se rozední a lidé míří do školy či práce. Pokud ale tuto dobu spánkem přetáhneme, tělo je zmatené a neví, kdy produkci melatoninu zastavit, člověk se proto následně cítí ospalejší a unavenější,“ popisuje Espie. Dalším dílčím faktorem je narůstající stres, který lidé pociťují – kvůli němu se kvalita spánku snižuje a lidé jsou tak logicky unavenější i během dne. Stejně tak neustálé negativní zprávy, které se šíří všemi kanály, přispívají k tomu, že lidé pociťují bezmoc, což také vysává potřebnou energii.
V součtu tak lze říci, že zvýšená únava a pocit, že člověk nemá sílu prakticky na nic, je zcela přirozenou reakcí na danou situaci, kdy člověk přichází o své rutinní činnosti, pravidelný režim. „Abychom tuto situaci překonali, lidé by si měli vytvořit nové zvyky, které budou pravidelně dodržovat – a to jak ty, které se týkají pravidelnosti spánku, tak i ty týkající se konkrétních činností,“ doporučuje odbornice Jessica Alexander, mluvčí organizace zaměřující se na kvalitní spánek.
A pozor – pokud si myslíte, že právě „dospání“ deficitů vám prospěje, opak je pravdou. Někteří totiž mohou být „jako praštění“ právě kvůli přílišnému „přespání“. Ku prospěchu nejsou ani odpolední šlofíky – kvůli nim totiž hrozí, že nebudete kvalitně spát v noci. Na druhou stanu odborníci doporučují poslouchat své tělo – zejména večer jít spát, když se cítíte unavení, protože nutit se usnout brzy stejně nikam nevede. Naopak tím zvýšíte svou frustraci, protože nebudete moci usnout...
