
Kromě koronaviru nás na jaře potrápí i alergie. Nemusíte je tolerovat, lze s nimi i účinně bojovat
Alergie vyjadřuje přehnanou reakci imunitního systému. Například pylová alergie, která je typická pro tohle období, se projevuje pálením a svěděním očí či horším dýcháním. Projevem zkřížené alergie je i škrábání v krku, otékání rtů, ale může to být například i vyrážka.
Zkřížená alergie
Na jaře ve vzduchu poletuje velké množství alergenů, které mohou vytvářet nežádoucí spojení s řadou potravin. Na základě podobnosti alergenů pak mohou vznikat i zkřížené alergie. Například pylová alergie na břízu se často kříží s alergií na vlašské ořechy, jablka nebo mrkev.
Přehnaně čisté prostředí
Říká se, že některé typy alergií vznikají proto, že imunitní systém neměl šanci proti něčemu bojovat, a to ve smyslu přehnaně čistého prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Mladý imunitní systém tak nemá šanci setkat se s běžnou „špínou“, aktivovat se a posilovat. To samozřejmě neznamená, že byste měli přestat uklízet, ale možná je zbytečné umývat hračky, nábytek a vše, co malé děti strkají do úst, čisticími prostředky, které likvidují až 100 % bakterií a virů. Ačkoliv momentálně je kvůli koronaviru potřeba dbát zvýšených hygienických opatření.
Nejčastější typy jarních alergií
V Česku trpí sezónními alergiemi podle odborníků asi 15 % populace. Většinou se poprvé objeví do dvacátého roku života, ale objevit se může v podstatě kdykoliv.
Jarní květena
Na jaře začínají rozkvétat rostliny. Ve spojitosti s alergiemi jsou nejzásadnější dřeviny a jejich květy. Pylová sezóna začíná už v období, kdy ještě roztává poslední sníh (pokud jste tedy letos vůbec nějaký zažili). Problémy může činit například líska, která začíná kvést už začátkem ledna. Během března začínají kvést listnaté stromy jako topol, vrba, dub nebo bříza. V období Velikonoc jsou to javor, jasan a habr.
Možná jste to netušili, ale nepříjemnosti mohou způsobit i jehličnany jako různé druhy borovice, jalovec nebo cypřiše. Většina dřevin způsobujících alergii odkvétá v červnu. Výjimkami jsou například lípa a černý bez, jejichž květy můžete potkat i na začátku července.

Roztoči
Velkým trápením pro alergiky v období jara bývají i roztoči. Tito členovci jsou příbuzní pavouků a klíšťat, ale pouhým okem jsou neviditelní. Najít je můžeme zejména v bytovém prachu a nejvíce si libují v matracích a peřinách. Lidé nebývají alergičtí na samotné roztoče, hrozbou jsou jejich výkaly, které se šíří vzduchem.
Máte-li silnou alergii a projevy se objevují velmi často, je určitě dobré navštívit alergologa. S roztoči můžete bojovat například i zakoupením protiroztočového ložního prádla a jeho častým praním. Nezapomínejte proto na pravidelný úklid, utírání prachu namokro a použití kvalitního vysavače. Co nejvíce se snažte zabránit víření prachu.
Plísně
Ačkoliv se plísně vyskytují celoročně, právě na jaře se jim ve vlhčím počasí daří velmi dobře. Jedná se tak o jedno z nejkritičtějších období pro alergiky na plísně. Plísně se vyskytují na chladných stěnách, v okolí oken, v koupelnách a sklepech, kde dochází ke kondenzaci vody, a plíseň zde tvoří typické černé povlaky.
Do prostoru jsou uvolňovány spory plísní za účelem jejich dalšího rozmnožování, a právě ty bývají původcem alergie. Jejich výskyt můžete omezit pravidelným větráním, vynášením odpadu a zbytků potravin. Dejte pozor také na tapety a obložení stěn, protože právě ty vzniku plísní nahrávají.
Jak se alergie projevují?
Alergie se mohou projevovat mnoha způsoby. Může to být neškodné posmrkávání, ale i potíže, u kterých je potřeba lékařského zásahu. Často se projevy zaměňují za virózu a jsou léčeny špatným způsobem.
Je dobré být ve střehu. Běžné nachlazení a rýma se od alergie liší hlavně v době trvání. Zatímco běžná rýma trvá zhruba týden, alergická o mnoho déle. Běžná rýma je většinou doprovázena bolestmi v krku, kašlem nebo zvýšenou teplotou, u alergické rýmy se tyto doprovodné potíže objevují jen málokdy.
Rýma
Alergická rýma se kromě klasického smrkání projevuje i nepříjemným svěděním a šimráním v nose, které nutí k častému a opakovanému kýchání. Podobné svědění můžeme cítit i v krku či uších. S hůře průchodným nosem se nám špatně dýchá a může se objevit i bolest hlavy.
Dušnost a kašel
Jedním z projevů alergie je také kašel, zabrat dostávají i průdušky. Dušnost se projevuje velmi špatným dýcháním, kdy máme pocit nedostatku vzduchu a cítíme bolest na hrudi. Zde končí všechna legrace a nastává čas pro alergologa, protože tyto pocity jsou velmi často předstupněm astmatu.
Svědění očí
Svědění očí je velmi typickým příznakem pro alergii na pyly. Ty se totiž dostávají na oční sliznici, kde mohou vyvolat i zánět spojivek, který poznáme podle urputného svědění až řezání. Oči jsou zarudlé a nekontrolovaně slzí. V méně závažných případech pomohou volně prodejné kapky do očí, v těch horších se opět doporučuje navštívit lékaře.
Kožní potíže
Svědění se netýká jen očí, alergie mohou zasáhnout také kůži. Objevit se na ní mohou různé vyrážky či ekzémy. V tomto případě je potřeba dávat si velký pozor na škrábání, které může všechno ještě zhoršit. Je namístě také používat přírodní kosmetiku (bez chemických přísad) určenou pro citlivou kůži.
Jak zocelit imunitu v tomto nevyzpytatelném jarním počasí? Vyzkoušejte těchto pět tipů:
1. Až to bude možné, navštivte saunu nebo čím dál populárnější kryoterapii.
2. Nepřehánějte to s topením v místnosti a častěji větrejte. Zařaďte do svého denního režimu procházky. Chůze prospívá tělu a čerstvý vzduch navíc pomůže nejenom rozptýlit starosti a špatné myšlenky, ale udělá vaše já odolnějším proti nájezdům bakterií a virů.
3. Zařaďte do jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny. Připravte si alespoň jednou do týdne rybu, konzumujte libové kuřecí maso (nejlépe od soukromých chovatelů), minimalizujte vaření z polotovarů a stopněte chroupání bílého pečiva – daleko lepší je to celozrnné.
4. Nevyhýbejte se sezonním produktům. Kdo má vlastní zahrádku, má napůl vyhráno. Kdo takový „luxus“ nemá, může podpořit místního farmáře (nezapomeňte, že ode dneška mají otevřeno také farmářské trhy). Čím méně umělé chemie do sebe dostanete, tím lépe pro celé vaše tělo včetně imunitního systému.
5. Pravidelně uvolňujte hromaděný stres. Trápí-li vás nějaké starosti, svěřte se blízké osobě a neschovávejte se před světem. Jakmile budete sami, nikdo vám nebude moct pomoci. Uvidíte, že starosti najednou nebudou tak horké, když je proberete s lidmi, kterým můžete věřit. Je to pořád lepší, než abyste na ně zůstali sami. A ve výsledku nebudete v zajetí stresu a obav, čímž dále znásobíte svoji imunitu.