Superpřenašeči aneb Příběhy lidí, kteří sehráli roli při šíření smrtelných nemocí

Jak se šířily nemoci, které zasáhly celý svět? Na počátku nebyli jen lidé, ale i zvířata...

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: health.com, cnn.com / 19. 3. 2020

TYFOVÁ MARY: Mary Mallon je jedním z prvních případů super-přenašečů a vysloužila si kvůli tomu přezdívku „Tyfová Mary“. Po emigraci z Irska do USA Mary pracovala jako kuchařka, všechny rodiny, které ji zaměstnaly, ale následně záhadně onemocněly tyfem. I proto byla Mary – u které se však nemoc nikdy nerozvinula – označena jako zdroj nákazy. „Takoví lidé jako Mary skutečně existují, jsou infikováni patogenem, ale nemají příznaky. Patogen pak šíří do okolí a jsou tak de facto infekční,“ shrnuje Thomas Friedrich, který se věnuje patobiologii.  Mary strávila v karanténě celkem 26 let, během nichž se soudila s newyorským ministerstvem zdravotnictví. Zda byla Mary v případě šíření tyfu tzv. pacientem nula, resp. osobou, od níž se dále nákaza šířila, nebo byla jen super-přenašečkou, se dodnes neví.

19. 3. 2020Češi neztrácejí smysl pro humor ani během pandemie koronaviru

SARS a Liu Jianlun: Podle bulletinu Světové zdravotnické organizace byla během globálního propuknutí epidemie SARS v roce 2003 co do šíření nemoci stěžejní jediná událost, noc, kterou strávil v hotelovém pokoji v Hong Kongu dr. Liu Jianlun. Ten byl během pobytu v hotelu nemocný a pravděpodobně přenesl virus minimálně na dalších 16 hostů. „Neoznačili byste ho za pacienta nula, ale z hlediska dopadu na ohnisko nákazy to byl kritický moment z hlediska dalšího šíření nemoci,“ říká Dr. Ian Lipkin, epidemiolog z Columbia University.

Ti, co byli v hotelu ubytováni a nakazili se, totiž již infikovaní cestovali do jiných zemí. Během následujících 4 měsíců pak bylo zaznamenáno na 4 000 pacientů trpících SARS a také 550 úmrtí. A jak se nakazil Liu? Jelikož profesí byl lékař, s největší pravděpodobností byl na vině pacient, který pro změnu do kontaktu s virem přišel prostřednictvím zvířete. „U mnoha infekčních chorob je prvním krokem přenos ze zvířete na člověka, pokud je následně virus schopen přenášet se již mezi lidmi bez zvířecího rezervoáru, má epidemický potenciál,“ shnuje Richard Stein, který se specializuje na problematiku šíření infekcí.

SARS pak s největší pravděpodobností pochází od netopýrů a podle WHO se před infikováním lidí v Číně virus rozšířil i mezi další zvířata. Přenos živočišných virů na člověka přitom není nijak neobvyklý a vlastně ani fatální, zásadním pro vypuknutí epidemie je to, že viry se začnou nekontrolovatelně přenášet na více lidí – což se stalo např. v případě ptačí chřipky.

Ptačí chřipka a Captain Boonmanuch: První potvrzenou obětí ptačí chřipky se v roce 2004 stal šestiletý chlapec Captain Boonmanuch. Před tím, než se nemoc rozšířila po celé Asii, bylo ohniskem nákazy právě v Thajsku, odkud chlapec pocházel. Ačkoliv ani Captain s největší pravděpodobností nebyl tím, u něhož nákaza vznikla, jeho rodina si vzpomněla, že před onemocněním ulovil kuře, které donesl do domu svého strýce – právě pták byl dle dohadů odborníků zdrojem nákazy.

Problém se zvířecími viry navíc vězí v tom, že se mohou vzájemně kombinovat. „Viry ptačí chřipky se u lidí nereplikují dobře, podobně jako se lidská chřipka nereplikuje u ptáků. Pokud se ale ptačí a lidský virus dostane např. do prasete, může se přeformovat a získat nové kmeny,“ upřesnil dr. Bertram Jacobs, virolog z arizonské státní univerzity.

Přesně to se stalo v roce 2009, kdy svět zachvátila prasečí chřipka. Pandemie prasečí chřipky přitom svět poprvé zasáhla již v roce 1918.

Prasečí chřipka a Edgar Hernandez: Prvním pacientem trpícím prasečí chřipkou byl v roce 2009 pětiletý Edgar Hernandez z mexického města La Gloria. Edgar ale nákazu přežil.

Ebola a Emile: Jedním z virů, u něhož je přenos z člověka na člověka (ačkoliv zdrojem nákazy jsou zvířata jako netopýři, opice, ale i antilopy) dlouhodobě znám, je ebola. Při její epidemii v roce 2014 byl pak prvním případem přenosu ze zvířat na člověka 2letý chlapec Emile Ouamouno. U něj se nákaza projevila v podobě horečky, zvracení a těžkého průjmu a podle vědců se skutečně jednalo o zdroj dalšího šíření v lidské populaci. Chlapec zemřel 4 dny poté, co se příznaky objevily, do měsíce jej pak následovala i matka, babička a tříletá sestra.  Virus eboly se totiž šíří prostřednictvím kontaktu s tělem a tělními tekutinami nakaženého, a to s největší pravděpodobností i po smrti. „Ebola je zajímavá, protože studie zjistily, že nebezpečné infekční prakticky zahrnují např. i mytí a přípravu těla zesnulého,“ tvrdí Stein.

11. 2. 2020„Sex je skvělý a není zač se stydět.“ Sex-pozitivní hnutí boří tabu a učí dospívající to, co škola a rodiče opomíjí

MERS: Respirační syndrom MERS byl identifikován v Saúdské Arábii v roce 2012 a pojmenován o rok později. Ačkoliv vědci doposud původ viru zkoumají, živočišným zdrojem nákazy byli nejspíše velbloudi, od nichž se nakazili lidé. Epidemie MERS zaznamenaná loni v Jižní Koreji pak začala u 68letého muže s rozsáhlou cestovatelskou historií – muž totiž procestoval Bahrajn, Spojené Arabské Emiráty, Saúdskou Arábii, Katar a nakonec se vrátil do Jižní Koreje. Během cest příznaky neměl, ale podle statistických modelů předal infekci minimálně 28 dalším lidem.

Jak se ale odborníci shodují, obvykle je velmi obtížné zjistit, kdo byl zdrojem nákazy a stojí za vznikem jejího ohniska. A uvedení v omyl není dobré ani pro vědu a ani pro lidstvo. „Jako lidé chceme vyprávět příběhy, což ale někdy může zahrnovat i obviňování a tvrzení – ach, tento člověk byl zdrojem epidemie,“ upřesňuje Jacobs. Jenže bohužel jen výjimečně je skutečně možné říci: u tohoto člověka vše začalo. Nemluvě o tom, že ve většině případů lidé nákazu neroznáší vědomě. Jednoduše se vyskytli v nesprávnou dobu na nesprávném místě...