Mylný termín „pacient nula“ souvisí s HIV, dodnes ale škodí všem. Neužívejte ho, vyzývají odborníci

„Pacient nula“, to je slovní spojení, které je dnes – a to nejen v kontextu pandemie koronaviru – hojně skloňováno. Přitom vzniklo vlastně omylem a také zkreslilo představu o tom, jak se nemoci šíří.

O „pacientovi nula“ v souvislosti s šířením koronaviru nyní spekulují média po celém světě. Např. na sociálních sítích však i v jednotlivých zemích mnozí uživatelé doslova „lynčují“ ty, kdo virus do země „přivezli“. Konkrétně v Česku se tak terčem stali především ti, co byli lyžovat v Itálii. Nikdo z těchto lidí však rozhodně nebyl „pacientem nula“ a je třeba zdůraznit, že tento termín je dle odborníků zavádějící a nejenže nic neřeší, ale navíc kvůli související stigmatizaci spíše jen škodí. Jak ale vůbec označení vzniklo?

Ovládáte jazyk lásky? Díky této speciální „řeči“ budou vaše vztahy konečně bez chyby28. 7. 2020

Ačkoliv spojením „pacient nula“ se to v médiích jen hemží, málokdo ví, že původně souviselo s šířením viru HIV a vzniklo špatným pochopením odborného textu. Když v roce 1984 vyšla v odborném periodiku Journal of Medicine studie, která trasovala šíření infekce HIV, výzkumník dr. William Darrow se zabýval případy zejména v Kalifornii a Los Angeles. O jednom z nakažených pak Darrow pojednával jako o pacientovi „O“. V tomto kontextu je ale třeba říci, že se nejednalo o symbol pro nulu, ale o písmeno „O“, které odkazovalo ke skutečnosti, že nakažený pacient byl „O-ut of California“, tedy pocházel z oblasti mimo sledované území. Přesto bylo písmeno „O“ nesprávně interpretováno a zaměněno za nulu.

Celá situace pak ale vedla k jedinému, že právě tento člověk, Gaëtan Dugas, který se živil jako stevard, byl obviňován z toho, že do Spojených států virus HIV přivezl. Až o mnoho let později bylo jeho jméno očištěno a poskytnuty nesporné důkazy o tom, že se virus v USA objevil mnohem dříve. Přestože již tento člověk nařčení nečelí, termín „pacient nula“ zůstal. A nadále vyvolává nejen mylné představy o šíření nemocí, ale budí napříč běžnou veřejností zbytečné vášně.

„Nula, to je úchvatné slovo, znamená vlastně nic, ale také může znamenat úplný začátek,“ shrnul historik z University of Cambridge, Richard McKay. Bez ohledu na jistou spornost označení je však „pacient nula“ dodnes užíván k označení prvních zdokumentovaných případů nemoci, ať už pozorovaných nebo nahlášených zdravotnickým úřadům. Je však třeba říci, že mnoho vědců se vůči tomuto označení také ohrazuje, a to i kvůli souvisejícímu stigmatu. „Identifikace jedné osoby jako pacienta nula na jedné straně může vyvolat nesprávný dojem o tom, jak se nemoci objevují, a na druhé straně naznačovat, že za ohnisko nákazy by měl být někdo zodpovědný,“ shrnul Friedrich s tím, že je ale samozřejmě vědecky důležité, aby lidé pochopili především princip komunitního přenosu a mohli mu zároveň aktivně předcházet.

Anet Antošová: „Žijte reálný život a nešperkujte si jej pomocí sociálních sítí“27. 7. 2020

Jak totiž doplňují další vědci, mnohé zdroje infekce jsou v životním prostředí přítomny mnoho let i desetiletí, a to bez jejich detekování či projevů – infekce se sice může náhle projevit, ovšem obvykle ne jen u jednoho člověka (nosiči infekce jsou pak v mnoha případech zvířata a klíčovým momentem je přenos viru z jejich organismu na člověka). V potaz je pak třeba vzít i to, že někteří lidé jsou i během šíření infekce schopni odolávat jí mnohem efektivněji než jiní. I proto je pak vhodnější hovořit spíše o „super-přenašečích“ než o pacientovi nula.

A jaké z toho pro nás plyne aktuální poučení? Nesvalujme vinu na lyžaře a především - nejezme netopýry...(o luskounech ani nemluvě).

 

Zdroj: cnn.com, health.com