Transplantace stolice je skvělá léčba střev užívaná i v ČR. Jak probíhá a proč může vyléčit i jiné nemoci?
Thomayerova nemocnice v Praze je v rámci ČR vůbec prvním pracovištěm, které zařadilo transplantaci stolice do svých léčebných metod v případě léčby tzv. syndromu dráždivého tračníku. To vše na základě výsledků, jichž je touto léčbou dosahováno při léčbě pacientů s klostridiovou střevní infekcí nebo těžce narušenou střevní mikroflórou (v zahraničí pak metodu užívají např. i při léčbě kolitidy). Právě v těchto případech je transplantace stolice poměrně „běžným“ řešením, které dokáže mnoha pacientům významně pomoci…
Odběr, zpracování a aplikace…
Transplantaci stolice si pravděpodobně málokdo v praktické rovině umí představit. Prvním krokem je v tomto případě získání dárce. Právě to je ostatně největším problémem, nezřídka se tak dárci stávají příbuzní či blízcí pacientů, ve Velké Británii např. podobně jako krevní banka funguje banka s odebranými vzorky stolice. Odebraná stolice je následně smíchána se solným roztokem a výsledný „produkt“ je vpraven do speciálních velkých injekčních stříkaček. Z nich je následně v rámci kolonoskopie „podán“ pacientovi (další variantou aplikace jsou pak nasogastrické sondy či klystýry).
I když se myšlenka na transplantaci stolice může někomu zdát jako nepřijatelná, pacienti se shodují, že ve fázi těžké nemoci skutečně nezáleží na tom, jaký postup jim pomůže. „Naši pacienti nám potvrzují, že s tímto typem léčby nemají přílišné problémy. Nechtějí si k dané látce čuchat, ta je ale samozřejmě v sondě…V každém případě, když jste zoufale nemocí, nemůžete si dovolit mít k jakékoliv léčbě odpor,“ shrnuje profesor Tariq Iqbal z britského mikrobiomového léčebného centra. Zároveň také upřesňuje, že užívané vzorky samozřejmě z bezpečnostních důvodů procházejí důkladnou kontrolou a dárci se také musí přizpůsobit daným pravidlům – odebírat vzorek stolice po dobu 10 dnů vždy před 11 hodinou dopoledne.
Léčebná stolice? Žádná novinka
Lidská stolice je přitom dle odborníků materiálem, který je v mnoha aspektech prospěšný. Rozhodně se tedy nejedná jen o „odpad“ – vše, co vylučujeme, obsahuje nevyužité živiny a bakterie, které se mohou stát velmi užitečnými i po vyloučení z těla. V praxi to znamená, že bakterie obsažené ve stolici dokáží skutečně léčit (nejen) nemoci střev. To přitom věděli již starověcí čínští mistři, kteří ve svých textech pojednávali o „žluté polévce“ – předpokládá se přitom, že se jedná právě o zkapalněné exkrementy – jež byla podávána např. v případě otravy jídlem a silných průjmech.
Vědci jsou zároveň přesvědčeni, že stolice má ještě obrovský nevyužitý léčebný potenciál. Existuje více než 300 klinických studií, které mapují užití stolice k léčbě mnoha dalších onemocnění včetně autismu, demence, anorexie či obezity. Nejnověji se výzkum zaměřuje také na léčbu fekální inkontinence (tedy neschopnosti kontrolovat pohyby střev) u žen. Ačkoliv se v mnoha případech jedná o skutečně experimentální postup, např. pokusy na zvířatech ukázaly, že fekální materiál, je skvělým nosičem.
„Existují data, že střevní bakterie hrají roli při rakovině střev, při problémech s krevním tlakem, při cukrovce i obezitě – obézní myši lze např. díky přesazení jejich střevních bakterií velmi efektivně změnit na velmi štíhlé myší,“ popisuje Mark Wilcox, profesor lékařské mikrobiologie z University of Leeds. Ovšem i proto je třeba být při transplantaci stolice obezřetný – společně se stolicí lze nemoci zřejmě nejen léčit, ale příp. i přenášet. Z toho důvodu se již některé farmaceutické společnosti snaží destilovat ze stolice pouze prospěšné a neškodné části a zpracovat je v komerční produkt, který s největší pravděpodobností nebude stolici ani nijak připomínat…
