Unikátní lázně místo baru: vyžadována je tu nahota a lidé všech tvarů a velikostí se sbližují i s vlastním tělem

Jiný kraj, jiný mrav. Zatímco v Česku je poměrně oblíbená kultura saunování, v Japonsku mají dlouhou tradici tzv. lázeňské domy. A je třeba říci, že ve srovnání s evropskými saunami je japonský přístup k pojetí „lázeňství“ nejen velmi inspirativní, ale vlastně pracuje s dnes tolik populární koncepcí „body positivity“. Žádný z návštěvníků se totiž netrápí tím, zda jsou jeho tělesné křivky ideální, lázeňské domy přitom – navzdory nahotě – mají podobnou funkci jako bar či kavárna…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: bbc.co.uk, instagram / 6. 2. 2020

„Každé tělo má své vlastní nedokonalosti a toto je jediné místo, kde vím, že se o ně vůbec nikdo nezajímá,“ popisuje Stephanie Crohin, Francouzka, která dlouhodobě žije v Japonsku. A přesně to je základní filozofií japonských lázeňských domů – jejich návštěvníky jsou lidé různých barev, tvarů, od dětí až po seniory. „Je to zvláštní realita, kde jsou do tohoto vzácného světa, kde nahota není oslavována a ani zostuzována, ale jednoduše přijata, zasvěceny již malé děti. Bez plavek či osušek na zakrytí těl jejich ostýchavých ´majitelů´ se tu ukazují všechny tvary, velikosti, na odiv je vystavena každá jizva či strie,“ popisuje další z návštěvníků. Kam až ale sahají kořeny tohoto unikátního mikrokosmu?

4. 2. 2020Strach z koronaviru nutí lidi kupovat „obličejové“ masky i pro čtyřnohé mazlíčky

Od koupele pro „vyvolené“…

Veřejné japonské lázně nabízejí všem svým návštěvníkům klid, pohodu a útočiště před každodenním životem již více jak 1000 let. Zatímco přírodní horké prameny označované termínem „onsen“ jsou známy po celém světě, pro veřejné lázně s filtrovanou vodou (tedy dochází k umělému ohřevu vody) je užíváno označení „sento“. Právě tento druhý způsob koupele v ohřívané vodě byl historicky vyhrazen pro mnichy, kteří si jej užívali již od 6. století, postupně byl ale zpřístupněn i veřejnosti, ačkoliv zpočátku jen lidem nemocným nebo bohatým. Především mezi lety 1600 a 1870 se pak koupele staly nedílnou součástí života prakticky celé společnosti.

…až po zábavu s kolegy

Ať už onsen nebo sento, oba tyto typy komunitních /komunálních lázní se nachází prakticky v každé japonské čtvrti a po svých návštěvnících vyžadují naprostou nahotu. I navzdory faktu, že množství lázní postupně klesá, je jejich návštěva oblíbenou kratochvílí rodin, přátel, ale dokonce i pracovních kolektivů. A jak se shodují odborníci, nabízí svým návštěvníkům něco jedinečného, co nelze např. nahradit posezením v kavárně nebo baru.

„Sento není instagramový svět, ale skutečný život. Tyto lázně nám všem připomínají to, co všichni v zahlcení dokonalostí ze sociálních sítí potřebujeme,“ doplňuje Crohin. A v tom rozhodně nelze než souhlasit. Tyto veřejné lázně totiž nabízejí prostor pro doslova inkluzivní nahotu a také ideální platformu pro seznámení dětí s tím, jak tělo přirozeně vypadá. „Mladé dívky se již od raného dětství učí, že ne všechny ženy vypadají jako supermodelky. A vlastně ani tak vypadat nemusí,“ konstatuje Tomomi Abiko, která navštěvuje lázně prakticky od doby, co začala chodit.

A ačkoliv konkrétně japonská kultura je velmi hierarchická, právě lázeňské domy veškeré společenské „vrstvy“ narušují. Zdánlivě jednoduché gesto zbavení se oděvu nakonec odstraňuje společenské postavení. I proto byly tyto lázeňské domy ve své době největšího rozkvětu velmi průkopnické co do chápání společenského postavení. Tento koncept si nakonec v Japonsku vydobyl i specifické označená, hadač no tsukiai, tedy „nahé přijetí“. To odráží otevřenost, které lze dosáhnout jen a pouze v takto specifickém prostředí. „V lázních trávím velmi kvalitní čas s matkou. Smozřejmě si povídáme i doma, ale být nahá a relaxovat v horské vodě člověku pomůže otevřít se mnohem víc než obvykle a hovořit o věcech, kterých by normálně nemluvit,“ upřesňuje Abiko.

3. 2. 2020Místo stanu kempovací kapsle aneb Ultramoderní kempování, které světu přinesli Slováci

Společenské koupání mezi kolegy, s rodinou či přáteli umožňuje lidem probírat se i kontroverzními tématy a otevřeně hovořit o vlastních pocitech. „Je to o ryzím přijetí člověka takového, jaký je. Kromě úcty vyhrazené starším lidem si jsou všichni návštěvníci rovni, nezáleží na tom, kdo je bohatý a kdo chudý a ani na tom, kdo je generální ředitel a kdo zaměstnanec. Během pobytu v lázních jsou si všichni rovni,“ popisuje Crohin.

Jednoduše řečeno, japonské lázeňské domy jsou jedinečnou sociální bublinou. Nabízejí útočiště před běžnou realitou, očekáváními a kritikou, která dnes na člověka dopadá de facto ze všech stran. Ačkoliv praktické hledisko koupelí již s moderními bytovými koupelnami samozřejmě odvál čas, stále podporují komunitního ducha a jedinečnost každého člověka. A to se v době uniformity a neustálého vnějšího tlaku na dokonalost rozhodně cení.