Čeští podnikatelé investují stamiliony do vědy. Chtějí zastavit rakovinu, ale i další onemocnění
Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o byznysmeny, vidina pozdějšího zisku je jistě velkým motivátorem, proč se něčemu podobnému věnují. Někteří z nich však mají s nemocemi i vlastní zkušenosti. Jedním z nejčastějších onemocnění je rakovina, a právě na výzkum této nemoci čeští podnikatelé věnují nejvíce prostředků.
Běh na dlouhou trať
Ačkoliv některé výzkumy běží již několik let, není to vůbec jednoduchý proces a každý lék má před sebou i několik let klinického testování, které musí absolvovat před registrací u Státního ústavu pro kontrolu léčiv či evropské agentury EMA. Nehledě na to, že dlouhou dobu trvá, než dojde k vývoji samotného léku. Pravděpodobnost úspěchu je přitom od zahájení první fáze po uvedení léku jen pět procent.
Nejbohatší Čech válí
Do medicinského výzkumu ve velkém investuje nejbohatší Čech a majitel skupiny PPF Petr Kellner. Ten si za účelem investic (již několika miliard korun) zřídil svou biotechnologickou společnost Sotio. Momentálně je nejdál například s přípravkem na rakovinu prostaty, který prochází klinickými testy. Testuje také látky, které jsou účinné na nádory vaječníků.
Ke spolupráci Kellner přesvědčil Radka Špíška a Jiřinu Bartůňkovou, kteří se věnovali výzkumu rakoviny v motolské nemocnici. Dnes Radek Špíšek stojí ve vedení Sotia. Společnost kromě vlastního výzkumu nedávno získala také 19,2 procenta v britské společnosti Autolus Therapeutics, která se nyní nachází v pokročilé fázi klinických studií s přípravky na léčbu nádorů, jež by měly pomoci i pacientům s vážnými onkologickými onemocněními. Na trhu by se mohly objevit již v roce 2021.
Kellner podporuje vědu i skrze nadaci manželů Kellnerových. Takto do výzkumu zamířilo již několik desítek milionů korun. Peníze byly přiděleny například týmu Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev, který se zabývá zkoumáním nádorových buněk a jejich invazí. Podpory se dočkal také Jaroslav Truksa z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá rezistencí nádorů. Peníze putovaly i za Jiřím Bártekem, který se v ústavu Danish Cancer Society v Kodani věnuje odolnosti nádorů.
Karel Komárek a jeho vlastní zkušenosti s nemocí
Karel Komárek starší (zakladatel impéria KKCG) byl v roce 2008 diagnostikován s nádorem prostaty. Nejen to byl důvod, proč později začal investovat do výzkumu léků, které by zákeřné onemocnění porazily. Absolvoval například schůzku s Jiřím Drahošem, který v té době působil ještě na Akademii věd ČR, aby se dozvěděl o projektech, do kterých se vyplatí investovat. Díky tomu podpořil například práci biologa Jiřího Neužila, který se zabývá biologií nádorových buněk. Nejen díky podpoře Karla Komárka se následně vědec dopracoval k látce MitoTam, která se v současné době testuje na lidech. Na investicích do lékařského výzkumu se pak spolu s Karlem Komárkem starším podílí také jeho syn. Společně již do výzkumu investovali stamiliony korun.
Bývalí uhlobaroni
Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský založili společnost BPD partners. Jednou z jejich priorit je investice do léčby rakoviny, ale i dalších autoimunitních onemocnění. Společně podpořili desítkami milionů například výzkum Zuzany Kečkéšové, která působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a stojí za objevem bílkoviny, která je schopna ochránit některé orgány před rakovinou. Téměř sto milionů investovali také do výzkumného startupu Diana Biotechnologies, za kterým stojí Václav Navrátil s kolegy. Cílem jejich projektu je zlepšit diagnostiku nemocí a urychlit vývoj nových léčiv. Skupina do výzkumu zdravotnictví celkově investovala více než 200 milionů korun a dalších 300 milionů plánuje investovat i v příštích letech.
Karel Janeček a finanční skupina RSJ
Matematik a byznysmen Karel Janeček se věnuje mnoha revolučním oborům. Spolu s Liborem Winklerem, Václavem Dejčmarem, Martinem Ducháčkem a dalšími stojí za finanční skupinou RSJ Investments. Jako aktivní mecenáši v rámci skupiny působí i miliardář a zakladatel společnosti Avast Eduard Kučera či majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Vedle ryze filantropické podpory vědy investuje skupina RSJ i do biotechnologií. Před šesti lety byl spuštěn fond Gradus, který vložil vice než 400 milionů do startupů, které se zabývají novými metodami léčby. Investice probíhaly většinou ve Spojených státech.
Návratnost, ale i ztracené peníze
Většina byznysmenů v podporovaných projektech vidí samozřejmě potenciál budoucího zisku, nicméně lákavá je i vidina toho, že kromě vydělaných peněz mohou pomoci milionům lidí po celém světě. Může však dojít i k horším scénářům, kdy se výzkum léku nepodaří a je potřeba vykročit jiným směrem.
