Umělá inteligence dokáže určit, jestli v nejbližší době zemřete. Šokovaní vědci principu předpovědi nerozumí
Zahrávání si s umělou inteligencí může být skutečně docela strašidelné. To dokazují aktuální zjištění vědců, kteří využili počítačový algoritmus k třídění a řazení zdravotnické dokumentace pacientů. A jak se ukázalo, umělá inteligence dokázala na základě vyhodnocení dat určit, kdo během jednoho roku zemře, a to dokonce s větší přesností, než se to podařilo lékařům. Právě studie zaměřená na osoby trpící srdečními onemocnění pak nechala vědce v němém úžasu, jelikož algoritmus dokázal na základě výsledků z echokardiogramu (EKG) pravděpodobnost úmrtí přesně určit. Jak se navíc ukázalo, algoritmus fungoval lépe než všechna běžná opatření užívaná kardiology…
Zatímco na rozličných výpočtech založených na počítačové analýze komplexních dat ještě není nic tak tajemného, způsob analýzy, kterou provedla umělá inteligence, je pro odborníky záhadou. Ani zpětně tak nejsou schopni dospět k tomu, jak se algoritmu podařilo úmrtí předpovědět. Podle serveru New Scientist navíc umělá inteligence přesně předpověděla i smrt lidí, jejichž výsledky EKG odborníci označili za naprosto běžné a neproblematické a tyto osoby za zcela zdravé.
Do celého výzkumu bylo zahrnuto na 1,77 milionu záznamů EKG, a to od téměř 400 000 lidí. Vědci zároveň chtěli analyzovat data dvojím způsobem – první algoritmus tedy pracoval pouze s údaji z EKG, druhý pak zohledňoval také věk a pohlaví osob, jejichž EKG bylo analyzováno. Vědci zároveň měřili míru schopnosti rozlišovat mezi dvěma skupinami lidí - v tomto případě mezi těmi, kdo do jednoho roku skutečně zemřeli, a těmi, kteří přežili. Umělá inteligence pak v odhadech úmrtí vykázala vyšší přesnost než lidští lékaři.
Umělá inteligence tak dokázala v záznamech EKG naleznout rizikové vzorce, které lidé zatím neznají. „Naše zjištění naznačují, že algoritmus dokáže rozpoznat rizika, které my zatím nepoznáváme, nebo je prostě ignorujeme, protože se domníváme, že jsou zcela normální,“ tvrdí jeden ze zapojených odborníků.
I proto, že počítačová věda je v mnoha ohledech zcela nevyzpytatelná, mnozí se – i ve zdravotnictví – podobné postupy zdráhají užívat. Výše popisovaná studie tak pracovala s daty zpětně – a posloužila tedy spíše k popisu skutečností. Ovšem přesnost, s jakou algoritmus dokázal určit, kteří z pacientů zemřou, mnohé překvapila a znejistila. Nyní lze dle souvisejících zpráv očekávat, že algoritmus bude dále testován v klinických studiích tak, aby příp. mohl posloužit ke včasnému poskytnutí péče rizikovým pacientům.
