Kampaň Žeru maso je sice za hranou, ale odpovídá zjištěním odborníků na výživu. Dle nich je červené maso nutné pro zdraví. V čem je problém?
Výživa především…
Výzkum týkající se oblasti výživy je neustále podrobován různým výzvám. A výsledky jsou nezřídka velmi rozporuplné. Zatímco v jedné dekádě je určitá potravina (či stravovací model) považována za zdraví prospěšnou, za pár let může být vše úplně jinak. Každopádně doporučení týkající se výživy publikovaná v Annals of Internal Medicine nyní způsobila nečekané pozdvižení. Podle pokynů totiž není třeba, aby lidé omezili konzumaci červeného (vepřového a hovězího) masa, chtějí-li být zdraví. To vše navzdory předchozím výzkumům, které naopak právě nejen červené maso, ale i dále průmyslově zpracované masné výrobky spojily se zdravotními komplikacemi, jako jsou srdeční choroby či rakovina (především střev a konečníku). A také navzdory veškeré vědecké podpoře stravy postavené na rostlinném základě.
„Pro většinu lidí – ačkoliv samozřejmě ne úplně pro každého – je konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa správným přístupem,“ tvrdil docent v oblasti lidského zdraví a epidemiologie, Bradley Johnston, který je zároveň jedním z autorů publikovaného textu. Podle něj je pro člověka zdravé konzumovat tři až čtyři porce červeného masa týdně.
Konsternovaní vědci
Samozřejmě výše citované závěry okamžitě vyvolaly poměrně ostrou diskusi napříč odbornými kruhy. Podle dr. Franka Hu, předsedy nutričního oddělení harvardské univerzity, se jedná o velmi nezodpovědné doporučení. Dle jeho názoru se konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa pojí obecně s vyšším rizikem úmrtnosti. Přitom mírné snížení spotřeby červeného masa by prý hypoteticky mohlo snížit úmrtnost napříč populací o 7,6 %.
Omezení konzumace masa není přínosem?
Popisovaná doporučení tedy do jisté míry odporují dosavadním trendům. Na zveřejněné studii se přitom podílelo na 14 odborníků z různých oblastí – od nutriční epidemiologie přes dietetiku až po vnitřní lékařství. Závěry jsou pak založeny na pěti různých přezkumech předchozí spotřeby červeného a průmyslově zpracovaného masa týkajících se jak zdravotních výsledků, tak i kulturních preferencí. Tento vědecký panel se také zaměřil spíše na „absolutní rizika“ spojená s konzumací masa než na „rizika relativní“, která dle Johnstona mohou rozsah účinků zkreslit. „Je-li základní riziko nemoci v populaci 2 % a následně se sníží o 1%, jedná se o 50% relativní snížení rizika, ale ve skutečnosti je to pouze 1% snížení rizika absolutního,“ upřesnil.
Vědci se tedy shodli na tom, že existuje minimum důkazů, že by snížení konzumace masa dokázalo snížit rizika vzniku rakoviny či dalších souvisejících chorob. „Pro většinu konzumentů masa existuje jen velmi málo benefitů, které by plynuly ze snížení jeho konzumace,“ tvrdí Johnston. Je však třeba dodat, že další dopady produkce a konzumace masa, jako jsou otázky etické či ekologické, nebyly zohledněny.
Tak trošku další masné lobby
Zmiňovaná studie v každém případě vyvolala podobně silné reakce jako stávající česká kampaň Žeru maso. A je tu ještě jedna možná paralela. Onen zmiňovaný výzkum o neškodlivosti červeného masa byl následně de facto zdiskreditován, jelikož se ukázalo, že jeho vedoucí Bradley Johnston přijal finanční prostředky na metaanalýzu nasycených tuků od společnosti AgriLife Research, jedné z „větví“ Texas A&M University, která je částečně financovaná masným průmyslem. Není tedy jasné, zda se vědci záměrně nesnažili o to, aby nasycené tuky vypadaly neškodně, nebo dokonce prospěšně.
Čemu věřit?
Zatímco v České republice se roční spotřeba masa pohybuje kolem 80 kg na osobu (a v čase roste zejména konzumace masa kuřecího a naopak klesá zájem o vepřové – které však tvoří stále cca polovinu celého objemu – i hovězí), v USA meziročně spotřeba masa pozvolna roste. Zejména dle ekologů je však třeba konzumaci masa omezovat. Na druhou stranu ale nelze opomíjet nutriční benefity, které se ke konzumaci masa pojí, v lidském jídelníčku by tedy zcela scházet nemělo. Jaký je jeho ideální poměr vůči ostatním potravinám, je ale stále otázkou, v níž nepanuje všeobecná shoda. Ovšem vzhledem k tomu, že masa mnozí jíme stále víc než dost, je přinejmenším diskutabilní, nakolik namístě je tuto konzumaci ještě systémově stimulovat...
