Mentální anorexie má genetický původ: „Kvůli mutaci tělo nereaguje na hlad,“ uvádí průlomová studie, jež dává naději na novou léčbu
Konkrétně mentální anorexie, tedy stav, kdy lidé odmítají přijímat potravu s cílem vypadat co nejštíhleji, je standardně považována za závažné psychiatrické onemocnění. Lidé, kteří anorexií trpí, v určité fázi nemoci zcela ztrácí schopnost objektivního vnímání sebe sama a vlastního těla a mají pocit, že trpí nadváhou, ačkoliv ve skutečnosti jsou podvyživení. V dlouhodobé perspektivě nemoc vede k poškození svalů, kostí, srdce, může způsobit neplodnost a není divu, že v některých případech může skončit i smrtí.
Novou naději pro všechny, kteří nemocí (jež je do jisté míry léčitelná) trpí, je však výsledek rozsáhlé studie realizované napříč 17 zeměmi světa mezi téměř 17 000 osob s diagnostikovanou anorexií a dalšími více jak 55 000 lidmi, u nichž žádná porucha příjmu potravy nebyla prokázána. DNA všech byla analyzována a jak výsledky naznačily, u pacientů s anorexií se častěji vyskytovaly mutace v genetických instrukcích, které se zároveň objevují také u pacientů trpících jinými psychiatrickými poruchami, jako je obsedantně kompulzivní porucha či schizofrenie. Kromě toho byly zjištěny také mutace v instrukcích, které kontrolují metabolismus těla, specificky hladinu cukru v krvi a tělesný tuk.
Ačkoliv výzkumníci dopodrobna nezkoumali, co přesně genetické odchylky způsobuje, domnívají se, že daná mutace umožňuje lidem delší dobu hladovět. Když totiž zdravý člověk začne hubnout, tělo zároveň začne vysílat protichůdné signály – stimuluje chuť k jídlu. „Právě tyto signály jsou stěžejní pro kontrolu životně důležité hodnoty hmotnosti,“ uvedla pro BBC prof. Treasure. „Je možné, že když začnou hubnout lidé, kteří trpí mentální anorexií, nemají geneticky danou schopnost k tomu, aby bylo jejich tělo schopné nastartovat záchranné mechanismy,“ doplnila.
„V těchto gnetický podmíněných systémech je něco, co se vyvinulo špatně,“ shrnula zjištění Janet Treasue z londýnského Institutu psychiatrie. A autoři výzkumu upozorňují, že je na čase, aby anorexie začala být označována jako matabolicko-psychiatrická porucha, protože se ve skutečnosti jedná o onemocnění mysli i těla.
Anorexie měla doposud nálepku mentální poruchy, do jisté míry si s sebou poruchy příjmu potravy nesou nálepku stigmatu. To však stávající výzkum mění, jelikož ukazuje pravou podstatu onemocnění, které je zčásti zapříčiněno genetickou predispozicí. Nyní je tak zřejmé, že se jedná o komplexní a složitou kombinaci aspektů těla a myslí. Fakt, že anorexie je kombinací problémů na úrovni duše, ale také genetiky, pak dává lékařům také možnost začít na ni nahlížet z nové perspektivy.
„Důrazně doporučujeme všem vědeckým pracovníkům, aby se na výsledky této studie podrobně zaměřili a zvážili, jak by mohli přispět k rozvoji nových léčebných postupů, aby bylo možné ukončit bolest a utrpení všech, kdo touto poruchou příjmu potravy trpí,“ dodal Andrew Radford, generální ředitel britské charitativní organizace Beat, která se zaměřuje na právě na poruchy příjmu potravy. „Jedná se o průkopnické zjištění, které významně zvyšuje naše chápáníí genetického původu této nemoci,“ dodal.
